Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

... Nejsme organizovaní a proto ani neexistuje nějaká naše organizace. To je podstatný rozdíl od jiných skupin, které organizované jsou. Neexistuje-li organizace, neexistuje ani žádný vůdce, který by ji vedl a proto veškeré starosti o nějaké nástupnictví, o jmenování nástupce atd. jsou zcela nesmyslné. Stejně nesmyslné jsou ryze uměle vymyšlené konstrukce o boji za ovládnutí scény a jim podobné. Naší hlavní starostí je ovládnutí sebe, mysli, tak, aby směřovala ke klidu, dobru, poznání a vysvobození...

Josef Šťastný

(k článku pana Paříka „Jak Jiří Vacek hlásá vodu, a pije víno“ na KV)

... Další věc, které si pan Pařík nevšiml je to, že hlavní veřejná (ale i soukromá) aktivita pana Vacka spočívá v meditacích a meditačních seminářích, na které je zván, tedy přesně v duchu Mahárišiho výroku o neúčinnosti přednášek. To, že jednou za několik let souhlasí s přednáškou, na kterou je pozván, na situaci nic nemění...

Karol z Piešťan

... Mal som krásny zážitok, s ktorým by som sa rád s Vami podelil...

Jiří Vacek

Odevzdat se Bohu znamená otevřít se plně a bez zábran jeho působení v nás. Abychom tak mohli učinit, musíme jej nejdřív znát. Kdo nezná Boha, nemůže se mu ani odevzdat prostě proto, že neví čemu se má odevzdat. Vše, co můžeme ve stavu nevědomosti, je pouze k poznání Boha směřovat a žít podle jeho přikázání...

Jiří Vacek

(k článku na www.kauza-vacek.blogspot.cz)

... Komu takové články, které tomášovci píšou ve velkém, prospívají, je zřejmé: komunistům a nikomu jinému. Jen komunisté a jejich příznivci tuto pravdu nevidí. Blok KV otiskl jen další obhajobu komunistů a útok na ty, kteří odhalují jeho pravou tvář. Pamatujme si dobře, co nás výslovně učí: „Kritizovat se nesmí“. Právě toto zlo všech druhů včetně komunistů potřebuje: potlačení kritiky i kritiků. Nic není pro komunisty tak nebezpečné, jako pravda o tom, jak vládli. Proto se snaží tuto pravdu umlčet všemi prostředky...

Jiří Vacek

Podle bible ve vyhnanství z ráje, v zemi, „která je prokleta skrze tebe“,  neboli skrze ego každého z nás. Buddhisté o tomto světě, pokud nejsou pokleslí, říkají s Buddhou, že náš svět je samsára, což je totéž co utrpení. I další mistři například hinduismu se takto o světě vyjadřují. Kdo nechce trvale trpět, musí se proto ze všech svých sil stále a na prvém místě snažit o trvalé opuštění tohoto od Boha odpadlého světa a zrodit se v božském světě neboli dosáhnout nirvány, království nebeského.

Jiří Vacek

... Někteří hledající s námi kráčí naší stezkou celé roky a pak opět odejdou. Vše se velkou většinou děje v naprostém klidu. To není vůbec nic zvláštního. Dělo se tak vždy a všude a děje se tak stále i dnes. Stačí pozorně číst bibli a uvědomíme si, jak byl opouštěn Mojžíš i Ježíš. Někomu se vyčerpá dobrá karma a pro nedostatek touhy po poznání se vrátí do světa. Jiní naleznou zalíbení v jiné cestě...

Jiří Vacek

Mnoho hledajících si klade otázku, zda ta či ona osoba je mistrem. Činí tak zcela zbytečně, neboť, jak nás Ramana Maháriši poučuje, jen mistr může opět rozpoznat mistra. Jak by ego, které je pohlceno ve své nevědomosti, mohlo rozpoznat oživlého Boha v mistrovské osobě? Může snad slepý poznat světlo? Posuzování mistra je záludný sport, který síly hrají s hledajícím, aby je odvrátily od praxe, které je i ego rozpouští a nasměrovaly je tam, kde egu a zlu v nás žádné nebezpečí nehrozí: v nekonečných a velmi škodlivých dohadech, kdo je mistr a kdo ne nebo, kdo je výš a kdo je níž...

Jiří Vacek

... Rozlišování myslí je proto dobré, ale nestačí. Podstatné je rozlišování ve vědomí neboli v Duchu. Jsme ryzí, neomezené a beztvaré vědomí Já jsem, které se mocí své nevědomosti ztotožňuje s tělem a s myslí a proto ztrácí svou svobodu a trpí v otroctví těla, mysli a jejich světa. Stručně říkáme, že žijeme v egu a egem...

Jiří Vacek

Kdo říká, že vše je milost, vše záleží na milosti a nedělá nic pro její získání, netouží po Bohu ani jej nechce.

Kdo spoléhá výhradně na své úsilí a myslí si, že vše dokáže sám, nevěří v Boha ani Bohu a jen posiluje své ego, odloučenost od Boha...

Jiří Vacek

... Tím však dobrodiní duchovního společenství nekončí. Jeho moc spočívá v něčem jiném. Jeho význam odhaluje Ježíš svým výrokem: „Kdekoliv se setkají dva nebo víc hledajících, tam Já jsem uprostřed nich“. Jasnou mluvou: na setkání již i dvou hledajících, kteří spolu meditují, tj. soustřeďují se na Boha, je Bůh přítomen jako vědomí Já jsem. Právě toto vědomí Já jsem, které je přitahováno společnou meditací, je největším přínosem duchovního společenství, pokud samozřejmě opravdu medituje...

Jiří Vacek, Petra Dočkalová

... Proč toto píši. Protože stále existují hledající, kteří nic z toho nedokážou ocenit, často se chovají neukázněně a dokonce kritizují příspěvky na zabezpečení provozu. Místo vděčnosti, pomoci a spolupráce si tito lidé kladou sobecké, nereálné požadavky. Tím, že se například včas neodhlásí ze společné akce, nejen blokují místo těm, kteří byli odmítnuti, ale způsobují přímo finanční ztráty pořadatelům, když neplatí...

Jiří Vacek

... Kromě jiného se Duchu Svatému také říká Utěšitel, protože nás utěšuje, neboli pomáhá na stezce, když třeba nemáme Mistra nebo se nám nedaří a podobně. A jelikož je Utěšitel, tak je zřejmé, že se máme od něho nechat utěšovat, neboli obracet se k němu, aby nás Otec co nejvíce naplnil sám sebou, aby došlo k tomu spojení toho vnitřního a zevního. To je právě onen výstup, o kterém mluví Ježíš k Otci. Samozřejmě, že nešlapeme někam do kopce, to všechno je míněno vnitřně, duchovně, symbolicky, ale o to je to skutečnější...

Jiří Vacek

Máme-li papeži věřit, chce nám říci, že církev, zejména katolická se nikdy žádného zla nedopustila. Ve světle zločinů páchaných přímo kněžstvem církve bychom naopak v souladu s papežem mohli tvrdit, že církev, její kněžstvo, tvoří převážně ateisté. Inkvizice, genocida národů, široce rozšířená pedofilie kněží a další zlo, promlouvá jasnou řečí...

Jiří Vacek

Pan Petr Šourek nám vrátil 13. díl „Jak jsem hledal Boha“ s poznámkou: „Děkuji, nechci. Nezajímají mě Vaše osobní války“. Má na to právo. Co však jej také nezajímá, jsou kapitoly v této knize, kterých je většina, jako, jmenuji namátkou: Ramana Maháriši o egu, Bůh je sebe si vědomá láska, O charakterové očistě a mnohé další. Již to na pana Šourka něco prozrazuje...

Jiří Vacek

... Projev je vždy dění. Je dějem a nikoliv statickým jevem. Děje se v čase a v prostoru, které jsou relativní, tj. vždy ve vztahu k vědomí pozorovatele. Přesně vzato, každý pozorovatel, každá vědomá bytost, má svůj čas, prostor i svět, které Stvořitel koordinuje tak, že se navzájem prolínají a sdílejí. Absolutní prostor a čas neexistují...

Jiří Vacek

Dobře rozlišujme mezi vůlí boží a působením Bohem dané zákonitosti. Oboje je nepochybně vůlí boží, ale každé v jiném smyslu. Bůh rozhodně nechce zlo, nevědomost, utrpení a nesvobodu. Naopak jeho nejvyšším přáním je láska, blaženost, svoboda, stručně život božský. Současně je jeho vůlí pevný řád tohoto světa, který, není-li dodržován, přináší nevědomost, zlo, utrpení a nesvobodu. I to je boží vůle. Rozumějme - Bůh z toho zla nic nechce, ale chce, aby naše skutky, myšlení a chování neslo své zákonité následky. Proto i utrpení a zlo je jeho vůlí, ale nikoliv přáním. On chce jen dobro, lásku, poznání a blaženost.

Jiří Vacek

... Technika proniká i do duchovna. Pomocí internetu jsme v Bratislavě propojeni s klubovnou Srdce v Praze, kde probíhá současně také meditace. Takže v pražské klubovně slyší naše promluvy k meditaci v Bratislavě, což nás spojuje. Pražáci říkali, že to bylo, jako bych byl mezi nimi...

Jiří Vacek

V půli února jsem ke svému velkému překvapení obdržel od pana docenta S. Gálika pozvánku k přednášce na vědeckém kolokviu „Človek, kultúra a mystika“, které univerzita pořádá a současně jmenování jedním z garantů kolokvia společně s prof. Janem Sokolem a dalšími garanty. Pana docenta jsem neznal a o ničem takovém jsem s ním předem nejednal. On mne znal z mých knih, kterých si velmi cení. Proto mne i pozval...

Jiří Vacek

(k článku na www.kauza-vacek.blogspot.cz)

... Obsah jeho článku je názorným a odstrašujícím příkladem fundamentalistického neboli dogmatického myšlení, které se drží litery a nikoliv ducha. Neznalostí slavného výroku apoštola Pavla: „Litera zabíjí, duch osvobozuje“, nám odkrývá jeden z mnoha svých nedostatků v myšlení...