Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Jestliže božstvím Boha je vědomí Já jsem, jediným způsobem, jak se s Bohem v tomto jeho základě spojit, je objevit je v sobě. Bůh je vždy všudypřítomný a proto je i v nás a dokonce právě teď jako naše pravé Já. Vše potřebné k jeho objevení v nás je obrácení pozornosti vědomí, kterým jsme, na toto vědomí a současně odstranit všechny překážky, které nám v jeho uvědomění brání.

Jiří Vacek

... Jako je tomu velmi často, platí i zde pravidlo střední cesty a vyhýbání se krajnostem. Jednou je pozornost vědomí plně nebo převážně obrácená na samotné vědomí Já jsem. V tomto stavu přestáváme být pozorovateli světa. Druhou krajností je pozorovatel, vědomí, které převážně nebo dokonce výlučně věnuje pozornost světu, jehož součástí je i jeho osobnost, tělo a mysl. Naším cílem je stav, ve kterém spočíváme ztotožněni s vědomím Já jsem a současně jsme pozorovatelem světa, který je jasně rozlišen od všeho stvořeného, pozorovatelného...

Jiří Vacek: „Život v Duchu svatém“, 2. díl, vázané, 376 str., 350 Kč.

Pokračování prvého dílu „Život v Duchu svatém“ je celé věnováno závěrečné části stezky, kterou je plný a vědomý návrat do života v Bohu. Křesťané tomuto završení stezky říkají výstup k Otci, hinduisté uvědomění brahman a buddhisté Buddhovo nezrozené. Je splněním podmínek, které jsou nezbytné pro dosažení vysvobození po odložení hmotného těla ze zrodů v nebožských světech, ve kterých trpíme v nesvobodě neboli nirvány. Kniha uvádí praxi, jak toho dosáhnout láskou, pomocí božské tvořivé moci, rozvojem nejvyšší moudrosti a spojením osobního vědomí Já jsem s vědomím absolutním na základě jejich soupodstatnosti.

www.jirivacek.cz/eshop

Jiří Vacek

... Největším zlem není proto zevní újma ani zevní vítězství zla, ale vnitřní, duchovní škoda, když na zlo vnitřně odpovídáme zlými city, které jsou smrtelnými hříchy, usmrcujícími skutečně náš život v duchu. Právě naše upadnutí do moci zlých citů a myšlenek jako reakcí na zlo, je největším vítězstvím zla nad námi: podrobuje si naši mysl zlu, bere nám její svobodu. Jakkoliv velké zevní zlo se tomuto vnitřnímu zlu svou škodou, kterou nám působí, nevyrovná...

Jiří Vacek

Nejtěžší karmou i nesvobodou je naše hmotné tělo zejména, když se s ním ztotožňujeme. Hmotné tělo je součástí zevního, hmotného světa a proto skrze ně, jeho prostřednictvím v zevním světě žijeme a svět na nás působí. Když se od těla rozlišíme v sebe si vědomém pozorovateli, jeho sevření poněkud povolí. Vazba vědomí na tělo, která je dána jednotou projevu a neprojevu, působí však dál a proto i po rozpuštění ega prožíváme s tělem jeho stavy a svět, ve kterém žije a v důsledku toho prožíváme bolest a utrpení.

Jiří Vacek

Dva německy mluvící císaři, „náš“ Franc Josef a německý Vilém se domluvili, že ovládnou Evropu. Přesně podle německé hymny: „Německo, Německo nade všechno ve světě“ využili sarajevského atentátu k rozpoutání prvé světové války. Pro německé státníky útočná válka nikdy nebyla zločinem, ale jen pokračováním politiky jinými prostředky. Jaké utrpení tím způsobili národům celé Evropy, je vůbec nezajímalo...

Jiří Vacek

Objektivizace zla existuje; stejně tak jako existuje objektivní, byť z nejvyššího hlediska relativní zlo. Poslední vidíme všude kolem sebe. Jsou to například války, nacisté, komunisté, fanatičtí stoupenci nesnášenlivých náboženství a zločiny, kterých se dopustili a stále dopouštějí. Popírat tato zřejmá zla a jejich existenci jen proto, že existuje sklon osobní zlo promítat do druhých neboli objektivizace zla, je naprosto nezdůvodnitelné. Obviňovat ty, kteří na tato zla poukazují, že jsou sami zlí, protože jen objektivizují zlo v sobě, je již zlá demagogie. Její cíl je jediný: odradit hledající od těch, kteří je vyvádějí z moci zlých sil.

Kalyani P. Mašková

... Vyjadřuji tímto porozumění a podporu, v tuto chvíli se ozývám pro dobro člověka, lidsky, který byl jedním z Těch, kdo mi připomenul KDO jsem. A v jehož Přítomnosti jsem mohla v poklidu, při srozumitelném vedení, v porozumění odhalovat To, jímž jsem vždy byla. Znám, z obou stran, jak snadně je pro blízkojsoucí nechat se ošálit a zrcadlit na TO čisté zrcadlo svoje netransformované vasány, samskáry. Jak snadné je označit čistě zrcadlo za příčinu a nevidět, že je to DAR vidět, že je ukazován účinek...

hledající

Četl jsem nový článek J. K. o „hysterické objektivizaci zla“ a nic moc. Ale chápu, relativně před nedávnem jsem byl v podobných stavech mysli. Mnohem více se mi líbí váš „O zlu a odpouštění“. Z mnoha vašich posledních článků jsem si udělal výňatky do mobilu, abych se k nim mohl vracet. Z tohoto také...

Jiří Vacek

Když mluvíme o jednotlivých osobách, někdy používáme pojmů „zlý“ a „dobrý“. I když je pravda, že všichni lidé mají Bohem danou božskou podstatu, mnozí s ní nežijí v souladu a dokonce se dopouštějí zlého myšlení i konání. Je pravda, že absolutní zlo neexistuje, ale zlo relativní v našem světě existuje a existují i lidé, kteří jsou více či méně v jeho moci a pod jeho vlivem jednají. Ubližují druhým a proto jsou z tohoto hlediska zlí.

Tereza K.

... chtěla bych poděkovat…za nesmírnou Milost, která je mi dávána tím, že se k Vám obracím, jako ke svému Mistrovi. Děkuji Bohu, že z celého srdce věřím a čerpám z toho, co skrz Vás přichází, z toho, co děláte, co píšete, co říkáte… je to pro mě to, oč se vždy mohu opřít...

Jan Vomela

... Události poslední doby bohužel znovu ukázaly, že očista a pokora, které jste vždy zdůrazňoval a u hledajících logicky i předpokládal, jsou na stezce zcela zásadní. Skutečně rozhoduje každá myšlenka, každé citové hnutí, vše, čemu „uvěříme“ (nevědomě věnujeme pozornost vědomí a co nerozpouštíme, ale naopak posilujeme). Síla získaná meditací nás poté doslova vezme sebou a vláčí nás tam, kam jsme svou nevědomou pozorností „spadli“...

Jiří Vacek

Jsou etika, morálka, mravnost nebo jak říkám „přitakání dobru“ součástí duchovního života? Nepochybně jsou a víc: bez nich duchovní život vůbec neexistuje. Ony nejsou jen základem každého náboženství, ale jeho nepřetržitým naplňováním. Duchovní jsme, duchovně žijeme pouze tehdy, když je dodržujeme a nikoliv jejich opak.

Jiří Vacek

Když rakouské kníže usilovalo o zvolení českým prezidentem, bylo samá bodrost. Dokonce zvalo voliče: „S Karlem na pivo“. Naštěstí kandidát na českého prezidenta včas prozradil, co si myslí o Benešových dekretech. Ty jsou zákonitou odpovědí na německé zločiny spáchané na Češích v průběhu války a národ jej odmítl. Volit někoho, kdo hájí protičeské zájmy, za českého prezidenta? Je po volbě a nyní se ukazuje, jaká ta bodrost a lidovost knížete byla. Dočteme se o tom v článku Lidových novin „S Karlem na farmářský trh“ z 13. 3. 2015. Autor I. Léko.

Jiří Vacek

... Meditovat s takovými hledajícími a pomáhat jim na stezce poznání Ramany Mahárišiho opravdu již nemělo smysl. Proto osud zasáhl, jak zasáhl. To jak „se přátelí“ s někým, kdo tohoto mistra odbývá jako polonahého mudrce a znevažuje jeho přínos pro tisíce hledajících na celém světě, mluví samo za sebe naprosto jednoznačně...

Martin Tomeš

Vzhledem k nedávným dosti drsným výpadům, pomluvám a očerňování Mistra a zakladatele naší školy pana Jiřího Vacka a též vzhledem k tomu, že preferuji spíše pozitivní styl vyjadřování názorů, si zde dovolím nabídnout svůj pohled a zkušenosti jako malou protiváhu pomlouvačné kampaně, které se Mistr Jiří Vacek stal terčem...

Jiří Vacek, Zuzana Koubová, Vláďa Cepek

... Takže neustále bděme nad myslí, neustále se tlačme do vědomí. Čím více se dokážeme svou pozorností obracet do nitra, tím větší bude mít náš duchovní život sílu. V tomto pohledu se jedná vysloveně o energie a o moc, kterou nad námi mají. Vědomí samo je největší moc, a když ji propůjčíme spolu s myslí světu, tak se právě touto mocí upoutáme do světa nebo do těla nebo do mysli. Když jeho pozornost obrátíme na sebe, tak se vysvobodíme a budeme žít ve své pravé podstatě....

Jiří Vacek

Dokud nebyl vynalezen knihtisk a hlavně knihy se nestaly dostupné pro širokou veřejnost, zdrojem duchovního poučení byli pouze učitelé a osobní styk s nimi. Ti byli a stále ještě jsou poměrně obtížně přístupní. Nalézt tak stezku k Bohu ve smyslu jasného návodu bylo dříve vzácné a obtížné.