Z dění mezi námi
Jiří Vacek
SMS, 14. 2. 15
Nejdražší pane Vacku,
děkujeme za dnešní společnou meditaci a upřímné přátelství ke všem, kteří touží po Bohu. Jste nejlidštější člověk, jakého máme. Chodíte s Bohem, ale neděláte ze své osobnosti víc než je.
Děkujeme.
Hromádkovi a Pavel Erdös
SMS, 19 .2. 15
Nějak jsem se nemohl vycentrovat (soustředit v meditaci), ale vedle vás to hned šlo.
Moc děkuji.
Váš Martin T.
SMS, 19. 2. 15
Dobrý den, pane Vacku,
moc děkuji za Vaši pomoc. Zase jsem si nějaké věci z nauky díky ní uvědomil a hrozně se mi ulevilo. Přeji krásný den.
Karel Bešorna
SMS od přátel v Olomouci 20. 2. 15
Milý pane Vacku,
přejeme Vám krásný duchovní víkend. My se v neděli scházíme k tříhodinové meditaci. Dívali jsme se na nové webové stránky www.pratelejirihovacka.cz. Moc se nám líbí.
Děkujeme za vše.
Hromádkovi
SMS, 20. 2. 15
Setkání s vámi byl moc silný daršan, za který moc děkuji. Je jasné, že kdo nemá v sobě lásku nebo aspoň upřímně netouží po pravdě, je u vás nespokojený a odchází.
Ještě jednou za vše moc děkuji.
Váš Pepa Š.
SMS, 25. 2. 15
Dobré ráno, mistře. Děkuji za vaše nové stránky (za web pratelejirihovacka.cz), na kterých dále publikujete své pěkné a podnětné články.
Josef Z.
SMS, 9. 3. 15
Nejdražší pane Vacku,
Dnes v noci mě probudila kontemplace. Chyby, které jsem dělala, byly najednou vidět jasněji. Tolik děkuji za vzácnou podporu. Vůbec nevím, jak by to bez Vás a přátel všechno šlo.
Děkuji z celého srdce
Vaše Tereza K.
Facebook J. K. z 5. 1. 15 soudí něco jiného a 34 účastníků souhlasí. Podle nich jde o „zmatené dopisy a od podstaty odvracející pozornost“.
Meditovat s takovými hledajícími a pomáhat jim na stezce poznání Ramany Mahárišiho opravdu již nemělo smysl. Proto osud zasáhl, jak zasáhl. To jak „se přátelí“ s někým, kdo tohoto mistra odbývá jako polonahého mudrce a znevažuje jeho přínos pro tisíce hledajících na celém světě, mluví samo za sebe naprosto jednoznačně.
I to, jak tento pomlouvač Mahárišiho hájí nacisty a jejich zločiny. Tvrzení, že neexistují zlí lidé, ani zlé síly, je vysoce účelové. Jeho cílem je zpochybnit obrovské zlo, kterého se Němci za války dopustili. Podle tohoto názoru může každý vraždit podle libosti, ale proto není zlý ani vlastně zlo neexistuje.
Ale zlí lidé a zlo jakkoliv relativní existují a nejen existují. Mají obrovskou moc, když miliony lidí přijmou zlé názory. Nacismus, komunismus, ale i náboženská seskupení, která vraždí, dokazují existenci zla ve světě i jeho velkou moc.
Kdo čte vnímavě tato sdělení, nemůže si nepovšimnout jejich citového podtextu: jsou plny nepřátelství, nesnášenlivosti, rozčilování a nadřazenosti vůči nám. Přesně v souladu s P. Wilbergem, který v nenávisti a v citech, které jsou plným právem označovány za smrtelné hříchy, nevidí nic špatného. Označuje je dokonce za „dobré“, když tvrdí: „Kdo není schopen nenávisti, není ani schopen lásky“.
Vybrali si mistra, který se jim hodí; zlo, zlé síly, zlí lidé – nic z toho neexistuje. Co lepšího si ego může přát?
Samo chování těchto lidí k nám, kteří se držíme átmavičáry, hledání Krista v nás, jak je učí Ramana Maháriši, přímo vyvrací tvrzení P. Wilberga: „Zlé síly a zlí lidé neexistují“.
Pod vlivem síly své mysli, plné nepřátelství, rozčílení a pocitů nadřazenosti nás neustále osočují, píší lživé anonymy, vyhazují nás z klubovny, zakazují prodej knih s učením Ramany Mahárišiho, Rámakršny, Silvána z Athosu a dalších velkých mistrů v klubovně a zmocňují se webu s mým jménem, aby jej zneužívali proti nám. To vše je zřejmě dobré, protože nic zlého přece neexistuje.
Když čtu některá vyjádření na naši adresu, někdy se divím, jak někdo z tak zvaných duchovních lidí vůbec může něco takového napsat, když fakta jsou jasná a nepopiratelná.
Naši odpůrci využívají ke svému vyjadřování:
1) Facebook J. K. a to již několik let bez možnosti našeho vstupu.
2) Mají k dispozici web www.jirivacek.cz.
3) Zřídili si nový web – www.joga.vedomi.info.
4) Zmocnili se pro mne určeného webu www.jirivacek-satguru.cz. Nejprve na něm několik týdnů odmítal Robert P. zveřejňovat mé články. Později z mých článků něco zveřejňoval, ale společně s vyjádřeními našich odpůrců. Ač web nese mé jméno a má sloužit ke zveřejňování mých názorů. Robert odmítá web zrušit a pokračuje v jeho vydávání přes můj nesouhlas.
Za této situace, která je naprosto jasná a objektivně ověřitelná, jsem obviňován, že bráním našim odpůrcům ve zveřejňování jejich názorů, které jsou často jen vymyšlené, jako tento. Podle nich bych měl na našem dnešním webu pratelejirihovacka.cz zveřejňovat jejich názory zřejmě včetně vymyšlených pomluv. Pěkně vymyšleno: oni nám zabrání zveřejňovat naše názory, ale já jejich budu na svém webu publikovat včetně pomluv.
Marně přemýšlím: jsou tyto názory výsledkem úplného zaslepení mysli zlými sklony a autoři jim dokonce věří nebo jsou to záměrně šířené nepravdy s cílem ovlivnit hledající, kteří nejsou schopni rozpoznat pravdu a lež tam, kde jsou fakta naprosto jasná? Opravdu si myslí, že jsem povinen dávat na web pomluvy na svou osobu?
Na našem úsilí toto vše nic nemění. Ti, kteří se nad námi „pohoršili“, byli nahrazeni těmi upřímnými. Za ukradený web vytvořili nový: www.pratelejirihovacka.cz. I na sazbu 2. dílu „Život v Duchu svatém“ se našel rychle jiný zájemce. Stejně tak jsou zajišťovány semináře na Morávce a zájemců je dost.
K dění v naší skupině se vyjadřují i hledající z jiných duchovních skupin a vyjadřují pochopení a podporu.
Zavolal nám například Hynek Beran, který uváděl přednášky manželů Tomášových. Nabídl možnost využití prostor jejich střediska pro naše meditace. Potíž je v tom, že pro slabost starého těla je nějaké pravidelné dojíždění do centra Prahy nepřekonatelnou překážkou. I tak jsme však vítáni na jejich činnostech.
Stále, již roky, mám špatné spaní. Spím po etapách, budím se každé 2 hodiny, musím vstát a pak se znovu pokouším usnout, což se někdy vůbec nedaří. Výsledkem je trvalá denní ospalost a slabost. Vždy se však samovolně budím do vědomí Já.
Asi v pondělí a v úterý (9. a 10. 3.) hrozné noční trápení vyvrcholilo. Vzbudily mě uprostřed noci silné bolesti těla a současně velmi mocné samovolné vědomí Já. Právě pro toto vědomí jsem nemohl znovu usnout. Proto jsem vstal a šel si sednout do obývacího pokoje a seděl asi hodinu v moci Já. Pak jsem tělesně přeunaven vstal, ulehl a usnul. Následný den pro nevyspání byl doslova tělesně hrozný.
Pavla Mašková, která se nás spolu se skupinou svých přátel jednoznačně zastala na našem webu, projevila přání nás navštívit, což jsme rádi přijali.
Navštívila nás ve středu 11. března v 10 hodin. Přátelsky a v plném porozumění jsme prožili víc než 2 hodiny ve vzájemné výměně názorů a zkušeností. Pavla nám zopakovala svou podporu za celu svou skupinu, přihlásila se k naší nauce obsažené v Královské józe a požádala o svolení ji učit. S tím jsem rád souhlasil. Její vyprávění o pobytech pod horou Kailas a v Ramanášramu bylo velmi poučné.
Druhý den, ve čtvrtek 12. března přivezla tiskárna 2. díl knihy „Život v Duchu svatém“. Věrní přátelé, aby nám pomohli, si přesunuli směny v práci nebo si vzali jako Petr Kouba dokonce dovolenou. Pavel přišel přímo z noční směny.
Knihy dorazily před devátou hodinou a část jsme rovnou naložili do auta Jirky a Evy pro velkoobchod Kosmas. Pak jsme rozbalovali a balili a připravovali rozeslání knih. To provedeme až po veřejné meditaci ve Stodůlkách v sobotu 21. března. Umožňujeme tím přátelům ušetřit za přímý osobní odběr 50 Kč na poštovném. Nám tím naopak přibyde mnoho práce a starost, abychom později neposlali knihu znovu někomu, kdo ji odebral osobně.
Proto si musíme znamenat, kdo si knihu přímo osobně odebral. Za tímto účelem vedeme seznam, za který jsme pomlouváni, že „zjišťujeme, kdo se k nám hlásí a kdo ne“. Přesně, jak se říká: za dobrotu na žebrotu. Práci jsme rychle zvládli a pomocníci po vydatné svačině a kávě, jak je u nás zvykem, odešli.
Zdržel se Petr Kouba, se kterým jsem seděl až do oběda. Střídavě jsme mlčky meditovali a také řešili zajímavou otázku. Oba máme vnitřní zkušenosti s osobou Ramany Mahárišiho. Nevíme však, zda za tímto projevem nesporné pomoci je opravdu osobnost mistra nebo zda šakti takto pouze používá osobnost, ke které máme vřelý vztah, jako svůj nástroj. Jistě, v obou případech jde o projevy Já. Otázkou je, zda je za nimi nějaká osobnost nebo jen neosobní Duch Já jsem. Jelikož výsledek je vždy dobrý, vysvětlení, jak to je, není rozhodující. Důležité je, že se tak děje. Dobrý přínos takového vztahu k osobě mistra, je dostatečným zdůvodněním, proč jej pěstovat.
Zásadní poučení je, že přátelské uctívání i osoby mistra se duchovně vyplácí. Nese dobré plody. Pokud není provázeno nevědomostí, která ztotožňuje Ducha s osobou a omezuje jej na ni, není uctívání osoby mistra se správným postojem ničím škodlivým. Právě naopak, přináší tolik potřebné povzbuzení a sílu na stezku.
To, co je škodlivé, je fanatické přesvědčení o naprosté jedinečnosti a výjimečnosti, ono pro křesťanství tak tragické přijetí názoru: „Není spásy mimo nás, mimo naši skupinu a víru“.
Odpoledne mě šakti zase jednou přesvědčila, že o nás ví a pomáhá nám. Nevěděli jsme, jak dopravit knihy na Slovensko, abychom tamním přátelům ušetřili za zahraniční poštovné, které šplhá ke stovkám korun. Ozval se David S., který měl v plánu jet do Bratislavy. Ještě večer si knihy pro slovenské přátele vyzvedl. Po něm přišel Renda a vzal novinku do klubovny.
Delší meditační posezení s Petrem Koubou – trvalo vlastně celé dopoledne, mělo dohru. V noci, přesně asi v 0:30 mně přišla od něho SMS:
SMS, 13. 3. 15
Děkuji za celý dnešní den. Pobývat v přítomnosti Mistra je ta největší milost. Celý svět se proměnil ve vědomí. Moc si toho vážím. Děkuji.
Petr Kouba
Je třeba něco dodávat? Uvědomí si ti, kteří nechápou, někdy jak si škodí?
Celé zbytečné nepřátelství má jeden závažný zlý důsledek, který snad nikdo nedomýšlí. Naše nakladatelství je malý rodinný podnik se zaměřením na dobrou duchovní literaturu. Vybudoval jsem jej s pomocí Milušky a Evy témě z ničeho jako pomoc hledajícím na stezce. Začínal jsem v roce 1990 bez kapitálu, na tisk knížek jsem si půjčoval. Vydané knížky jsem roznášel v batohu na zádech po knihkupcích. Naše začátky líčím v pamětech „Jak jsem hledal Boha“.
Dnes jsme sice malý, ale zavedený podnik, který šíří hodnotou duchovní literaturu všech duchovních směrů jak v Čechách tak na Slovensku. Také hájí oprávněné české zájmy a patří všem, celé rodině i když formálně byl přepsán na Jirku.
Tato činnost je samozřejmě možná za trvalého odbytu knih. Nelze vydávat za přijatelnou cenu knihy v malých nákladech a již vůbec ne se ztrátou. Ti, kdo vyvolávají nepřátelství, na jehož základě se někteří zájemci odhlašují od odběru našich knih, naše duchovní, všeobecně prospěšné nakladatelství ničí. Ve své pošetilosti se domnívají, že zrušením odběru knih dělají správně.
Ve skutečnosti, pokud jsou opravdu duchovní, poškozují své vlastní zájmy i zájmy druhých. Ohrožují tím existenci všeobecně prospěšného nakladatelství, kterých u nás není rozhodně přebytek. Vytvářejí situaci, která se nakonec obrátí i proti nim. Pro malý odbyt se nebudou tisknout ani knihy, které se jim líbí.
To je nakonec vždy cíl a výsledek každého zla: škodí všem: těm, na které míří a současně ničí i své nositele. Pro vlastní zaslepenost ti, kteří se tak chovají, nejsou schopni vidět, co činí a jak slouží zlu. Ještě nepochopitelnější je chování těch, kteří k takovému jednání vybízejí a schvalují je ke své škodě zevní i vnitřní. S pravou duchovností to nemá nic společného. Ta spočívá v něčem úplně jiném:
"Mám vás všechny rád. Mějte se také rádi. Je to fajn“.