Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

překlad: R. Skarnitzl

Vydávat knihy s náměty o Ramanovi Mahárišim a jeho učení je vysoce záslužné a za každý takový počin je třeba poděkovat. Sádhu Óm žil s Ramanou Mahárišim 5 let a nejen žil, ale i prováděl jeho učení – átmavičáru v praxi. Proto jsou jeho poznatky dvojnásob cenné. Knížka, kapesní formát, asi 110 stran, mne upoutala hlavně svou praktickou stránkou.

Jiří Vacek

Již mě nebaví, říkat do omrzení to samé. Duchovní nauka je určena k tomu, aby její praxí ego zmizelo a uvědomilo si, že je ryzím vědomím Já jsem. Mistr je v tomto úsilí obrovskou pomocí. Některá ega chápou duchovní nauku přesně opačně. Pro ně je prostředkem, jak světu ukázat svou chytrost a velikost. Za tímto cílem neváhají kritizovat mistry s vítězoslavným pocitem: „Hleďte, jsem chytřejší než mistr“. To, co má zmizet, se nafukuje jako žába, aby byla co největší.

Milá ega! Přestaňte si již jednou plést mistra s jeho osobností. Pletete si svítilnu se světlem, řidiče automobilu s jeho vozem. Mistr je vědomí Já jsem. Kdo nezná vědomí Já jsem, nemůže ani znát mistra, protože oboje je jedno a totéž. Plácáte nesmysly o tom, čemu nerozumíte.

Jiří Vacek, Hana Janoszowská

Jsou i jiní hledající. Místo hledání chyb na mistrovi se soustřeďují na sebe a na svůj pokrok na stezce. Pravidelně meditují sami doma. I přes všechny povinnosti ke světu – rodina, práce – vytrvávají na stezce. Když mohou, zúčastňují se veřejných meditací a seminářů a jsou vděční za pomoc, kterou dostávají, ať již v podobě knih nebo vedení. Hlavně oceňují ono neviditelné, ale skutečné a mocné vyzařování vědomí Já jsem, které zachycují. Jeho působením  se prohlubují, a tak získávají, jak říkal mistr Hejhal, neporovnatelný zisk...

... Někteří z těch opravdových hledajících napíší čas od času o svých zkušenostech ze stezky. Jejich výpovědi jsou jasným svědectvím o působení mistra. To jsou skutečné důkazy. Ty platí a ne nenávistné útoky tmy na světlo. Současně jsou jak povzbuzením pro druhé, tak i velkým poučením pro jejich vlastní stezku. Proto jim popřávám tolik místa...

Jiří Vacek

Jsem slavný a nevěděl jsem o tom až do 12.00 hod. pátého července 2006. Právě v ten okamžik mně Filip Blažek ukázal na našem meditačním maratónu knihu Roberta Homira „Šokující myšlenky slavných II“, do které jsem byl zařazen, aniž bych o tom věděl. Je tam 11 stránek výtahu z řady „O bibli a jejím učení“. Tak jsem se ocitl mezi velikány jako je T.G.Masaryk, P. Brunton, Jan Patočka, Martin Putna, Chalíl Džibrán a další a přece žil v nevědomosti o své slávě…

Jiří Vacek

Musím se znovu přiznat k tomu, že mám v některých záležitostech dlouhé vedení. Trvá mně dlouhou dobu, než pochopím, že v některých záležitostech nejde o nedorozumění, ale o zlé úmysly, že každá záminka či lež je dobrá, aby poškodila...

... Jeden takový odběratel nelenil a popsal takový případ s příslušným zveličením na Jitřní zemi. Jak z něho taháme peníze, ač zaplatil. Že dostal knihy na důvěru a ušetřil peníze, ani se nezmínil. Co se nestalo. Celé historky, zcela výjimečné a přibarvené, se chopil Miloš Tomáš jako dobré příležitosti poškodit nás, konkurenci a široce se pro jednu čtenářku, která měla zájem o naše knihy, rozepsal, ať si u nás nic neobjednává, že budeme od ní vymáhat peníze znovu i když zaplatí...

Jiří Vacek, Maríči

Po třech měsících vyšlo konečně další číslo Dingiru. Neobsahuje mé vyjádření ke článku o nás v č. 1, které podle tiskového zákona měl Dingir otisknout obratem. Dingir a celá jeho redakční rada nemá potřebu se vyjádřit k tak bezostyšnému porušení autorských práv, k jakému došlo. To také o redakční radě něco vypovídá. Pouze přináší dopis J. Krutiny, který vyvrací některé nepravdy v článku Z.Vojtíška obsažené. Jak je bezostyšným zvykem Dingiru, je dopis opět zkrácený. Mou odpověď Dingir prý otiskne v č. 3. Nepochybuji, že opět zkrácenou. Co se nehodí, to se prostě zkrátí a ono to zmizí.

K počínání pana Vojtíška se vyjádřila i Maríči. Podstatné části z jejího vyjádření uvádím. Jsou poučné...

Jiří Vacek

(Napsáno jako reakce na článek Rodinné konstelace z hlediska džňány, který je publikován na serveru SatGuru.cz)

Pokud nechceme na stezce zabloudit, musíme neustále vycházet ze základních pravd. Ty jsou:

Člověk žil původně v jednotě s Bohem, božským životem v božském světě. Později se od Boha oddělil, ztratil vědomí své božskosti a upadl do ega. Ztráta božského vědomí měla za následek i ztrátu božského světa. Výsledkem je, že ve stavu pádu žije člověk bez Boha v nebožském světě, a proto je nesvobodný a trpí...

Jiří Vacek

Obrátil se na mne o pomoc jeden z hledajících. Na meditačních seminářích se seznámil se svou nynější manželkou a mají dítě. Manželka o stezku ztratila zájem a nechce na semináře jezdit. Ač jí manžel před sňatkem jasně řekl, že stezka je pro něho na prvém místě v životě, manželka požaduje, aby své pobyty na veřejných meditacích a seminářích omezil a věnoval se rodině. Manžel taková omezení těžce nese a obává se, že duchovně ztrácí. Tímto střetem zájmů je manželství narušováno...

Jiří Vacek

Kdo by očekával knihu o tom, jak mistr (1921 – 1986) meditoval a čeho v meditaci dosáhl, bude zklamán. Nic nebo téměř nic takového v knize nenalezne. Geše Rabten, jak jej kniha podává, byl převážně něco jako evropský universitní teolog. Samozřejmě jeho oborem byl buddhismus. V 19-ti letech odešel studovat nejlepší klášterní universitu Sera u Lhasy, kde spolu s mnoha dalšími mnichy – studenty se doslova od rána do večera den za dnem učil nazpaměť předepsané buddhistické texty a diskutoval o nich. Skládal i příslušné zkoušky, které jej opravňovaly k postupu do vyšších tříd, a tak získával i příslušné tituly, přesně tak, jak se děje i na západních universitách...