Jiří Vacek - duchovní učitel

Bible je podivuhodná kniha, které bohužel málo rozumíme. Hlavní důvod je ten, že ji v rozporu s tím, co sama říká, chápeme zevně, doslova a podle litery, a nikoliv vnitřně a v duchu. Zevní a doslovné chápání bible zabraňuje jejímu správnému vnitřnímu, duchovnímu pochopení. K nesprávnému pochopení bible přispívá i neznalost dobových reálií, do kterých je děj bible položen.

Autor ve svém sedmidílném pojednání "O bibli" shrnuje nejnovější historické poznatky o její době a hlavně odhaluje vnitřní duchovní smysl jejího učení, který je v ní utajen. Činí tak nejen na základě studia východních náboženství a jejich praxe, ale i na podkladě bohužel téměř zapomenutých spisů církevních Otců, tedy prvých křesťanů.

Vlastní dlouholetá praxe mystiky i jógy mu umožňuje v bibli rozpoznat zásady vnitřního náboženství, které je univerzální, tvoří základ všech pravých náboženství, a jehož praxe směřuje přímo ke zkušenosti Boha. Kniha odhaluje původní Ježíšovu nauku, která směřovala k dosažení přímé zkušenosti Boha každým jedincem a zbavuje ji nánosů všeho nepůvodního a nepodstatného.

Dílo obsahuje i slovník mystických symbolů, který slouží k výkladu vnitřního smyslu bible i mystických stavů, snů a vizí.

Ukázky z knih

Výroky o lásce, 3. díl – Stezka k Bohu pravou láskou

Láska je schopnost milovat, láska je Bůh, věčný princip lásky.
V lásce se ztotožňujeme s Bohe; kdo miluje, stává se láskou, Bohem.
Kdo miluje, činí totéž co Bůh: plní tedy Jeho vůli. Láska je nejvyšší vůlí Boží.
Láska nerozlišuje, ale není nemoudrá.
Lásku lze získat jen láskou, tedy milováním.
Láska vyvolává lásku.
Lásku si lze zasloužit jen láskou.
Láska nic nečeká a nic nepotřebuje - je soběstačná.
Láskou, schopností lásky, vložil Bůh do nás sama sebe. Kdykoliv cítíme lásku, prožíváme Boha.
V lásce se k nám sklání Bůh a dává se nám nepodmíněně.
Láska je nedělitelná jako Bůh: buď je či nikoliv.
Láska je nejvyšším zákonem; vládne sama sobě.

Karma a bible, 6. díl – Zevní a vnitřní náboženství

Oficiální židovství ani současné křesťanství zákon karmy a znovuzrození neuznávají. Některé proudy židovství je však uznávaly a uznávají dodnes a totéž platilo i v křesťanství až do 5.století.

Bible, Starý i Nový zákon však pojednávají jak o karmě, tak i o znovuzrození. Používají však samozřejmě svůj slovník a často mluví skrytě, aby rozuměl, jak se vícekrát opakuje, pouze ten "kdo má uši ke slyšení". Mojžíš nás učil zákon karmické odplaty naprosto zjevně: jeho "zub za zub, krev za krev a život za život", je jasným vyjádřením toho, co nám naše špatné skutky přinesou. Bible i sám Ježíš nás opakovaně učí, co nás za naše špatné skutky čeká. Výroky: "Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, kdo mečem zachází i mečem schází", nejsou pouze moralizováním, ale jasným vyjádřením zákona příčiny a následku. Co může být jasnějšího, než Ježíšovo důrazné varování: "Neodejdeš odsud (z tohoto světa, z koloběhu znovuzrození), dokud nezaplatíš do posledního haléře!" Odpuštění hříchů, o kterém Ježíš i apoštolové tolik mluví, není nic jiného než odpuštění naší karmy, když v sobě obnovíme svůj původní stav před pádem z Boha. Milovat podle Ježíše sebe stejně jako druhé je opět vyjádřením platnosti tohoto zákona, v tomto případě jeho kladné stránky. Kdo činí dobro druhým, činí jej sám sobě. Kdo miluje, tomu se vrací láska.

Odmítnutím učení o karmě a převtělování ztratilo křesťanství, jak jeho představitelé sami přiznávají, možnost vysvětlit zlo ve světě, kterého jsme svědky a které zakoušíme všude a stále kolem nás.

Rozumný člověk se právem ptá, proč dobrotivý a současně všemocný Bůh trpí ve světě zlo páchané na nevinných. Odpověď: "Je to vůle boží", rozhodně nemůže vzbudit lásku a důvěru v Boha, který jednomu podle své vůle přidělí zdraví, moc a bohatství a druhému nemoce, utrpení a chudobu. Kde je pak jeho láska a spravedlnost? V čem pak máme takovému Bohu věřit, důvěřovat, a jak na něho můžeme spoléhat? Takový postoj v nás pěstuje obraz Boha, který je despotickým vládcem a nikoliv dobrotivým otcem nás všech. Takového vládce nelze ovšem milovat, ale můžeme se jej pouze bát a strachovat. Takový Bůh nás nepřitahuje a nevyvolává v nás lásku a potřebu jeho poznání a spojení s ním. Takového Boha lze jenom chlácholit otrockou podřízeností. Ani lidský nedokonalý otec by nečinně nepřihlížel, kdyby jeho dětem bylo ubližováno. Dokonalý a všemohoucí Bůh, který je sama Láska, se však podle křesťanů takto chová.

Obsah jednotlivých dílů

• 1. Úvod, mystika bible
• 2. Mystika bible
• 3. Stezka k Bohu pravou láskou
• 4. Odhalená tajemství bible
• 5. Vzkříšení Krista v nás
• 6. Zevní a vnitřní náboženství
• 7. Mystický výklad Janova evangelia

e-shop