Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

... Pozorovatel je naše taková pevnost.  Když jsme doopravdy v něm, tak na nás nic nemůže, protože tím, že si uvědomujeme, že nejsme ničím   pozorovaným,  tak to nad námi ztrácí  ve velké míře moc.  To je zejména důležité pro  ovládání mysli.  Dokud se s myslí, myšlenkami  ztotožňujeme  a neprožíváme ten rozdíl  vědomí, Já,  na straně jedné a myšlenka nebo  cit na straně druhé, tak nemůžeme tu mysl  účinně řídit.  Teprve, když mysl  zpředmětníme,  tak ji můžeme řídit...

Jiří Vacek

Takže už otevřeme oči, nebudeme si příliš zvykat na meditaci se zavřenýma očima. To je zvyk, který se pak těžko přemáhá. Pravda je, že nás nic nemůže vyrušit z meditace pokud tomu nevěnujeme pozornost. Takže klíčem je řízení pozornosti, nikoliv vylepšování podmínek meditace někdy úplně zbytečně. Naopak, pokud dokážeme meditovat i při mírném vyrušování, třeba z dálky něco slyšíme a podobně, tak je taková meditace hodnotnější, než když máme naprostý klid a podobně...

Jiří Vacek

Naším cílem je to, co učil Ramana Maháriši, přirozené, nebo-li jak říkají Indové, sahadža samadhi, tzn. nepřetržité uvědomování a spočívání v Já nebo aspoň v pozorovateli, ať tělo je činné nebo v klidu, ať myslíme nebo nemyslíme. To nám nepřijde samo od sebe,  to se musíme naučit, protože v celém projevu platí zákon příčiny a následku. Bez příčiny není následek, bez úsilí není dosažení. Pokud někdo tvrdí něco jiného, tak neví co říká...

Jiří Vacek

Zevní člověk považuje zevní zázraky za vyšší a cennější než ty vnitřní. Jestliže někdo zázrakem vstane a jeho tělo začne chodit, vzbudí to velkou pozornost a vzrušení. Když někdo vstane vnitřně a začne putovat po stezce působením mistra nebo duchovního poučení, nikdo v tom nic výjimečného a zázračného nevidí.

Jiří Vacek

Musíme se vyhnout pasivitě ve cvičení v meditaci. I když se například odevzdáváme nebo otevíráme, tak v tom musí být určitá aktivita, která vychází ze souhlasu se odevzdat nebo z přání a touhy se odevzdat a zároveň ten postoj musíme udržovat. Je to asi tak jako kdybychom měli naladěnu nějakou radiovou stanici a její příjem by kolísal, tak ho musíme taky neustále dolaďovat, nemůžeme to nechat jen tak být. Čili všude musí být ta bdělost a určitá rozumná aktivita a taky tam musí být jemná mysl - buddhi, abychom věděli co děláme, jak to děláme, jak to působí...

Jiří Vacek

... To znamená, že si uvědomíme, že tělo je v nás ve vědomí, že my se nacházíme všude kolem těla. Uvědomíme si, že tělo je plné vědomí Já, že každá jeho částečka září vědomím Já jsem a budeme ho prodýchávat zase láskou a sice celé tělo naráz, celým povrchem kůže až do morku kostí. Musí to projít z kůže do svalů až do morku kostí. Nadechneme se z nekonečna povrchem těla a budeme ten vzduch jakoby sát dovnitř. Budeme ho sytit láskou a zase ho budeme do nekonečna vydechovat...

Jiří Vacek

Zlu a zlem ovládaným lidem jsou trnem v oku knihy, které vydáváme. Hlavním důvodem je, že osvobozují z moci zla ty,  kteří mu propadli. Dalším je normální závist na konkurenci. Proto se nám snaží v jejich vydávání zabránit nejrůznějšími způsoby. I. Procházková nyní (viz KV 11. 3. 2009) přišla s lítostí: je jí líto těch, kteří „musí“ odebírat naše knihy. Ztrácí tím prý svobodu.

Jiří Vacek

Vše je To platí pouze v tom smyslu, že mimo nejvyšší Skutečnost nic neexistuje. Vše, co existuje, je v ní a z ní. To však neznamená, že To není ve svém projevu rozlišené. Pak každý předmět a bytost je částí celku nejvyšší Skutečnosti, ale není jí celou a také se nemusí nacházet v jejím nejvyšším, božském stavu.

Jiří Vacek

Bůh je v nás. Je naším životem, ať o tom víme či nikoliv. Na stezce se nestáváme Bohy, ale objevujeme své zapomenuté a odmítnuté božské vědomí Já jsem jako nás samé. Bůh je vědomí Já jsem, a proto uvědomováním si tohoto vědomí jej objevujeme a poznáváme.

Martin Tomeš

... Jsem si jist, že bez objasnění nauky, které jsem získal a získávám od Vás, by mi texty rozličných duchovních škol nebyly tak přístupné a srozumitelné a tudíž bych z nich ani nemohl získávat patřičný duchovní prospěch. Moc Vám za toto a nejen za to děkuji. Jste v pravdě světlem, jež nám září na Cestu Vysvobození...

Jiří Vacek

Napsaly mně dvě sestry z Orlických hor. Určitě upřímné hledající. Chtějí ode mne rady, ale nenapsaly zpáteční adresu. Jinak vše, nač se ptají, se nachází v mých knihách. Mate je M. Šťastná, se kterou se setkaly a meditovaly. Uvádím, co o setkání píší...

Jiří Vacek

Působení zla je dokonalé. Když, jak říkám, přitakáme zlu, a je jedno, zda je považujeme za malé a bezvýznamné, upadneme do jeho moci. Zakalí nám svým pohledem rozum. Výsledkem je, že vidíme jeho očima: zlé je dobré a dobré je zlé. Ve shodě s tím pak myslíme, cítíme a jednáme. Výsledkem je nekončící řetěz utrpení.

Jaroslav Macháček

... Pan Pařík si (přesto že jej nezajímáte) dal tu práci s přečtením Vašich knih, aby mohl dokazovat, kde všude prosazujete „vlastní zájmy“ na úkor Prozření. Vzpomněl jsem si, že kdysi jsem četl knihu paní M. Tomášové „Za čas a prostor“ a při jejím čtení jsem si uvědomil, že v ní je uvedeno také to, co se nyní začíná dít. Nejspíš si toho nikdo nevšiml (nebo nechtěl všimnout?) a tak to zkusím přiblížit já...

Jiří Vacek, Nikola

Při meditacích na Hostýně jsem si všimnul mladé ženy, která měla v průběhu soustředění zřejmě velké potíže. Také některé meditace vynechávala, což je často známka, že se něco mimořádného děje. Proto jsem se u ní zastavil na konci meditace v kapli, abych zjistil, co se děje. Pro nedostatek času rozhovor byl jen krátký, dozvěděl jsem se o obrovském utrpení, které prodělala...