Jiří Vacek - duchovní učitel

Martin Zouhar

Polská řádová sestra F. Kowalská byla mistrem Jiřím Vackem již několikráte zmíněna, např. Deníček. Boží milosrdenství v mé duši. Je autorkou duchovního Deníčku, kde popisuje svoji vnitřní cestu k Bohu. U nás jej vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2001. Každý záznam do Deníčku je očíslován, což spolu s věcným rejstříkem umožňuje snadnou orientaci a vyhledání hesel jako například “pokora” anebo “modlitba”. V knize lze nalézt potvrzení toho, co učí Jiří Vacek a jeho přátelé. Tedy nutnost vytrvalého a nepřetržitého úsilí za současného pokorného spoléhání se na (a odevzdávání se do) Boha a to s láskou k cíli, tedy Bohu, který není mimo nás.

Karel Bešorna

(k článkům na www.kauza-vacek.blogspot.cz)

Vážený pane Tomáši, pane Paříku a lidé na KV, velmi mne zaráží Váš postoj k věcné kritice. Neustále tvrdíte, že kritizovat se nemá, že je to neslušné či nesprávné. Tvrdíte, že lidé, kteří kritizují, kteří poukazují na chyby, kterých je třeba se vyvarovat, jsou zlí a neduchovní, a zároveň je ve svých článcích napadáte a tyto své útoky prezentujete jako věcnou kritiku. Velmi rád bych Vás v prvé řadě seznámil s pravým významem slova kritika, a s tím, jaký je rozdíl mezi kritikou a pomluvou. Použiji k tomu přesné definice slova kritika z internetové encyklopedie s názvem Wikipedia, jenž lze nalézt na internetové stránce http://cs.wikipedia.org/wiki/Kritika a jenž doporučuji k pečlivému prostudování.

Jiří Vacek

(k článku na www.kauza-vacek.blogspot.cz)

Ramana Maháriši má plně pravdu, že jen mistr může opět poznat mistra, že mistr není osobnost a nelze jej proto posuzovat jako osobu, tj. její chování a podobně a z tohoto pohledu není proto možné rozhodovat, kdo mistr je a kdo nikoliv. A přece žáci mluví o svých učitelích jako o mistrech a mají většinou pravdu i když sami nejsou mistry. Jak je to možné, když tito mistři se převážně sami za mistry neprohlašují? Říkám převážně. Na otázku upřímného hledajícího, zda je Ramana Maháriši mistr, Maháriši nikdy své mistrovství nepopřel.

Jiří Vacek

(k článku na www.kauza-vacek.blogspot.cz)

KV otiskla tvrzení, že jsem své články v časopise The Mountain Path, který vydává Ramanašram, nepodepisoval opět s úsudkem o zbabělosti. Pravda je, že všechny články jsou podepsané mým plným jménem. Pouze asi dva jsou uvedeny pod pseudonymem „A Czech Devotee“. Praxe pseudonymů se běžně používá. Není to totéž jako anonymní pomlouvání. Tuto pravdu může například potvrdit pan Skarnitzl, kterému jsem několik ročníků časopisu zapůjčil. Jinak je každému ochotně ukážu.

Jiří Vacek

(Ad: Kauza J. Vacek, 12. 8. 2010, M. Pařík „Proč jsou příspěvky na obranu J. Vacka vynucené“)

Všichni mistři své žáky varují před chybami, kterých se žáci dopouštějí, všeobecně i ve vztahu k nim samým. Například Ramana Maháriši opětovně varuje, že mistra pozná jen mistr, že nemáme mistra posuzovat podle osoby, že si máme mistrů vážit, že bez pomoci mistra nedosáhneme atd. Rámakrišna opět učí své žáky: „Je-li mistr napaden, braňte jej“. Swami Ramdas opět varuje: „Blízkost mistra budí neúctu“. Já učím stejné. Pan Pařík vytrvale toto poučení mistrů znevažuje. Co si o nich opravdu myslí, odhaluje v tomto svém příspěvku: „Mistři své žáky masírují a vynucují si na nich obranu a podporu“....

Jiří Vacek

(k článku na www.kauza-vacek.blogspot.cz)

... Tento svět je světem bytostí odpadlých od Boha. Jelikož ztratili s Bohem spojení, ztratili i ve velké míře jeho sílu, kterou udržuje existenci všeho živého. Proto zlé bytosti nejen zevně, ale hlavně vnitřně  doslova parazitují na těch, kteří jim uvěří a zejména na těch, kteří se k Bohu obracejí a připravují je o jeho sílu a zejména o světlo. Postačí malá nebdělost, přitakání „malému“ zlu a našemu světlu je konec. Shltnou je jako pochoutku. Proto potřebují své stoupence. Pozadí tohoto světa bez Boha je opravdu úděsné. Tuto pravdu se snaží samozřejmě ze všech sil zakrýt svým lhaním...

Jiří Vacek

...Každý by měl být ve výběru svých přátel velmi obezřetný. Jestliže Rámakrišna říká, že se máme i příbuzným, kteří jsou světští, vyhýbat jako jedovatým hadům, pak ještě opatrnější musíme být ve výběru svých známých. Pokud nejsou dobří, ale zlí, pokud se nepřátelí s Bohem, pak nám neprospívají, ale škodí. Když se k nim hlásíme, tak mezi ně i patříme se všemi důsledky a ty nejsou vůbec radostné. Opravdu slušní lidé se s těmi, kteří slušnost neznají, nepřátelí. Pokud ano, pak přiznávají, že sprostota jim nevadí. Proč? Protože jsou stejní...

Jiří Vacek

... Takže pane Pařík neuhýbejte, odložte svou vychytralost, za kterou skrýváte svou zbabělost a zachovejte se jednou jako chlap a napište zcela jasně a bez vytáček svůj názor na komunismus a komunisty. Pokud nebude příliš dlouhý a samé vytáčky, ale jasný a srozumitelný, slibuji, že jej otisknu. Zatím jste své názory jen zbaběle zakrýval a vytáčel se říci, co si opravdu myslíte. Pokud jste nešířil rovnou komunistickou propagandu...

Jiří Vacek

... Hodina fyziky, pan učitel zkouší: „Jak můžeme pomocí vody získat světlo?“ Hlásí se Evička: „To je, prosím, snadné. Postačí umýt okna.“

Jen jsem vtip dovyprávěl přátelům před začátkem společné meditace, tak jsem si uvědomil, že má hluboký duchovní význam. Opravdu stačí jen vyčistit skla, přes která se díváme, aby světlo vědomí v našem nitru mohlo zářit. Šakti nám ve vtipu poslala hluboké duchovní poučení. My to však neděláme, nečistíme se a místo toho se buď věnujeme zbytečnostem nebo dokonce horším věcem. Tvrdíme, že nám to na stezce nejde, ale pravdou je, že vlivem sil nepřátelských Bohu, se ani čistit nechceme...

Petr Staněk

... S dopisem Vám posílám novou knihu, která vyšla v karmelitánském nakladatelství. Kniha se jmenuje Moudrost Silvána z Athosu a pojednává o životě a učení tohoto velikého ruského pravoslavného mystika...

... Silván klade veliký důraz na pokoru, na poslušnost žáka vůči mistrovi, na neustálou modlitbu, na neustálý duchovní boj, na odstraňování zla v nás, na získání Ducha svatého. Cituji: Pyšné duši se Pán nezjevuje. Pyšná duše nikdy nepozná Boha, i kdyby přečetla všechny knihy, protože její pýcha nedává místo milosti Ducha svatého. Ale Boha lze poznat pouze skrze Ducha svatého...

Jiří Vacek

Píše nám čtenář: „Píšete proti lucidnímu snění, ale knížky o něm prodáváte“.

Myslím, že již ne,  jsou vyprodány, ale prodávali jsme je. Milý příteli, my jsme svobodomyslní. Nepotřebujeme censuru. Své názory vyjadřujeme v knihách, které vydáváme. Pro rozšíření obzoru zájemců o duchovní oblast, umožňujeme i odběr knih jiných autorů a spoléháme na rozlišovací schopnost čtenářů, že si každý správně vybere z toho, co čte....

Jiří Vacek

KV otiskla následující prohlášení, které přesně cituji:

Veřejné prohlášení pana dr. Martina Dojčára, 2010/9/14

Vazeny pan M. Tomas, vazeny pan M. Parik, obraciam sa na Vas s ponukou o uverejnenie nasledujucej spravy na blogu Kauza JV, ktorou sa distancujem od od osoby a cinnosti Jiriho Vacka. Za Vase porozumenie Vam vopred dakujem a zostavam s pozdravom. Martin Dojcar

Jiří Vacek

(k článku na www.kauza-vacek.blogspot.cz)

Zbabělí a sprostí anonymové z KV vytrhávají z mých pamětí „Jak jsem hledal Boha“ ze souvislostí to, co se jim hodí, aby vyvolali nesprávný dojem o mé osobě. Proč například necitují „Učebnici átmavičáry“ nebo „Královskou jógu“? Místo toho se snaží vyvolat dojem, že jsem nevydal ani učení Ramany Mahárišiho a dalších mistrů...

Jiří Vacek

... Pan Pařík dělá z obětí viníky. Viníkem je však vždy ten, kdo terorizuje a nikoliv oběti teroru. Šíření těchto zvrácených názorů je jen šířením komunistické propagandy a zastíráním skutečného zla. Tím bylo Drtikolovo členství ve straně stejně jako tisíců dalších. Nebyl mezi nimi náhodou pan Pařík? Svými názory mezi ně patří, což je rozhodující.

PK

Dne 14.09. se na blogu „kauza-vacek“ objevilo veřejné prohlášení jistého PaedDr. Martina Dojčára, PhD. Na první pohled vypadá jako upřímný chlapácký čin, který navíc celkem vkusně tematicky zapadá do okolního obsahu tohoto webu. Dozvíme se z něj totiž, jak se nebohý pan profesor Trnavské univerzity nechal naší sektou kolem J. Vacka roky psychicky manipulovat a zneužívat a zřejmě až teď na základě vážných indicií to prohlédl. Jen tak na okraj, musel to být pro onoho chudáčka opravdu traumatizující zážitek, když zjistil, že celé roky bylo všechno jinak, než myslel… Ještě, že stihl rychle najít přátelskou náruč, kde se mohl upřímně a dokonce veřejně vyplakat! Ale z pohledu dalších souvislostí bych jej ohodnotil přece jen trochu jinak...

Pavel Hrtoň

... děkuji Vám za nedocenitelnou pomoc, kterou nám poskytujete. Děkuji za nauku, knihy a především za působení milosti při společných meditacích. Zvlášť Vám také děkuji za opakování pravd ve Vašich knihách i na setkáních. Některé výroky jsem přečetl nebo slyšel na CD snad 100x a myslel jsem, že jim rozumím nebo jsem i nerozuměl a přijímal jsem je do doby než jsem je při vlastním prožitku dokázal hlouběji poznat a stále lze v nich nalézt hlubší pochopení...