Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

(k článku na www.kauza-vacek.blogspot.cz)

KV ve svém úvodním prohlášení slibuje, že „bude bránit čtenáře proti mé desinterpretaci učení duchovních mistrů a lžím“.

Jak to vypadá ve skutečnosti? Jen si vymýšlí pomluvy mé osoby a věcnou diskusi bez urážek o nauce nezveřejnili ještě ani jednu. Například tvrdí, že jsem se bál kritizovat Tomášovy, dokud žili. To je podle nich obrana učení duchovních mistrů. Navíc lžou, neboť jak si může snadno každý ověřit, své rozdílné názory na některé výroky Tomášových, jsem zveřejnil vícekrát ještě v průběhu jejich života.

Taková je pravda o KV. Jim nejde o nauku, ale o poškození odbytu našich knih. Paříkovy lži tentokrát vyvrací sama Míla Tomášová. Důkazy: Míla zemřela 12. 5. 2001, Eda 26. 5. 2002.

Svá vyjádření k některým z jejich výroků jsem zveřejnil ve své knize „Chození s Bohem“ ve stati „Různé otázky duchovní praxe“, str. 121 až do konce. Učinil jsem tak naprosto věcně a bez urážek, což dělám doposud. Tento rozdíl zdůrazňuji, protože ne všichni si jej uvědomují, ač je zásadní a mnohé prozrazuje.

Chození s Bohem vyšlo 7. 11. 2000, v době, kdy oba Tomášovi žili. Míla na mé vyjádření odpovídá ve své knize „Vnitřní pramen“, str. 47, v kapitole „O meditaci“.

Závěr je zřejmý: Pařík nestydatě lže hned dvakrát, že jsem nekritizoval Tomášovy za jejich života – že jsem proto zbabělý. Pro jeho zkušenost je charakteristické, že zalže a na základě své lži mě obviní. Lže, aby mě mohl pomlouvat.

Doporučuji každému, aby si přečetl nejprve mou stať v „Chození s Bohem“ a pak Mílinu ve „Vnitřním prameni“. Z toho, že mluví o autorovi „Chození s Bohem“, je jasné, komu odpovídá.

Ať čtenář srovná, jak věcnost obou statí, mé i Míly, způsob argumentace i jejich zdvořilost. Logika, že pokud někdo kritizuje například názor Edy Tomáše, že ženy jsou duchovně méněcenné, nemůže „chodit s Bohem“, je – nechci dopsat! Mám onen článek schovaný. Je z něho zřejmé, že podává skutečně Edův názor na ženy. Svádět jeho vyjádření, které nikdy sám nezpochybnil, je pokus hodit vinu na někoho jiného než na Edu. Samo o sobě nic hezkého.

Závěr Mílina článku, cituji, zní: „Připomínám tedy jedno přísloví: „Potrefená husa nejvíc kejhá, labuť z ní však neuděláš“. A dodávám: „Pomluvami Lucernu nenaplníš, spíše lidi odradíš.“

Jako závěr věcné debaty o nauce, je to ubohé. Jaký má smysl říkat lidem, kteří žijí egem, jak dělala Míla, že jsou krásní, když se tím jejich ego nejen neumenší, ale naopak nafoukne hrdostí nad svou krásou, také nevím. Mudrci vedou ega k pokoře a ego rozhodně nechválí. Naopak je důrazně vyzývají k pokání a očistě.

A jaké pomluvy jsou míněny, když v mém vyjadřování nic takového není? Nepřipomíná celý článek až příliš vyjadřování pana Paříka?

Kniha vyšla dost dlouho po Mílině smrti. Až v roce 2002. Psala tuto stať vůbec ona, když byla před svou smrtí velmi těžce nemocná? Při prolhanosti pana Paříka? To jsou zcela oprávněné otázky. To není má jediná kritika výroků manželů Tomášových. Ještě za jejich života jsem důrazně protestoval proti výroku Míly v jedné z jejích knížek, že ego je božské.

To je tak základní nepravda, že ve svých důsledcích zpochybňuje celou stezku a jakékoliv úsilí.

Je-li ego božské, není nutné je přece rozpouštět, a proto není třeba žádné duchovní úsilí. Postačí přijmout přesvědčení „TY (ego) jsi TO“ a rázem jsme realizovaní.

Pravda je přesně opačná. Ego je Adam po pádu, pravý opak našeho božství. Základní a podstatnou část stezky tvoří právě úsilí o jeho rozpouštění. Ego je samo o sobě největším zlem, ze kterého pramení všechna zla ostatní: nevědomost, nesvoboda a utrpení.

„TY ve výroku „TY jsi TO“, se netýká ega, ale naší pravé božské podstaty, kterou musíme v sobě objevit tak, že:

• rozpustíme ego, nepravé já, totožnost vědomí, které je jedině TY,  s tělem a s myslí,
• uvědomit si v sobě naše pravé Já, které je vědomím pozorovatele  Já jsem.

Toto se děje átmavičárou, kterou učíme.

Za prohlášení této pravdy, kterou učí všichni praví mistři a v dnešní době zejména Ramana Maháriši, se na mne snesla skutečná smršť lží, pomluv, sprostoty a nadávek, což trvá dodnes. Lež pravdě neodpouští, mára ty, kteří jsou boží, rozhodně nemá rád.

To plně odhaluje nitra těch, kteří se takto na adresu mou a mých přátel vyjadřují.

Ďábel, mára, tj. bytosti ovládané zlem a nepřátelské Bohu, hlasatelům stezky k Bohu neodpouštějí. Vědí dobře proč: odhalují zlo, jeho podstatu a pomáhají osvobodit se z jeho moci.

Ďábel, mára, potřebují své stoupence, protože jsou doslova upíry, kteří jsou živi z prány a myšlenek těch, kteří jim věří a jsou jejich stoupenci. Vysávají doslova život a udržují je ve své moci.

To nejsou výmysly, ale holé skutečnosti. Tento svět je světem bytostí odpadlých od Boha. Jelikož ztratili s Bohem spojení, ztratili i ve velké míře jeho sílu, kterou udržuje existenci všeho živého.

Proto zlé bytosti nejen zevně, ale hlavně vnitřně  doslova parazitují na těch, kteří jim uvěří a zejména na těch, kteří se k Bohu obracejí a připravují je o jeho sílu a zejména o světlo. Postačí malá nebdělost, přitakání „malému“ zlu a našemu světlu je konec. Shltnou je jako pochoutku. Proto potřebují své stoupence. Pozadí tohoto světa bez Boha je opravdu úděsné. Tuto pravdu se snaží samozřejmě ze všech sil zakrýt svým lhaním.

Takže pane Paříku, chytil jsem vás, jak se říká při lži přímo za ruku. Chápu, že se mně neomluvíte, ale ti vaši důvěřiví čtenáři si vaši omluvu za to, jak je taháte za nos a děláte z nich hlupáky, kteří se nechají obelhávat, určitě zaslouží. Zřejmě o jejich inteligenci máte velmi nevalné mínění, když jim tak hloupě lžete.

To, co jste svým příznivcům provedl svým lhaním, opravdu není hezké. Jak vám někdo může věřit, když vy i celé KV prokazatelně opakovaně lžete jako v tomto případě?

Kdokoliv od vás bude něco číst, nutně si musí položit oprávněně otázku: „Nelže nám opět?“

Stejně jako lžete, že jsem zbaběle nekritizoval Tomášovy, dokud žili, tak lžete i o jejich „dehonestacích“. Nic takového neexistuje. Kdykoliv jsem požádal někoho z vás, ať nějakou skutečnou dehonestaci ukáže, tak jsem se nedočkal.

Ani nemohl, protože nic takového ani neexistuje. Možná, že ve vaši mysli ano. Pro vás je zřejmě každý jiný názor než váš přímo zločin proti vaší neomylnosti, ve které víte vše lépe než Míla i Ramana Maháriši dohromady viz žákovství Míly.

Vy lžete tak neobratně, že se přímo vtírá myšlenka, zda se nejedná o nutkavé lhaní například  bájnou lhavost. Nebo jste tak propadl zlu, že nemůžete jinak?

Tak bych mohl pokračovat v odhalování Paříkových lží a pomluv dlouho. Soudný člověk pochopí, že mu nejde o pravdu, ale o snahu za každou cenu pomluvit a tak získat svůj prospěch.

Pan Pařík pomlouvá i Edu Tomáše, když mu podsouvá, cituji „že by si to šel s Vackem vyřídit osobně a rázně“. Podsouvá nám Edu jako násilníka, který si to s oponenty svých názorů vyřizuje „ručně“. Pevně věřím, že Eda nebyl nesnášenlivým násilníkem, jak jej Pařík líčí, ale snášenlivým, slušným člověkem. To, že Eda ani Míla nepřišli si to se mnou „vyřídit“, což Paříka opět usvědčuje ze lhaní!

Mimochodem byl to opět pan Pařík, který Mílu postavil do role lhářky, když několikrát prohlásil, že se nepovažovala za žákyní Ramany Mahárišiho, ač ona sama to několikrát zveřejnila na zvukových nosičích Avataru a v jeho publikacích. Pokud  by  měl  Pařík  pravdu,  pak  by  Míla  lhala,  jen  aby zvýšila prodej knih o Mahárišim, které Avatar vydal.

Eda se dokonce ani neozval na kritiku svého názoru o duchovní méněcennosti žen, který zveřejnil. Také jej nikdy neodvolal. Jak je zřejmé, pan Pařík Edův názor na ženy sdílí, protože jeho kritiku považuje za dehonestaci Edy. Co to asi o Paříkovi prozrazuje?

M. Pařík a celý KV dobře vědí, že lžou, ale lžou neustále. Spoléhají na naivní důvěřivost čtenářů, které ani nenapadne, že by je někdo mohl takto drze ohlupovat. Využíváním zásady nacistů: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou." V tomto směru smýšlí stejně jako oni.

Nesčetněkrát jsem například vysvětlil, že šíří komunistickou propagandu o regulérnosti a důležitosti komunistických voleb a vzápětí své tvrzení na podporu komunistů opakují.

Zveřejnil jsem své lustrační osvědčení, které vylučuje jakoukoliv spolupráci s StB, ale znovu mně z ní obviňují. Jejich způsob myšlení je ryze totalitní jako fašistů, nacistů a komunistů. Máš jiný názor než my? To se nesmí a my si to s tebou vyřídíme: rázně a osobně! Přesně v tomto duchu konají. S duchovností to nemá vůbec nic společného.

Jsou jak islámští teroristé: jsi nevěřící, kritizuješ islám, tak ti podřízneme krk nebo alespoň tě budeme neustále pomlouvat.

To už vůbec není spor mezi tomášovci a námi, ale zápas o samotná základní lidská práva: svobodu přesvědčení a práva je i slušně a věcně vyjadřovat, aniž bychom za to byli jakkoliv pronásledováni.

Totalitní myšlení, jak nám je předvádějí, stojí v pozadí všech zel světa: fašistického, nacistického, komunistického i náboženských. Dokud se jej lidstvo úplně nezbaví, bude zlo stále ovládat lidstvo. Jeho projevy jsou mnohé, podstata jediná: upřít druhým práva na vlastní názor a vnutit jim názor svůj. Nejen jej druhým upřít, ale přímo jeho zastánce zničit. K tomu jsou všechny prostředky dobré.

Avatarům se vůbec nejedná o jógu, ale výhradně o prosperitu jejich podniku. Domnívají se, že čím víc nás pomluví, tím víc vydělají.

Kdyby jim šlo o pravdu, o jógu, nikdy by nehledali spojenectví proti nám u představitelů církví, pro které plně platí: „Jóga je blud a škodí duši“. To, že se tito lidé kryjí přetvářkou zájmu o veřejné blaho a dokonce vědeckostí, je činí velmi nebezpečnými. Skuteční odborníci na záležitosti sekt jsou o jejich snahách dobře informováni a uvědomují si, že na jógu a východní učení vůbec, uplatňují pohledy své víry.

Jak by také mohl křesťan a navíc kněz uplatňovat nezaujatý a objektivně vědecký názor tam, kde jeho věrouka hlásá zásadní škodlivost všeho jiného než křesťanství.

Je dobré například vědět, že evangelíci neuznávají ani křesťanskou mystiku ani světce, a proto ani žádné „mistry“. Oni nejen nic z toho neuznávají, ale přímo pronásledují. Dokud měli i příslušnou moc, neváhali ji pro tento účel použít. Například největším pronásledovatelem mistra Jakoba Böhmeho byl jeho vlastní evangelický pastor. Dnes tu moc nemají, tak se snaží ovládat názory společnosti pomocí tisku, religionistiky a podobně.

Co si takoví lidi opravdu myslí o józe, když si ani neváží křesťanských mystiků, je zřejmé.

Ukázku, jak takoví lidé postupují, jsme poznali na vlastní kůži. Evangelický farář v roli vědce religionisty pověří napsat článek o nás studentku, která nemá o věci ani základní přehled, ani ji nestuduje. Své informace sebere od představitelů podniku Avatar. Je tak objektivní, že nenapíše ani správně název knihy, kterou cituje, a to přesně opačně než v knize stojí.

Naše vyjádření vědec religionista způsobem, který autorský zákon přímo zakazuje, svévolně zkrátí na třetinu a ještě se mně v dopise vysměje: „Snad jste si nemyslel, že to otisknu celé?“ Při tom jsem odpovídal pouze na otázky, které mně sám položil.

Co se mu nehodilo, prostě vypustil. Ukázka pravé křesťanské lásky k bližnímu.

Ze svobody osobního přesvědčení a jeho hlásání vyplývá i povinnost nechat toto právo ve stejné míře využívat i druhými, ať se nám jejich názory líbí nebo nikoliv. Jakékoliv pokusy toto právo odpírat nebo dokonce jeho využívání pronásledovat, je zlá totalita a nic jiného. Jediné výjimky tvoří vědomé šíření zla. Ty však mohou posuzovat výhradně nezávislé instituce pověřené ze zákona a také jen v souladu se zákonem. Nikdo jiný takové právo nemá.

Kdokoliv nepovolaný, když si toto právo brát druhým svobodu vyjadřování přisvojuje, činí tak v rozporu s demokratickými principy, v rozporu s lidskými právy, zákonem, slušností i přikázáním lásky. Je ovládán zlem totality.

Svoboda osobního přesvědčení je nedělitelná a zahrnuje i právo vyjadřovat se k názorům jiných.