Jiří Vacek - duchovní učitel

PK

Dne 14.09. se na blogu „kauza-vacek“ objevilo veřejné prohlášení jistého PaedDr. Martina Dojčára, PhD. Na první pohled vypadá jako upřímný chlapácký čin, který navíc celkem vkusně tematicky zapadá do okolního obsahu tohoto webu. Dozvíme se z něj totiž, jak se nebohý pan profesor Trnavské univerzity nechal naší sektou kolem J. Vacka roky psychicky manipulovat a zneužívat a zřejmě až teď na základě vážných indicií to prohlédl. Jen tak na okraj, musel to být pro onoho chudáčka opravdu traumatizující zážitek, když zjistil, že celé roky bylo všechno jinak, než myslel… Ještě, že stihl rychle najít přátelskou náruč, kde se mohl upřímně a dokonce veřejně vyplakat! Ale z pohledu dalších souvislostí bych jej ohodnotil přece jen trochu jinak.

Co nám tedy pan doktor vlastně vyhlásil? V úvodu se podělil o své rozhořčení, jak si J. Vacek dovolil zveřejnit jejich mailovou výměnu názorů. Dále se od osoby J. Vacka distancuje - jeho osobní věc samozřejmě, do toho nikomu nic není - a prý informace zveřejněné J. Vackem dementuje. Ale tady se přiznám, že mi není zcela jasné, co že to vlastně autor dementuje? Když se na tento článek ze dne 13.09. podíváme (http://www.pratelejirihovacka.cz/clanky/odpovedi-oponentum/avatarsky-facebook.html), vidíme otištěný dotaz J. Vacka na M. Dojčára a odpověď na něj. Co byste chtěl pane Dojčár na tomto dementovat? Vždyť jsou to doslovné kopie…nebo půjdete ve svém „hrdinství“ ještě dál a popřete jejich pravost? Dále se v uvedeném článku Vaší osoby týká už jen úvodní vysvětlení J. Vacka, že přátelství s Vámi už trvá dlouhou dobu a že si jej váží. J. Vacek prostě uvedl svůj názor na svůj vztah k Vám, co je zde k dementování? Víte, na mě osobně to udělalo dojem, zda jste třeba jen špatně neodhadl význam pojmů a nechtěl použít spíše nějakou variaci na termín „stydím se za to“? Stydím se, že teď vylezl na světlo můj vztah k osobě, kterou nemá v lásce mnoho dalších, se kterými ale chci být taky zadobře, a proto o J. Vackovi mluvím v jiných kruzích zcela jinak, než jak se teď při vší smůle provalilo…co říkáte, pane Dojčár, nemohlo by na tom něco být?

Raději své dementování trochu více upřesněte, ať nedáváte zbytečně podnět k podobným úvahám. Teda neberte to, jako že bych Vám chtěl radit - to bych si samozřejmě s ohledem na uctivou šňůru Vašich titulů ani netroufnul - ale když dám něco veřejně na net, musím počítat s tím, že to může číst i nějaký zvědavý šťoura a bude se hrabat v nejasnostech. Tak např. nejprve na dotaz J. Vacka popíráte své vztahy s pány Paříkem a Tomášem a o měsíc později v opravdu obdobném stylu zapíráte naopak své přátelství s J. Vackem na jejich blogu. Přinejmenším podivné chování, že? Nemyslím si, že by Vaše prohlášení v tomto kontextu působilo nějak zvlášť důvěryhodně. Jak mám vědět, že za měsíc si to zase nerozmyslíte, nebudete všechno dementovat a znovu upravovat? Musíte mít opravdu vážný důvod dávat takhle veřejně v sázku svoji důvěryhodnost. Ale budiž, to je Vaše věc. Teď ještě zpět k Vašemu prohlášení.

Ujišťujete nás, že Váš vztah k J. Vackovi byl čistě profesní a nepovažoval jste se za jeho přívržence. Myslíte, že byste zvládl vysvětlit nám, proč jste tedy J. Vackovi o pouhý měsíc dříve napsal toto (citace): „…Cela zalezitost okolo kauzy JV ma nesmierne mrzi a frustruje. Hlboko si vazim duchovnu sluzbu, ktorej sa cele roky, ci skor desatrocia obetavo venujes, Jirka. Osobny kontakt s ucitelom je vzacny dar a v Tebe je nam tento dar dostupny celkom vynimocnym sposobom. Dakujem Ti za to! Dakujem, ze si ma kedysi pred rokmi prijal a prijimas ma napriek mojej nedokonalosti a slabosti. Tvoj Martin Dojčár, 2. 8. 2010“? Také se Vám to zdá zajímavé jako mě? Ale možná nám to nějak opravdu ozřejmíte. Jinak ovšem nejde jen o tento jeden odstavec. Pamatuji si Vás také, když jste přijel s námi meditovat v době konání meditačního setkání v Jedlových Kostolanoch. Neměl jsem v tu dobu pocit, že by šlo jen o profesní návštěvu. Normálně jste s námi meditoval, přijal nabídnuté „čestné“ místo v křesle, rozdával šťastné úsměvy, užíval si zájmu mistra a vůbec celkovým chováním nechával dojem oboustranného přátelství s J. Vackem. Nebo to už jste byl v tu dobu tak zmanipulovaný naší sektou, že jste nevěděl, co děláte? Pokud by to tak ale opravdu bylo, musel bych se zase ptát, jak bych měl věřit někomu, kdo se dá takhle snadno na dlouhé roky ovládat? Takový studovaný chytrý pán a takhle dopadne, asi slabší psychika nebo co... V každém případě bych jakákoliv tvrzení od takového člověka bral raději s rezervou.

Pokud tomu tak nebylo a jednal jste celou dobu ze své svobodné vůle, napadá mě pak ale už jen jediné možné vysvětlení. Že ne J. Vacek a naše sekta, ale někdo jiný je manipulátor, který je schopen celé roky předstírat přátelství, zájem a nevím co vše dalšího, dokud se mu to hodí a nic moc to nestojí a ani ho ve svém nafoukaném sobectví nenapadne, že každý vztah má dva konce. A když přijde na to, že by takový vztah mohl stát něco víc, co by se mu zrovna obětovat nechtělo, tak ze vztahu uděláme „malý medzináboženský dialog“ a hned je to ve zcela nezávazné rovině a jsme z toho elegantně venku. Šikovný chlapík, to se musí nechat…

A jestli se Vám na vztahu s J. Vackem a na skupině kolem něj už předtím něco nezdálo, proč jste se neozval dříve? Pokud byl opravdu z Vaší strany vztah takový, jak říkáte, proč jste neuvedl vše na pravou míru? Když jste viděl, že váš postoj k tomu je jiný, než J. Vacka, proč jste se nevyjádřil jako chlap na rovinu a nechal ho roky v omylu, že jste přítel? Je možné, že třeba ani férový chlap být neumíte. Pardon, ale vzhledem k tomu, jaké kotrmelce jste předvedl - a ještě si myslíte, že všichni kolem Vás jsou hlupáci a zbaští Vám všechno bez přemýšlení - se mi to jeví dokonce jako pravděpodobné. Ono totiž v kontextu toho, co jste napsal 02.08. a 14.09. a jak jsem Vás zažil v naší společnosti, nic jiného nevychází, než tyto dvě možnosti:

1) buď byl Váš vztah s J. Vackem důvěrnější, než se teď z nějakých důvodů snažíte všem namluvit a rád byste to zametl pod koberec, protože už Vám toto přátelství není pohodlné, a tak ho ani takto nechcete nazývat.

2) celou dobu jste se jen přetvařoval a hrál komedie a ve skutečnosti si ničeho a nikoho z nás nevážil a ani to neměl v úmyslu.

Přiznám se, že teď ani nevím, co z toho by na žebříčku charakterové bídy bylo „horší“. Ale asi je to jedno.

Takový postoj ke vztahům, ať přátelským, partnerským nebo jiným je totiž vždy dobrá výpověď o charakteru zúčastněných. Představte si, pane doktore, že budete žít roky s partnerkou (není to nic vytrženého z kontextu, je to stejný typ situace, jen detaily jiné), budete se navzájem ujišťovat o svém vztahu, ona Vám nikdy ničím ani nenaznačí, že by to chápala jinak než Vy. A najednou Vám odejde třeba za jiným, jen tak... A až budete žádat nějaké vysvětlení, tak se dozvíte, že jste byl celé roky jen předmět jejích „malých mezipartnerských dialogů“, naprosto nezávazných samozřejmě. To by byla pecka, co? Ne, že bych Vám tohle přál, ale přesně takhle jste se Vy sám ukázal. A pokud to opravdu nevidíte a nevěříte tomu, tím hůř.

A přesně v tomto duchu se Vás ptal i J. Vacek 02.08. , jelikož Vás podle předchozích let považoval za dobrého a upřímného přítele. Nyní se objevila informace, že jste možná v bližším vztahu s lidmi, kteří jsou mu nepřátelští, tak si chtěl s Vámi záležitost vyjasnit. Pro jistotu opět cituji: „Ahoj Martine, Dozvěděl jsem se od přátel, že tě pan Pařík a Miloš uvádí na svém facebooku jako svého přítele. To mne překvapilo. Opravdu souhlasíš s tím, co o mně na Kauze Vacek píší: „Vacek krade, lže, podvádí atd.“, viz například článek z konce července? Buď tak hodný a odpověz obratem. Jirka Vacek, 2. 8. 2010“. Podle mě nic neobvyklého, vyjasnění názorů na věc mezi dobrými přáteli. Akorát bych chtěl zvýraznit, že se Vás zeptal jako chlap na rovinu, bez vytáček a mlžení…A to je ten mail, který ve svém prohlášení popisujete takto: „…Najprv ma atakoval vyhraznym mailom, ktorym sa dozadoval lojality voci svojej osobe…“. A kde tam najdeme Vámi popisované jevy, jako vyhrožování a dožadování loajality? Pro mě další trhlina Vaší důvěryhodnosti, pane doktore. (A také další pokušení přece jen použít nějaké slovo jako prevít, darebák, chudák apod. Ale rád bych se jim vyhnul, tak to snad zvládnu bez nich…)

I když to bude ale fakt těžké, protože na závěr bych Vás chtěl vyzvat k veřejněmu objasnění formulace (cituji Vás): „…vysli ciastocne najavo jeho spekulativne a dovodne podvodne podnikatelske aktivity spojene s organizaciou tzv. "meditacnych seminarov"…“. Sice nejsem právník, ale takhle těžký kalibr si snad už říká o žalobu, pane chytrý, který si myslíte, že všechno můžete! Buď zveřejněte zcela konktétně a průkazně, co máte na mysli nebo si tu příště přečtete o sprostých podlých lhářích. Kde jste přišel k takovým nestydatým výmyslům? Napište to buď sem nebo na nějaký spřátelený web, ať uvidíme, že jsem se spletl a umíte jednat i jako chlap na rovinu a bez vytáček, tzn. zcela jasně a konkrétně!

A na konec už jen tak okrajově: opravdu máte pocit, že někdo dehonestuje křesťanské církve? Vždyť na to není nikdo třeba, ony to v pohodě zvládají samy svými skandály ve svých řadách. Nebo máte pocit, že o nic nejde či jste dosud o žádných neslyšel?