O čem je kritika
Karel Bešorna
(k článkům na www.kauza-vacek.blogspot.cz)
Vážený pane Tomáši, pane Paříku a lidé na KV,
velmi mne zaráží Váš postoj k věcné kritice. Neustále tvrdíte, že kritizovat se nemá, že je to neslušné či nesprávné. Tvrdíte, že lidé, kteří kritizují, kteří poukazují na chyby, kterých je třeba se vyvarovat, jsou zlí a neduchovní, a zároveň je ve svých článcích napadáte a tyto své útoky prezentujete jako věcnou kritiku.
Velmi rád bych Vás v prvé řadě seznámil s pravým významem slova kritika, a s tím, jaký je rozdíl mezi kritikou a pomluvou. Použiji k tomu přesné definice slova kritika z internetové encyklopedie s názvem Wikipedia, jenž lze nalézt na internetové stránce http://cs.wikipedia.org/wiki/Kritika a jenž doporučuji k pečlivému prostudování. Nejdůležitější části jsem si dovolil podtrhnout:
Kritika
Kritika (z řeckého krinein a kritiké techné, umění rozlišovat a posuzovat) znamená jako činnost hodnocení, posouzení, ocenění. Protože je to zejména v moderní době činnost velmi významná, existuje v některých oborech zvláštní profese, například literární kritik, a zvláštní literární žánr, který se také nazývá kritika.
Kritika jako činnost
Účelem a smyslem kritiky je analyzovat, rozlišovat, hodnotit a výsledné posudky čili kritiky nebo recenze publikovat, nejčastěji v časopise. Ideálem je kritika nestranná, věcná, jak to klasicky vyjadřuje požadavek, aby kritik posuzoval vycházeje „z věci samé“ (kata to auto, Aristotelés). To vyžaduje, aby se kritik s kritizovanou věcí do hloubky seznámil, aby ji dokázal porovnat s jinými a dokázal přiměřeně rozlišit její dobré a špatné, slabé a silné stránky.
Kritika jako posudek
Výsledek kritikovy práce (recenze) může být buď spíše příznivý, pozitivní, anebo naopak negativní, záporný. V obou případech však musí být zdůvodněný: hanopis nebo pomluva není kritika. Protože negativní kritiky jsou obecně častější, nabývá i slovo kritika někdy užší význam kritiky negativní. To však svádí k falešné představě, jako kdyby cílem kritiky mělo být odsuzovat a hanět.
Někdy se od kritika vyžaduje, aby jeho kritika byla konstruktivní (pozor, nezaměňovat s kritikou věcnou, pozn. autor tohoto dopisu), to jest aby sama dávala najevo snahu o zlepšení, o nápravu. Smyslem a účelem kritiky sice je, aby ukázala silné a slabé stránky díla, a to také s ohledem na možnou nápravu, ta ale už není úkolem kritika. Kritik má ukázat nedostatky kritizované věci, není však povinen navrhovat, jak se mají napravit. Požadavek konstruktivní kritiky navíc používaly totalitní režimy k potlačování (negativní) kritiky vůbec.
Kritika ve vědě a umění
Ačkoli se většina věd snaží nehodnotit, nýbrž pouze popisovat, vlastní provoz vědy – zejména udělování grantů nebo publikace článků a knih – se ovšem bez kritického hodnoceni neobejde; záleží ovšem na tom, aby i kritici či recenzenti posuzovali věcně a nezaujatě. Podle falibilistické teorie K. Poppera nemá věda jiný přístup k pravdě než je testování a kritika čili vyvracení nesprávných hypotéz.
Kritika veřejného života
Zvláštní význam i postavení má kritika veřejných záležitostí, politiky a vlády. Slouží nejen jako „hlídací pes demokracie“, ale má voličům připomínat i to, co už zapomněli – tedy například minulé sliby a činy politiků nebo stran….
* * *
Z výše uvedených definic z internetové encyklopedie je zřejmé, že věcná kritika hraje velmi důležitou roli v oblastech běžného života. Kritice se také nevyhneme, vybíráme-li si vhodné přátele, partnery, vhodné zaměstnání, ba dokonce, jdeme-li do kina na nějaký film. Proč by tomu tedy v duchovním životě mělo býti jinak? Jak je psáno na smaragdové desce Herma Trismegista „Jak nahoře, tak dole“. Dokonce můžeme říci, že v duchovním životě hraje kritika roli ještě daleko větší, neboť nám pomáhá kráčet na stezce k nejvyššímu Dobru, k Bohu. Je projevem rozlišovací schopnosti, je její činností, díky které víme, kudy jít, dokážeme rozlišit božské od nebožského, dobré od zlého. Nedostatek v této oblasti je jen známkou duchovního pádu, nic víc. Vy jste toho živým důkazem. Pro Vás je vše jen božské a krásné. Vy se zjevně velmi rádi znovu narodíte do tohoto „božského a krásného“ od Boha odpadlého světa. Důležitost rozlišovací schopnosti, rozlišování dobrého a špatného najdeme mimo jiné i v jedné z výše uvedených definic: „..., aby ji dokázal porovnat s jinými a dokázal přiměřeně rozlišit její dobré a špatné, slabé a silné stránky.“ I lidé, kteří nepraktikují přímou stezku, toto pravidlo znají.
Jinými slovy, smyslem kritiky v duchovním životě je v prvé řadě chránit Pravdu. Jelikož považujete konstruktivní kritiku, jenž je nástrojem Pravdy, za zlo, je pro Vás tudíž Pravda také zlo. Co je tedy pro Vás dobro, když ne Pravda? Jelikož se neustále jen slepě zastáváte osob, které jsou Vám možná blízké a jejich názorů, mnohdy nesprávných, a Pravda je Vám naprosto lhostejná, je zřejmé, že Vaším bohem je jen ego a nevědomost.
Dále je zarážející, že na jednu stranu neustále tvrdíte, že kritika je zlo, že je to neslušné a na druhou stranu neustále pomlouváte duchovní mistry včetně pana Vacka a Jeho přátel. Kritika je tudíž dle Vás opět zlo a pomluvy dobro?
Pokud však nevidíte rozdíl mezi kritikou a pomluvou a díky nedostatku rozlišovací schopnosti je považujete za jedno a totéž, a pokud zároveň tvrdíte, že kritizovat a pomlouvat se nemá, proč to tedy vůbec děláte? Rozpor mezi Vaší teorií a praxí je zjevný. Pak se Vám ještě Vaše „nauka“, která je ovšem nesprávná, ani zdaleka nedostala, jak píše mistr Padmasambhava, do morku Vašich kostí. Na rozdíl od Vás, praví duchovní mistři, jakým je pan Vacek, pravdu, kterou učí i žijí.
Na adresu pana Vacka se zmiňujete také o sektářství. Tvrdíte, že to, co pan Vacek za celý život vybudoval, je jen bezduchým sektářstvím a nic víc. Nesedí však toto tvrzení spíše na Vás? Není to podobné spíše tomu, co děláte Vy? Potlačování jakékoli negativní kritiky, využívání nepravdivých informací tak, jak Vám se to hodí a tudíž vytváření jakési totalitní nauky, kterou bychom mohli právem nazvat právě sektářstvím?
Z výše zmíněného výňatku z encyklopedie na téma kritika je zřejmé, že nevíte, co je to pravá věcná kritika, nezajímáte se o Pravdu, zaměňujete dobro za zlo a zlo za dobro, nenásledujete důsledně ani svou vlastní „nauku“ a že právě Vy učíte demagogii a sektářství. Působí skrze Vás nevědomost a zlo. Narozdíl od Vás, od Vašich stránek na serveru KV plných zla a nenávisti, mistr pan Vacek vytvořil obrovské Dílo a mnoho hledajících takto přivedl k poznání své vlastní božské podstaty.
Přeji Vám, aby Vám tento výňatek z encyklopedie na téma kritika byl k užitku.
S pozdravem,
Ing. Bešorna Karel, Chemnitz, 23.07.2010