Archiv
Nalezené příspěvky
Euforie
1. 2. 2008
Jiří Vacek
Euforie, rozjařenost je kyvadlo. Když na ně usedneme v nejvyšším prvém bodě, zákonitě klesne do bodu nejnižšího, kde pohasne, aby se nakonec překývlo do svého opaku v nejvyšším, levém bodě. Tam je opak blaženosti, nešťastnost a snaha získat potěšení z rozjařenosti zpět.
Je vše jak má být?
2. 2. 2008
Jiří Vacek
Prohlášení typu „vše je jak má být“ nebo „vše je boží vůle“, jsou pravdivá. Je však potřebné, abychom jim správně rozuměli. „Vše je jak má být“, je pravda v tom smyslu, že v celém projevu vládne zákonitost, která každému dává přesně to, co si zaslouží. Právě to je karma: sklízíme, co jsme zaseli, což je naprosto správné a zákonité. Na druhé straně rozhodně není „vše jak má být“, když se lidé vraždí, nenávidí, nežijí Bohem a v Bohu. To rozhodně není boží vůlí. V tomto případě je jeho vůlí, abychom nesli následky svých činů, které konáme a nikoliv, že by si to Bůh přál.
Rámakrišna také nemá rád přednášky
2. 2. 2008
Jiří Vacek
(The Gospel of Sri Ramakrishna, New York, 1958, str. 199 – 200.)
... Právě nedávno mi přišel se svým výrokem o přednáškách na pomoc sám Rámakrišna. O účinnosti přednášek říká: „Pouhé přednášky? Lidé je budou několik dní poslouchat a pak na ně zapomenou. Nikdy nebudou jednat pod vlivem pouhých slov“.
Veřejná meditace Brno 02.02. 2008 - promluvy JV
2. 2. 2008
Jiří Vacek
... Začneme jako vždy, každý ve svém nitru modlitbou za její zdar, za hojnost Ducha Svatého, pokoru, ta je zejména důležitá. Spousta duchoborců zachází na její nedostatek, když si začnou myslet, že nemají žádné nedostatky, že se nepotřebují čistit, že už všechno vědí nejlépe, že už jim nikdo nemůže nic říct, to pak je většinou konec cesty. Takže se modleme za pokoru a za odevzdanost, která je otevřením se těm Božským vlivům, ke kterým obracíme svou pozornost a soustřeďujeme se na ně...
Proč se setkáváme
4. 2. 2008
Jiří Vacek
... Důvodem těchto schůzek je, že společná setkání, pokud jsou opravdu pracovní, tj. meditační, podstatně urychlují náš duchovní vývoj. Je-li na těchto setkáních přítomen dokonce někdo, kdo již své Já poznal a dosáhl schopnosti v něm spočívat neboli je v tomto smyslu mistrem, je účinek společných meditací s ním na každého účastníka, je-li dobře připraven, podstatně vyšší...
K zamyšlení
7. 2. 2008
Jiří Vacek
... Otec a Já jedno jsme. Otec je však větší než-li Já. Tomu odpovídá átman je brahman, ale brahman je větší než Já. Je škoda a matoucí, že poslední Indové nedodávají...
... Vrána vráně oči nevyklove. Nedobří lidé se poznají podle náklonnosti a shovívavosti, kterou chovají ke zlu. Zlo nemůže vidět zlo, protože by uvidělo sama sebe...
Přátelé komunistů
8. 2. 2008
Jiří Vacek
... Přes tato nepopiratelná fakta mají komunisté stále mnoho přátel a příznivců , a to dokonce mezi lidmi, kteří se tváří duchovně. Jsou příliš chytří, než aby byli v komunistické straně ani komunismus nepropagují otevřeně, ale činí tak skrytě. Skandalizují odpůrce komunistů a zpochybňují jejich pronásledování režimem...
Božský svět?
9. 2. 2008
Jiří Vacek
Příroda není nic jiného než tak zvaný potravní řetězec. To je systém, kde jediným zákonem, který platí, je právo silnějšího. Prosazuje se ve své nejhorší formě: sežer nebo budeš sežrán. To není svět božský, ale nebožský. Kolem udržení života se točí vše...
V meditaci přichází intuice - bratrstvo ducha
10. 2. 2008
Jiří Vacek, Zuzana Koubová
... Po prekročení úrovne dobra a zla uvedomením sa (prebudením) v najvyššej skutočnosti, jednote s Bohom si všetko uvedomujeme ako božiu všadeprítomnosť zároveň so svojou individualitou, ako samozrejmou a rovnocennou súčasťou celku, v ktorom všetko má svoje presné miesto a poriadok. Len tu existuje skutočné trvalé šťastie a sloboda ducha...
Jak nás Bůh miluje
10. 2. 2008
Jiří Vacek
Má nás Bůh rád? Má i nemá. Rozhodně nemiluje naše ega a jejich zlé vlastnosti. To, co v nás miluje, je on sám, naší božskou podstatu, svůj obraz a odraz, který do nás vložil.
Příčiny zla ve světě
11. 2. 2008
Jiří Vacek
Zlo ve světě nelze vymýtit, protože neexistuje. Co existuje, jsou lidé, kteří více či méně myslí a jednají pod vlivem svých zlých sklonů. Dokud tito lidé budou v našem světě žít, bude v něm skrze ně vždy přítomno i zlo. Proto je také nelze vymýtit. Svět bez zla je možný pouze bez zlých lidí. Předpokladem ráje na světě je svět bez zlých lidí, což je bez Boha nemyslitelné. Navíc i my sami jsme zlí, a proto ke zlu ve světě vydatně přidáváme.
Pravá láska je vedena božskou inteligencí
14. 2. 2008
Jiří Vacek
Je pravda, že láska je Bůh. Není však pravda, že je pouze láskou. Je i mocí a inteligencí. Tam, kde poslední chybí, není Bůh ve své plnosti, není celý. Proto pouze samotná láska nestačí. Bez boží inteligence je slepá: miluje nebožské a nebožsky, a proto trpí.
Bez mistra není dosažení
15. 2. 2008
Jiří Vacek
... Nestarejme se ani tak o to, jak poznat pravého mistra, jako o to, abychom splňovali podmínky správného žákovství. Správný hledající nekritizuje a neposuzuje mistry, ale hledá své chyby a soustřeďuje se na jejich odstranění.
Zlu k vítězství postačí, když slušní lidé nedělají nic
16. 2. 2008
Jiří Vacek
... Nechuť a neschopnost vidět zlo jako zlo, shovívavost nebo netečnost ke zlu všeho druhu, je právě takovou nevědomostí, která nás přivádí do moci zla. Pokud je nejsme schopni a ochotni rozpoznat a postavit se mu na odpor, je jisté, že mu podlehneme a dokonce mu již v tomto stavu podléháme. Kdo jasně nevidí zlo jako zlo, je již v jeho moci, protože rozpoznání zla jako zlo je prvým a základním předpokladem úspěšného boje proti němu. Právě v tomto nepochopení tkví základní nebezpečí, které nám hrozí od všech názorů, které zlu pomáhají tím, že je nechtějí jako zlo vidět, ale jsou k němu smířlivé až přátelské...
Pozorovatel je milost i spasitel
17. 2. 2008
Jiří Vacek
Není pravda, že nemáme milost, že je daleko. Pravda je přesně opačná: milost je zde stále a my dokonce milostí sami jsme. Bohužel nevědomě, a proto ji ani nepociťujeme a nejsme ji účastni. Touto milostí je pozorovatel, pozorující vědomí. V čem milost pozorovatele spočívá? Když se do něho uchýlíme, jsme vysvobozeni z nevědomého pohlcení v mysli a v těle a ve světě a nemají na nás proto tak velký vliv, jako je tomu, když nejsme pozorovatelé.
K zamyšlení od L. Hudce
19. 2. 2008
Ing. Luděk Hudec, Csc.
... Lidé rádi mluví do toho, čemu vůbec nerozumějí a rozhodují na základě svých ješitných přesvědčení. Vzdělávat se nechtějí. Získal jsem v tomto směru zkušenosti nejen v odborné činnosti, kdy lidé nebyli ochotni poslechnout odborné rady statika- vysokoškolského učitele a v odborných kruzích uznávaného odborníka při své stavební činnosti i jiných činnostech, týkajících se jeho odbornosti...
Prvá odezva na novou knihu „Jak si uvědomit své JÁ“
22. 2. 2008
Pavel Kubeš
... Jakmile jsem uviděl Vaši poslední knížku „Jak si uvědomit své JÁ“ – cítil jsem, že se tato knížka od Vašich ostatních v něčem odlišuje. A ta odlišenost je v tom, že pokyny – jimiž se začíná číst nejen Svítí světlem poznání, ale i hřejí!...
Úskalí tibetského buddhismu
22. 2. 2008
Jiří Vacek
Tibetský buddhismus, jak nám jej jeho představitelé líčí, je podivuhodnou směsicí nejvyšších pravd, ale i velmi zavádějících tvrzení. Rozhodně není tak, jak je vyučován, ryzí přímou stezkou k poznání a následnému vysvobození, ale obsahuje i mnoho zavádějících nebo méně podstatných tvrzení...
Přebírání cizího zla a karmy
28. 2. 2008
Jiří Vacek
... Buddhova cesta ze samsáry do nirvány je cestou z utrpení do blaženosti ze spásy. Nespočívá proto v přijímání cizího utrpení navíc, ale právě naopak z rozpouštění vlastních, vnitřních příčin utrpení. Vede očistou od všeho zlého v nás a rozpouštěním naší zlé karmy a nikoliv přijímáním zla cizího včetně cizí karmy. Před posledním výslovně varuje například Bhagavadgíta...