Jiří Vacek - duchovní učitel

Pavel Kubeš

Pane Vacek,

Jakmile jsem uviděl Vaši poslední knížku „Jak si uvědomit své JÁ“ – cítil jsem, že se tato knížka od Vašich ostatních v něčem odlišuje. A ta odlišenost je v tom, že pokyny – jimiž se začíná číst nejen Svítí světlem poznání, ale i hřejí! Rozdíl, jak jej vnímám je, že se jedná v pokynech o přímou řeč Vědomí – z Vědomí do Vědomí bez řetězce v návodech, kdy je převod z Vědomí do slov v knize tištěných a čtením je měním do myšlenek a jejich významu co mám podle návodu dělat. Jinak snad lépe: Mluvíte – a dělám – píšete návod – a zjišťuji co mám dělat. Snad se mi ten jemný rozdíl podařilo vysvětlit. Pokyny se mi také „hladce“ čtou.

Znovu jsem si také uvědomil fakt, že jakmile se mi ze soustředění „vytratí“ jemná snaha uvědomit si KDO nebo CO se soustředilo a ví to, nemohu se poznat – uvědomit. Pan K. Makoň tomu říkal, že soustředění musí mít náplň. Ztratí-li se náplň (příčina) soustředění - nebude výsledek. Zde by tedy opravdu platilo: příčina – následek. Stať o karmě? Tak jasné pojetí – vysvětlení jsem opravdu ještě nečetl.

Děkuji Vám moc a moc.

Kubeš Pavel, Morávka 9.1.2008

P.S. Vetřela se jemná myšlenka – jestli stať o karmě není jasnou odpovědí na knížku M. Tomáše – O milosti!