Jiří Vacek - duchovní učitel

Maríči

(k článkům na www.jitrnizeme.cz)

... Napsat vlastní názor na duchovnou úroveň živých či mrtvých osob však NENÍ reklamou či antireklamou, jakkoli se to Miloš T. křečovitě snaží vecpat do této kategorie. Jde o pouhopouhé právo každého občana demokratické země k civilizovanému projevu svého pohledu...

Jiří Vacek

Dlouho jsem si naivně myslel, že Avatáru a dalším jde o názory. Dlouho jsem proto věcně odpovídal a vysvětloval, ale marně. Výsledkem byl vždy další a ještě větší proud osobních urážek nejen na mne, ale i na mé přátele. Až teď jsem pochopil z dopisu pana Paříka, oč Avatáru jde. Překáží mu naše samotná existence a chce nás zlikvidovat. Proto uvádím jeho celý dopis nezkráceně...

Jiří Vacek

... Toto jsou holá nepopiratelná fakta, která jen uvádím. Nikoho nesoudím, tím méně odsuzuji. Prostě uvádím věci, tak jak jsou a jak se udály. Nikoho nepomlouvám ani neurážím. Pokud se pravda někomu nelíbí, není vina na mně. Jestliže mě za pravdu někdo sprostě uráží místo věcné diskuse, každý by si měl z toho učinit patřičný závěr. Kdo nesnáší pravdu a je jejím nepřítelem, rozhodně s ním není něco v pořádku. Ve vlastním zájmu by měl příčiny svého odporu k pravdě objevit. Proč? Protože pravda, jak dobře věděl Ježíš, osvobozuje.

Jiří Vacek

Požadavky na žáka vycházejí ze skutečnosti, že žák je ego neboli vědomí ztotožněné nevědomě s tělem a s myslí. Žák je ego, bytost odpadlá od Boha, a proto v současném stavu naprosto nebožská. Synonyma pro ego jsou nevědomost, nesvoboda a utrpení bez konce a ztráta naděje na jakékoliv zásadní a trvalé zlepšení naší existence, dokud ego trvá. Ego nemá jinou vyhlídku než neustálé zrozování v nebožském světě a sklízení své zlé karmy. Cílem žákovství je tento žalostný stav vyřešit a jediné pravé a trvalé řešení proto spočívá v rozpuštění ega a v dosažení poznání Sebe a na jeho podkladě konečné vysvobození z nebožských životů.

Mário Sabo

Ak sme sa raz vydali na duchovnú cestu a bolo nám milosťou umožnené nájsť duchovného majstra,mali by sme vedieť,aký vzťah si k nemu máme vytvoriť. Chápať Majstra ako priateľa a viac menej ho považovať za sebe rovného,môže priniesť len to,že sa mu skôr či neskôr postavíme na odpor.

Jiří Vacek

(k článku na www.jitrnizeme.cz 5.12.2005)

Paní nebo slečnu Maríči osobně neznám a nejsem s ní ve styku ani poštovním. O jejím případu jsem se dozvěděl až z dopisu, který mi zaslala současně s jeho zveřejněním na Jitřní zemi. Tvrzení, že je mým výtvorem, jak se v článku tvrdí, je jen dalším pokračováním neopodstatněných lží, kterými tábor Tomášovců „obhajuje“ památku Tomášových.

Maríči

(Reakce na text „Virus Maríči- výtvor Vacka?“ na hlavní stránce diskusního fóra Jitřní země).

 V tomto příspěvku bych chtěla poukázat na konspirační bludy avátáristů z Jitřní země, podle kterých si mě „povolal“ ke své obhajobě pan Vacek. Uvést pestré výtvory fantazie jistého Ozzyho (autora výše zmíněného textu JZ) na pravou míru předložením prosté a logické reality.

Jiří Vacek

... Nic „třetího“ neučím, to je jen výmysl. Člověk ve stavu ega rozpouští překážky, které mu brání v prožívání Boha, jeho pravého Já a současně se obrací k Bohu. Tím rozpouští ego a současně se blíží k vědomému prožití svého božství. Jsou-li všechny překážky správnou praxí rozpuštěny a pozornost vědomí je obrácena na samo vědomí, ego mizí a zůstává pouze Bůh, vědomí Já jsem. Toť vše.

Jiří Vacek

Komunisté a jejich přátelé se nám snaží namluvit, že komunismus je vznešená idea, že jsme se za komunistů vlastně měli dobře, a že došlo jen k několika výstřelkům. Všichni komunisté byli hodní lidé a chtěli jen náš prospěch. Pravda, fakta jsou úplně jiná a hovoří děsivě sama za sebe.

V následujícím jsem shrnul jen část zločinů, kterých se komunisté dopustili jako vysoce organizovaná zločinecká skupina, která měla i svou tajnou policii a armádu – lidové milice, aby se udržela u moci.

Jiří Vacek

Čteme-li pozorně duchovní literaturu, zjistíme, že ani vysoká dosažená duchovní úroveň nikoho nechrání před omyly a chybami. Starý zákon dobře ví: „I spravedlivý hřeší 7x za den“. Ježíš odmítá, aby byl nazýván dobrým neboli dokonalým, protože dobře věděl, že žádný člověk není dobrý, ale „pouze Otec v nebesích“. I apoštol Pavel si ztěžuje, že ač dobře ví, co je dobré, činí zlé. Apoštola Petra musí z jeho nesprávných představ, co se smí jíst a co ne, vyvést až Ježíšovo poučení ve vizi. Chasidé dobře vědí, že se někdy mýlí i jejich mistři. Vivékananda také dlouho podléhal omylu, že může zlepšit bídu Indie. J. Krišnamurti snad dokonce   svého života nepochopil pravou podstatu mistrovství a jeho roli ve vedení žáků. Tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho...

Jiří Vacek

Ramana Maháriši nás učí: „Mistr je Bůh. Mistr, Bůh a milost je jedno, a to samé. Mistr není osoba, ale vědomí Já jsem. Jen mistr může poznat mistra. Podle osoby nemáme mistra posuzovat. Bez mistra je dosažení nemožné. Těžiště mistrova vyzařování je v jeho mlčení, ve kterém z jeho osoby září Bůh, vědomí Já jsem“. Jak jasná slova, jak málo je žáci chápou. Zdar žákovy stezky závisí plně na mistrovi, z jehož osoby vyzařuje Bůh, který rozpouští žákovo ego a budí do vědomí božství v jeho nitru. Právem bychom mohli očekávat, že si mistra, který je milostí boží, jež se jim dostává, budou vážit a projevovat mu náležitou úctu a vděčnost. Mnohdy je opak pravdou, jak dobře ví Swami Ramdas: „Přílišná blízkost mistra budí neúctu!“

Jiří Vacek

Po čem toužíme, to se musí i uskutečnit. Nač myslíme, tím se i stáváme. Jak myslíme, takoví i jsme. Toto je základní zákonitost, která platí o naší mysli vždy a plně. Mysl je mocná tvořivá síla. Pokud ji stále a trvale bděle neřídíme, tvoří chaoticky. Pokud myslíme z ega, pak čím je naše mysl silnější, tím víc nás znesvobodňuje a tím větší je naše nevědomost, nesvoboda a utrpení. Jen myšlením, které vychází z existence Boha a vede k Bohu, se můžeme vysvobodit a jen takové myšlení nás může uchránit od velkých omylů, pádů a utrpení.

Jiří Vacek

... To, co rozhoduje o stavu naší mysli, a tím i o naší svobodě, nejsou ani ty nejušlechtilejší, nejoprávněnější a nejvznešenější city (často jen zdánlivě), ale stav našeho vědomí: buď se s myslí ztotožňujeme nebo nikoliv. Jakékoliv ztotožnění s ní, je ztráta vědomí Já jsem, nevědomost a nesvoboda, což vše v sobě zahrnuje pojem „ego“. Cesta neleží v prosazování přání mysli, které vycházejí z nevědomosti o sobě, tedy z ega, a ze ztotožnění s myslí, ale v přesném opaku: v obnově sebe si vědomé existence ve vědomí Já jsem, která je prosta nesvobody totožnosti s myslí...

Maríči

(k článkům na www.jitrnizeme.cz)

Už delší dobu sleduji „geniální“ projevy pseudo-intelektuálky jisté Terezy Vackové na JZ, která pravidelně vyzývá pana Jiřího Vacka k odpovědím na její rádoby chytré otázky. Neměla jsem doposud důvod tyto texty brát vážně, protože, sice přetékají učenými výrazy z oblasti moderní západní filozofie, nemají hlavu ani patu, a vždy mi uniká, co vlastně chtějí říct, a pokud vůbec, tak čemu oponují...

Maríči

(k článku Miloše Tomáše na www.jitrnizeme.cz 27.12. 2005)

Protože tento nelidsky dlouhý a nudný text z pera Miloše Tomáše může chtít pozorně přečíst, natožpak komentovat jen blázen, obětovala jsem se k tomuto úkolu – přece mě tomášovci za blázna stejně vyhlašují! Text dokola opakuje jen nadávky na osobu pana Vacka (sprostý, drzý, ubožák, lhář, pomluvač), ale jeho téma by se dalo shrnout do jediné věty: pan Vacek  lže, jeho činy jsou zlé, nečestně zbohatl díky duchovnu a hlavně: nemá k vlastnímu názoru na Tomášovi a Drtikola absolutně právo. Protože Miloš Tomáš měl potřebu rozvíjet variace a kombinace na toto téma do nekonečna, ale hlavně z nich udělat opakující se refrény, udělala jsem mu tedy tu radost, že jsem polopatě odpovídala na jeho bez rozvážení a bez dokazování vylitý tok slov, a citacemi a svědectvími poukázala na jejich neoprávněnost...