Oč jim jde?
Jiří Vacek
Dlouho jsem si naivně myslel, že Avatáru a dalším jde o názory. Dlouho jsem proto věcně odpovídal a vysvětloval, ale marně. Výsledkem byl vždy další a ještě větší proud osobních urážek nejen na mne, ale i na mé přátele.
Až teď jsem pochopil z dopisu pana Paříka, oč Avatáru jde. Překáží mu naše samotná existence a chce nás zlikvidovat. Proto uvádím jeho celý dopis nezkráceně.
Pan Ing. Jiří Vacek
Dobrý den, pane inženýre,
Toto je důvěrný dopis určený pouze Vám, nikomu jsem se o něm nezmínil ani náznakem. Věnujte mu prosím maximální pozornost.
Nikdy jsem se necítil být Vaším nepřítelem, necítím nepřátelství vůči nikomu. Nejsem ve vleku zlých citů ani egoistických pohnutek. Mám něco na srdci – nabídnout Vám pomoc. Východisko ze šlamastiky, kterou jste si bohužel natropil sám. Mnoho času Vám v tomto životě nezbývá a možností nápravy není mnoho. O jedné bych věděl. Bude se Vám na první přečtení zdát neschůdnou, nepřijatelnou, troufalou. Poteče v ní (obrazně řečeno) krev. Byl by to však způsob hodný pravého muže.
Rozesel jste ve svých knihách a jinde mnoho zla, v hloubi duše to dobře víte a nenechává Vás to v klidu. Jak se to dá vzít zpátky? Jakákoliv pouhá omluva je málo, tím byste to sám v sobě jistojistě neodčinil. Věřte, mně je srdečně jedno jestli se omluvíte, nebo ne, můj život na tom rozhodně nestojí. Mým zájmem je opravdu, opravdu Vám pomoci! To, co Vám předestřu, je jednou z účinných cest, jak se můžete očistit, a je úplně jedno, že Vám to navrhuje řekněme z Vašeho pohledu „nikdo“. Nemám žádné osobní ambice, než Vám podat pomocnou ruku a není ani podstatné z jakého důvodu tak činím.
A teď k věci:
1) Na svém webu „Satguru“, na „Jitřní zemi“ a ve všech svých dosud neprodaných knihách (kromě 7 – 10 dílu pamětí) uvedete zásadní, upřímnou omluvu všem pomlouvaným a dehonestovaným osobám a všem čtenářům. Napíšete pravdu o své duchovní úrovni, že jste měl záblesk nebo záblesky Pravdy, ale že plného duchovního mistrovství jste dosud nedosáhl, že jste v podstatě hledající.
2) Vyzvete dostupnými prostředky všechny své čtenáře, aby Vám na Vaše náklady vrátili všechny zakoupené inkriminované tituly (Paměti – minimálně díly 7-10, možná i Chození s Bohem a další knihy obsahující Vaše nepatřičné posudky a odsudky jiných lidí a duchovních osobností) a Vy jim vrátíte v plné výši peníze – to je důležité.
3) Oznámíte všem svým žákům, že nejste hoden jim dělat mistra, neboť jím vpravdě nejste. Požádáte je, aby hledali útočiště u pravého a jediného Mistra, kterého mají ve svých srdcích. Sám se stáhnete do ústraní. Zlikvidujete všechny hmotné i nehmotné pozůstatky po svém učitelování – dopisy uctívačů, všechna dobrozdání. Vše, co by tuto neblahou část Vašeho života mohlo nějak připomínat. Budete se snažit vymazat to i ze své mysli.
4) Omluvíte se vedení Ramanášramu za to, že jste využíval jejich velkorysost pro zviditelnění své osoby, a přiznáte, že plného pochopení Bhagavánova učení jste dosud nedosáhl.
5) Budete všemožně hledat způsoby, jak být svému okolí skutečně užitečný a prospěšný, třeba v rámci běžné charity.
6) Začnete s duchovní prací úplně od začátku, jako to třeba udělal Drtikol po létech duchovního úsilí provázeného různými stavy a úkazy.
Myslíte, že ztratíte svou tvář? Ano, ale o to přece jde. Rezignovat na vše. Ztráta pochybné tváře za cenu SVOBODY – to přece stojí za to! Budou se Vám smát? Ano, někteří povrchnější lidé. Ti vážně hledající nikoli. Je to cesta pro skutečně velkého muže.
Vážený pane inženýre, naděje umírá poslední.
Přeji Vám z celého srdce, aby se Vám to podařilo.
S přáním milosti Boží.
V Praze dne 26.9.2005
Martin Pařík
Aby dopis měl patřičnou váhu a podporu, přišla i výhrůžka od pana Miloše D. Dopis uvádím také celý.
Na vědomí panu Vackovi:
Pane Riesi,
Ten, kdo začal první s urážkami, pomluvami a zlovolnými výmysly na adresu různých osob byl pan Vacek! Nikoli p. Pařík a další, ti pouze reagovali na jeho nestydaté výpady!
Pan Vacek si zřejmě myslí, že když je tu svoboda a právní stát, že může ve svých knihách útočit na lidi, které – na rozdíl od něho – dosáhly širokého uznání a respektu.
Proč např. pan Vacek nevzal zpět své smyšlené nařčení dr. Tomáše, že se před smrtí kajícně vrátil do lůna katolické církve a nechal za sebe sloužit zádušní mši? A další nepravdy? Těmi na sebe uvrhl spravedlivý hněv mnoha lidí…
Upozorněte ho proto prosím, když už za něho tak bojujete, že trpělivost řady vlivných lidí v tomto státě je již téměř vyčerpána. Pokud se nehodlá omluvit či „stáhnout“ a vydá další díl svých pamětí, které budou obsahovat obvyklé žlučovité útoky na konkrétní osoby, využiji veškerého svého vlivu a styků, abych obrátil pozornost příslušných úřadů k jeho osobě a lidem kolem něho. A věřte, že vím, o čem mluvím!
S pozdravem Miloš Dostál
dostal.milos@quick.cz
Nebyla to prvá výhružka na naší adresu. Vyhrožuje i pan Popov. Pan Sektobijce dokonce hrozí zásahem Bezpečnostní informační služby, až prý „se budu plížit kanály“.
Takže věc je jasná: zlikvidovat Jiřího Vacka a jeho přátele všemi prostředky i těmi nejšpinavějšími. Proč? Protože je nežádoucím konkurentem Avatáru. Jestliže kniha se srovnatelným obsahem Mahárišiho učení u nás stojí 144,- Kč a u Avatáru 350,- Kč, je jasné, oč se jedná. Naše nejlevnější knížka s učením Ramana Mahárišiho, 80 stran, „S Ramanou Mahárišim den za dnem“ stojí 55,- Kč. To musí konkurenci žrát. Po smrti manželů Tomášových klesly podstatně zisky Avatáru, tak hledá způsob, jak je zvýšit a zvolil likvidaci konkurence.
Doporučuji každému, aby si přečetl právě ty díly 7 – 10 „Jak jsem hledal Boha“ a také „Chození s Bohem“, které panu Paříkovi nejvíce vadí. Zjistí totiž, že v nich žádné urážky manželů Tomášových nenalezne. V jiných dílech naopak nalezne na oba chválu. Pokud ovšem nepovažuje vyjádření rozdílného názoru na duchovní pravdu již za urážku.
Všechna tvrzení o urážkách manželů Tomášových jsou jen lži a výmysly, které mají jediný záměr: zastřít snahu o naší likvidaci jako konkurence. Jde o peníze a nikoliv o památku Tomášových a o nic jiného. Jejich památku poškozuje ten, kdo v jejich jménu lže a pomlouvá. Jestli bylo Míle Tomášové něco cizí, pak zejména lhaní.
Fakta samozřejmě zůstávají: mše za duši Edy Tomáše, trpící v očistci, byla sloužena v souladu s učením katolické církve. Je-li sloužena za duchovního učitele, který celý život učil, že se každý musí spasit sám vlastním úsilím, pak je na každém, aby se nad tím zamyslel. Každý má právo utvořit si příslušný názor sám. Vnucovat druhým vlastní názory hrozbami a násilím, je nejhrubší porušení lidských práv. Stoupenci Edy Tomáše by se měli hněvat na toho, kdo mši zařídil a zneužil. Dodnes se k tomu neměl nikdo odvahu přiznat. Já jsem to rozhodně nebyl.
Článek o duchovní méněcennosti žen také vyšel tiskem, ale oprava nebo odvolání od Edy Tomáše nikoli. Právě v tomto bodě nepochybně panuje názorová shoda Edy Tomáše s učením katolické církve. V uvedeném článku Eda zkritizoval celou polovinu lidstva, všechny ženy. Takže ani tvrzení, že Tomášovi nikdy nikoho nekritizovali, není pravdivé. Jeho odsudek žen si přečetlo mnoho tisíc čtenářů. Teprve, když článek vzbudil velké rozhořčení, nikoliv hned po vyjití, Míla Tomášová pod tlakem veřejného mínění a z obav ze ztráty příznivců, počala šířit výmluvy: vše zavinil redaktor časopisu. Není známo, že by Eda sám se od článku distancoval.
Avatárovi se podařilo rozehrát strunu falešné sentimentality „o mrtvých se má mluvit jen dobré“ u mnohých jeho přátel. Sám argument je falešný a je přežitkem doby, kdy se lidé báli, aby jim mrtví neškodili. Navíc jsem některé názory Tomášových kritizoval již za jejich života a Míla Tomášová na ně také odpovídala a já jsem její odpovědi dokonce citoval. Něco takového, uvést názor protistrany, Avatára nikdy ani nenapadlo. To vše může čtenář najít v příslušných dílech „Jak jsem hledal Boha“.
Nemohu vyloučit, že se pod vlivem fanatismu někteří „z řady vlivných lidí v tomto státě“ (citát p. Miloše D.), pokusí o nějakou nezákonnost. Proto předem upozorňuji, že takové jednání bude ihned zveřejněno v tisku a podniknuty ihned příslušné právní kroky. Zneužití postavení veřejného činitele se trestá několikaletým vězením. Dokonce již i sám dopis p. Miloše D. a jemu podobné je vyhrožováním a vydíráním, což jsou trestné činy.
O etické natož duchovní úrovni pisatelů takových dopisů není pochyb. Mluví řečí naprosto jasnou.
Nad těmito dopisy by se měli zamyslet i všichni naši přátelé, aby i oni dobře pochopili, oč jde a zda chtějí k těmto snahám o naši likvidaci jen nečinně přihlížet. Pokud by se podařila, nebudou společné meditace, semináře ani levné, ale hodnotné duchovní knihy, zvukové nahrávky a videa. Budou s tím spokojeni?