Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Nikdo se nemůže vzdát svého já, protože to je on sám.  Nemůže se dokonce ani vzdát svého nepravého já, ega, protože není předmětné, není podstatné, ale je trvale vytvářeno ztotožňováním se s tělem a s výtvory naší mysli. Proto přesně vzato, ego není ztotožnění s tělem a s myslí, ale trvalým a nepřetržitým ztotožňováním se s nimi. Totožnost je jednorázová, ztotožňování je trvalé a právě to neustále ego vytváří.

Jiří Vacek

...Tento neslýchaný teror se komunisté snažili legalizovat například svými volbami, které vůbec volbami nebyly, ale jen je předstíraly. Nebyly svobodné ani tajné. Od začátku až do konce byly řízeny komunisty. Ti určovali, koho volit a jak volit. Volby také vůbec o ničem nerozhodovaly. Vše zásadní se rozhodovalo v Moskvě a naši komunisté poslušně plnili sovětské rozkazy a zrazovali tím naši zem...

Jiří Vacek

Jsme ryzím vědomím Já jsem, jako toto vědomí si tímto vědomím uvědomujeme Sebe, své Já i vše stvořené, což je celý svět, bytosti, předměty a nezapomeňme – i prázdno, nepřítomnost čehokoliv uvědomovatelného, předmětného. Této jediné činnosti vědomí říkáme uvědomování. Činností vědomí je uvědomování. Pokud je toto uvědomování řízené pozorností, mluvíme proto o pozorování. To v podstatě není nic jiného než uvědomování.

Jiří Vacek

To nejlepší, co si mohou zločinné, totalitní režimy přát, je, aby ti, které utiskují, mluvili pravdu a neskrývali  se za svým nesouhlasem s takovou vládou. Jak snadno by se pak mohli se svými odpůrci vypořádat: zničit je existenčně, vyhnat do exilu, zabavit majetek, vystěhovat násilím do zastrčené části země, zavřít nebo dokonce popravit.

Jiří Vacek

... Pomáhat určitě máme, ale nejen pod vedením slepého soucitu či lásky, ale také s rozlišující moudrostí. Současně máme i šířit přesvědčení, že jakákoliv nespravedlnost neexistuje a že každý sklízí, co si zaslouží. Chtějí-li se lidé mít lépe, musí se o to sami zasloužit. Veškeré představy o nespravedlnosti světa musí být rázně odmítnuty a naopak máme jasně říkat, že každý je na prvém místě zodpovědný sám za sebe a za svůj osud. Při poskytování pomoci druhým buďme velmi opatrní. Nepodceňujme lidovou moudrost, která nás oprávněně varuje: „Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění“. On totiž nic jiného nemá ani neumí.

Jiří Vacek

Ve Vackovi panuje převážně a dlouhodobě hluboký klid a mír, ve kterém září vědomí Já jsem a láska . Odrazem tohoto vnitřního stavu jsou naše společné meditace a semináře. Každý jen poněkud duchovně citlivý účastník zachycuje alespoň částečně tento klid, mír a jas vědomí Já jsem. Dokonce i ti, kteří mě nemají rádi a vytrvale pomlouvají, často naše meditace navštěvují, aby z tohoto klidu čerpali posilu.

Jiří Vacek

Jeden z nejkrutějších německých válečných zločinců, který se podílel na masovém vraždění statisíců vězňů tak unikal o 8 let spravedlnosti déle. Němci nepodnikli nic na jeho dopadení. Zatkli jej ilegálně v Argentině až Izraelci. Není náhodou, že německým velvyslancem v té době byl nacista Werner Junkers.

Jiří Vacek, Michal Hájek

V mém článku na našem webu „Píše Michal Hájek“ jsem Míšovi odpověděl na jeho kritiku naší praxe, kterou mně zaslal mailem. Míša ji rozeslal asi padesáti lidem. Ještě v průběhu semináře na Morávce v lednu jsem dostal jeho další dopis. Níže jej uvádím...

Jiří Vacek

... Přesně toto Miloš říká o učení Ramany Mahárišiho, které jsem zveřejnil ve svém štědrovečerním článku „Pozorování pozorovatele". Píši tam, jak si může každý ověřit v příslušném článku: „Jsme ryzím vědomím Já jsem. Jako toto vědomí si uvědomujeme Sebe, své Já i vše stvořené, což je celý svět, předměty a nezapomeňme i prázdno, nepřítomnost čehokoliv uvědomovatelného, předmětného." Tyto nejvyšší pravdy, které nás Ramana Maháriši učí a s ním všichni praví mistři, jsou pro Miloše jen bezduchá klišé a nesmysly...

Jiří Vacek

Alespoň podle pana Paříka. Pan Pařík dává neustále znát opovržení nad výroky Ramana Mahárišiho. Například se mu nelíbí: „Lidé chodí na duchovní přednášky, ale vracejí se z nich stejní, jako na ně přišli.“ On sám je toho názorným příkladem. Přednášky Tomášových jej nenaučili ani slušnosti a nelhat. Neustále nám hlásí své nesprávné názory, které jsou v příkrém rozporu s názory pravých mistrů. Ač nás varují - například Maháriši, před posuzováním, kdo mistr je a kdo není, neustále dělá právě toto. On se nejen cítí být k tomu povolán, ale dokonce s považuje za mistra nad mistry...