Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ego je ztotožňování

1. 1. 2011

Jiří Vacek

 

Nikdo se nemůže vzdát svého já, protože to je on sám.  Nemůže se dokonce ani vzdát svého nepravého já, ega, protože není předmětné, není podstatné, ale je trvale vytvářeno ztotožňováním se s tělem a s výtvory naší mysli.

Proto přesně vzato, ego není ztotožnění s tělem a s myslí, ale trvalým a nepřetržitým ztotožňováním se s nimi.

Totožnost je jednorázová, ztotožňování je trvalé a právě to neustále ego vytváří.

To, co můžeme, je přestat s vytvářením ega tak, že zastavíme ztotožňování s tělem a s výtvory mysli – s každým zvlášť a budeme se trvale uvědomovat jako sebe si vědomé od všeho pozorovatelného různé vědomí.

Kdykoliv toto neztotožňování přerušíme, ihned opět vytváříme ego.

Proto Ramana Maháriši říká, že i u džňániho se ego objevuje stále znovu a znovu.

Rozpouštění ega končí teprve tehdy, když je rozpuštěn i sám zvyk jeho vytváření, to jest ztotožňování Já, vědomí, kterým jsme s předměty, s ne-já, kterými nejsme.