O mluvení pravdy
Jiří Vacek
To nejlepší, co si mohou zločinné, totalitní režimy přát, je, aby ti, které utiskují, mluvili pravdu a neskrývali se za svým nesouhlasem s takovou vládou.
Jak snadno by se pak mohli se svými odpůrci vypořádat: zničit je existenčně, vyhnat do exilu, zabavit majetek, vystěhovat násilím do zastrčené části země, zavřít nebo dokonce popravit.
Co lepšího, než takové čestné a pravdomluvné odpůrce by mohli chtít nacisté nebo komunisté?
To je také hlavní důvod, proč na takové „čestnosti“ a „odvaze“ tolik trvá komunistická duše pana Paříka. Lhát se komunistickým zločincům přece nesmí. Je velmi ošklivé a nepěkné takto jim znesnadňovat vlastní stíhání jejich spravedlností.
Jací to jsou zbabělci, že se nechtějí nechat zavřít a usnadnit tak likvidaci svou i spolupracovníků. Opravdu chápu, proč se nad tím M. Pařík tolik rozčiluje.
Proč při svém chápání odvahy nešel do vězení sám a raději v sobě objevil vlohy k vydávání duchovní literatury, až když se za ní nejen nechodilo do vězení, ale naopak přinášela velký zisk, by nám měl vysvětlit.