Jdi na obsah Jdi na menu
 


Archiv

Nalezené příspěvky

Jak je lehké míti ‚všudypřítomného Boha‘

1. 4. 2008

Josef Šťastný

Na www.kauza-vacek.blogspot.cz nám její autoři radí, abychom se obraceli k „všudypřítomnému Bohu“. Toto obracení se k „všudypřítomnému Bohu“ staví autoři kauzy do protikladu k obracení se o pomoc k mistrovi v těle. Myslím, že stavět proti sobě mistra (člověka, který se uvědomil v Bohu) a všudypřítomného Boha je hloupé, protože existuje jen jeden Bůh (=mistr).

 

Co vše se na stezce může stát

6. 4. 2008

Jiří Vacek, Martin U.

Stezka je boj, což chápejme doslova. Tím bojištěm je naše mysl, ve které o pozornost vědomí bojují naše zlé nebo nespásné sklony s těmi dobrými a spásnými. Je to boj, ve kterém se milost nedává a co zvítězí, nás ovládne. Tento boj má svá pravidla neboli zákonitost. Pokud je – nauku – nedodržujeme jako celek nebo pouze někdy a částečně, snadno se stane, že síly nepřátelské Bohu v naší mysli zvítězí a pak konce jsou velmi a velmi zlé. Utrpení nemá konce a hrozí i duševní porucha...

 

Co dělat?

6. 4. 2008

Jiří Vacek

... Cílem není šťastný život v nemocnici nebo ve vězení, ale zdraví a svoboda. Proto snaha o spokojený život ve vězení či v nemocnici není příliš dobrá. Stane-li se naším jediným cílem, tak nám přímo brání se osvobodit a uzdravit...

 

Smutné prvenství katolické církve a sektologové

10. 4. 2008

Jiří Vacek

... Athanasa Seromba byl katolickým knězem v africkém státě Rwanda. V roce 1994 tam zuřila občanská válka mezi znepřátelenými etniky. Stoupenci obou stran se nemilosrdně vraždili mezi sebou včetně žen a dětí. Jedna taková pronásledovaná skupina v počtu asi 1500 lidí, převážně žen a dětí požádala, aby je tento kněz ukryl ve svém kostele. Souhlasil. Pak kostel zamkl, zavolal vojáky s buldozery. S nimi kostel s uvězněnými lidmi zbořil a zavraždil. Pak se sám chopil mačety a osobně přeživší oběti rozsekal...

 

Aforismy pro život a stezku

11. 4. 2008

Jiří Vacek

Bože, chraň nás před zachraňovateli světa! Neumí zachránit ani sebe, jak by mohli zachránit nás?

Jen ten, kdo nejprve spasil sebe, může spasit i svět.

Hovět zlu ve svých představách a myšlenkách je velmi nebezpečné. Pokud tak činíme stále, začneme se s nimi chovat v souladu i ve světě. Síla, kterou jsme do svých představ vložili, nás k tomu donutí.

 

J. Krišnamurti: Tajomstvo guruov

12. 4. 2008

Jiří Vacek

Paní „Zopot“ mně poslala uvedený článek s tím, že jde o jiný pohled na problematiku učitel – žák.

J. Krišnamurti je zvláštní. Vystupuje jako neomylná duchovní autorita neboli guru a současně všechny mistry jako nepravé odsuzuje. Podobně posuzuje i další duchovní poučení. Všimněme si, že nic nedokazuje, ale prostě tvrdí: je to tak, jak říkám. Tvrdí, že se máme osvobodit od všech názorů. Co nám však nabízí, jsou pouze jeho vlastní a nezdůvodněné názory. Měnit jeden názor za druhý zdaleka není svoboda. Ta v názorech nevězí, ale ve svobodě od ega...

 

Veřejná meditace Stodůlky 12.04. 2008 - promluvy JV

12. 4. 2008

Jiří Vacek

... Jelikož víme, že  my sami toho moc nezmůžeme pro své nedostatky a slabost, tak poprosíme o pomoc  shůry, abychom měli dostatek síly na naší praxi a dostatek světla k rozlišování mezi dobrem a zlem, mezi spásným a nespásným. Právě tento postoj, vědomí našich omezených sil, je pravá pokora a je pro nás pro všechny nesmírně důležitá. Jsou lidé kteří říkají, že všechno je milost a zastírají tím jenom svou lenost, že se nechtějí na cestě k Bohu namáhat. Jiní zase spoléhají na sebe na své úsilí a vlastně spoléhají na ego a tím ho určitým způsobem dokonce posilují, místo aby ho zeslabovali a samozřejmě, že pokud jdou na stezku z ega, tak nemohou uspět. Takže obojí je nutné jak úsilí tak milost...

 

O své praxi

15. 4. 2008

Pavel Kubeš

... Chci se tímto zmínit o několik praktických zkušenostech, které jsem získal praxí toho, co učíte. Jak jsem se uvědomil jako pozorovatel mysli. Když zavřu oči a začnu vnímat prostor v hlavě, po jisté chvíli si mohu všimnout, že se tam mluví! A teď je důležité si uvědomit svou tichou přítomnost že JSEM POSLUCHAČ té vnitřní mluvy...

 

Ad: KV, 13.3.08, M. Pařík: Vackova argumentační faleš

15. 4. 2008

Jiří Vacek

(k článku na www.kauza-vacek.blogspot.cz)

... V závěru, cituji přesně, pan Pařík píše: „Pan Vacek snad jen mohl vydání knihy (životopisu Mahárišiho) blokovat, učinil tedy pouze to, že jejímu vydání nebránil. To opravdu není k chlubení“. Konec citátu. Opravdu není k chlubení dovolit konkurenci vydání díla, které zhorší náš vlastní hospodářský výsledek? Navíc my jsme nejen vydání díla nebránili. My jsme přímo svým souhlasem jeho vydání umožnili. Prohlášení pana Paříka, že jsme si přece mohli životopis kupovat za plnou prodejní cenu od Avataru, je přímo cynické. Součástí dohody, kterou jsme prakticky zdarma umožnili Avataru vydání knihy, byl i slib, že knihu budeme odebírat za dohodnutý rabat. Tak plní Avatar sliby...

 

Hlásá vodu, pije víno

20. 4. 2008

Jiří Vacek

Uvedené pořekadlo dokládá jev, který dobře známe. Lidé často v něco věří a dokonce o tom přesvědčují i druhé, ale sami jednají s tím v rozporu. Takové jednání se běžně považuje za důkaz nepravdy toho, co tvrdí. Může tak být, ale nemusí. Když se někdo občas při sváteční příležitosti napije s mírou vína, není proto ještě pokrytec ani nevyvrací pravdu o škodlivosti alkoholu. Jak říkají Němci: „Einmal ist keinmal“. (Jednou je totéž, jako nikdy)...

 

O důležitosti útočiště (Proč si máme vážit společenství)

30. 4. 2008

Jiří Vacek

... Buďme vždy přísnější na sebe než na druhé a často si připomínejme pravdu: já sám nejsem dokonalý, ale chybuji. Nemohu proto vyžadovat dokonalost od druhých a k jejich chybám musím být tak shovívavý jako ke svým vlastním. Nebudu souzen za druhé, za jejich nedostatky, ale jen za mé vlastní. Proto se zásadně zabývejme vlastními chybami a jejich nápravou a druhé za jejich chyby neodsuzujme. Stále platí: „Nesuď, abys nebyl souzen“.

 

Nalezené složky

Nebyly nalezeny žádné složky