Jiří Vacek - duchovní učitel

hledající

Ze zpráv, které máme nejraději.

SMS: 29.11.2017. Ráno, než se probudím, JSEM JÁ. Děkuji za krásný stav…..

Jaké lepší potvrzení naší praxe může existovat než toto. Když v úsilí vytrváme, takové zkušenosti se opakují stále častěji a častěji, až získáme nejvyšší umění ze všech: schopnost být si vědom svého vlastního Já.

Mountain Path, Sádhu Óm

18. díl, viz přehled všech dílů

... Mnoho lidí věří, že svůj pokrok v duchovní praxi (sádhana) mohou měřit podle toho, jak dlouho jsou schopni setrvávat ve stavu bez myšlenek. Setrvávat po nějaký čas ve stavu bez myšlenek však není pravým cílem duchovní praxe. Jejím cílem je výhradně dosažení poznání, což je stav jasného vědomí sama sebe. Jaký smysl má setrvávat pět hodin ve stavu bez myšlenek, vrátí-li se člověku všechny jeho touhy, zlost a další takovéto nedostatky během následující hodiny? Člověk může přebývat ve stavu, ve kterém si není vědom svého těla i po tři sta let. Pokud však nezná sama sebe, jaký prospěch z toho může mít? Věnujeme-li se tudíž duchovní praxi, mělo by být naším cílem nikoli setrvávat ve stavu bez myšlenek co nejdéle, nýbrž pouze dosažení poznání sama sebe...

Přátelé Jiřího Vacka

Pane,

Udělej ze mne nástroj svého pokoje, abych přinášel lásku, kde je nenávist, odpuštění, kde je urážka, jednotu, kde je nesvornost, víru, kde je pochybnost, pravdu, kde je blud, naději, kde je zoufalství, radost, kde je smutek, světlo, kde vládne tma.

Pomoz mi, abych netoužil po útěše, ale těšil, po porozumění, ale rozuměl, po lásce, ale miloval.

Vždyť kdo dává, ten dostane, kdo odpouští, tomu se odpustí, kdo umírá, vstane k životu.

hledající

... Když je příležitost s Vámi o něčem mluvit, tak jen koukám, jak se pak věci dají do pohybu.

Tolik vzácné milosti…

Děkuju z celého srdce...

Mountain Path, Sádhu Óm

19. díl, viz přehled všech dílů

... Podobně ani my nedosahujeme pomocí satsangu ničeho, co bychom již neměli. Jen nám je odhalena naše pravá podstata. Právě tak, jako se přirozený magnetismus jehly projeví po opakovaném spojení s magnetem, opakovaným prováděním pradakšiny kolem Arunačály či pravidelným stykem s džňánim – ať již pobýváním v jeho fyzické přítomnosti či ještě lépe pomocí studia, rozjímání a provádění jeho učení – je nám umožněno poznat, že naší pravou podstatou je bytí (sat)...

Jiří Vacek

Samovolné sdělení psané v blaženém vědomí Já jsem.

Ze spásy nemůže být nic vyloučeno, zavrženo. Neúplná spása neexistuje. Spása se děje Bohem a v Bohu. Je plným návratem všeho do Boha. Nejen nás, ale všeho stvořeného. Jak říkal můj prvý učitel v těle, pan Emanuel Šimandl: „I hmota chce být spasena“. Proto musíme Boha nejprve poznat, uvědomit si jej v jeho celé velikosti v projevu i neprojevu, v nás i mimo nás. Poznání Boha se děje jeho uvědomováním jako vědomí Já jsem ve všem a všude a stále.

Mountain Path, Sádhu Óm

20. díl, viz přehled všech dílů

... Když jsem se rozhodoval odejít ze svého zaměstnání, poznala Janaki Mata mé úmysly a zeptala se proto Bhagavana, zda bych tak měl opravdu učinit. Bhagavan jako obvykle odvětil, že zevního zříkání není zapotřebí. Musel jsem tedy čekat více než rok. Když jsem se však nakonec rozhodl a napsal svou výpověď, vložil jsem ji do obálky se známkou a nezalepenou ji podal Bhagavanovi. Přečetl si ji, vložil ji zpět do obálky a vrátil mi ji bez jakéhokoli komentáře. Z toho jsem se naučil, že bychom se o svých úmyslech neměli zmiňovat ani před svými přáteli, ale že bychom je měli jednoduše uskutečnit. Konáme-li s důvěrou, že celý tento život je jen snem a že to, co je podstatné, je pouze dosažení sebepoznání, milost se již postará o vše ostatní. Dokud však nedosáhneme dostatečné vyspělosti, abychom měli takovouto důvěru, pracovat, abychom si vydělali na své živobytí, se bude jevit jako nezbytné...

Petr Kouba, hledající

... Večer, když jsem si lehla, mnou najednou projelo obrovské světlo a cítila jsem, jak vědomí se dále rozšiřuje, bylo to velmi zvláštní. Trvalo to o velké intenzitě. Snažila jsem se udržet v tomto stavu dále, ale nebyla jsem schopná si vybavit Vaše otázky, kterými jste nás provázel meditací Dostala jsem se jen ke vztahu emoce , mysl a já. Pak jsem si už nebyla schopná vybavit to překlopení a jak se na něj správně ptát. Tímto jsem Vás chtěla požádat o pomoc, o formulaci té otázky, otázky až dokonce, kterým,jste nás v sobotu přivedl do samadhi...

Petr Kouba, hledající

... Každý den od meditace, mám zvláštní stavy blížící se prožitku vědomí, i když jsem v práci a vědomě nemedituji. Jedná se o čas mezi 8.00-10.00 ráno a v pondělí a včera, tj. středu i odpoledne kolem 18.00. Nevím, cítila jsem, že jsem zahrnutá do nějakého čištění, meditace a pak se mi rozšiřovalo vědomí. Intuitivně mi nabíhal pan Vacek...

... Vaše zkušenost je velmi zajímavá, protože u Vacků doma probíhají v tomto čase společné meditace. Pan Vacek radí těm, kteří se na tyto meditace s ohledem na omezený prostor jejich bytu nedostanou, aby se připojili “na dálku”.  Vám se to zřejmě podařilo a dokonce samovolně...

Jiří Vacek

Átmavičára je nepřetržitým dotazováním se: kdo si uvědomuje, že si uvědomuje sebe i svět? Je třeba dosáhnout co nejvyššího soustředění na skutečnost vlastní existence: Já jsem a vím, že jsem a jsem to Já, kdo jsem si toho všeho vědom a hlavně své existence. Nestačí pouhé uvědomění Já jsem, ale je nezbytné, aby stále rostlo a sílilo. Tak jako se ve stavu nevědomosti samovolně ztotožňujeme s tělem, musíme se po dosažení poznání Sebe zcela samovolně a bez přestávek ztotožňovat s vědomím Já jsem.

Mountain Path, Sádhu Óm

21. díl, viz přehled všech dílů

... Lidé, jejichž pozornost směřuje zpravidla zevně, mají sklon přikládat přílišnou důležitost zevnímu spojení, jelikož nejsou schopni nahlédnout, co se děje v jejich nitru. Ta nejdůležitější práce, kterou mistr vykonává, nespočívá v jakýchkoliv zevních tvarech, činnostech či událostech, nýbrž pouze hluboko v srdci každého z nás. Tím, že mistr září jako ryzí vědomí Já v našem nitru, nás utváří a připravuje, abychom získali co největší užitek ze zevního spojení s ním, ať již se jedná o pobývání v jeho tělesné přítomnosti, jež je nám v podobě Arunačály neustále dostupná, či o spojení s jeho učením...

Jiří Vacek

... Naším posláním je žít v božské blaženosti, žít pro Boha a v Bohu a nikoliv trpět a umírat pro Boha. Trpíme pro naši nevědomost a nedostatek Boha v nás. Bůh nám nesesílá utrpení a trpět není jeho vůlí, ale jejím opakem. Naším vzorem není trpící věřící nebo dokonce mučedník, ale život v blažené boží lásce. Není záslužné pro Boha umírat, ale žít.

hledající

... Těch knížek od Vás mám vícero...dost jsem jich taky rozdal. Ostatně před již dvaceti lety to začalo, pro mne, právě knihou od Vás. Byla to Vědomá nesmrtelnost. Tu knihu jsem takříkajíc zhltnul, a pak mne napadlo opakovat si v duchu “nejsem tělo, nejsem mysl”... Byl jsem tehdy sám na pokoji na kolejích. Něco se ve mě stalo, začalo to ve mě působit a nešlo to zastavit. Dostal jsem velký strach, že tohle nezvládnu a že se musím určitě zbláznit, takže jsem se v duchu rozloučil s rodiči. Pak jsem se šel projít, bylo mi jasné, že každý musí na mě vidět, že jsem totální cvok. Večer to pořád ještě působilo, ale napadlo mě, že bych to prostě neměl řešit a to mi přineslo určitou úlevu. Byl to životní zlom. Zanedlouho poté jsem se rozhodl jet do Prahy a zkusil jsem Vám zatelefonovat...

Jiří Vacek

Ten, kdo jest, se ptá, kdo jest a proto si uvědomuje, že je nehmotné, nestvořené vědomí Já jsem. Kdo se v tomto poznání Sebe dostatečně upevní, táže se, odkud nebo z čeho jeho pravé Já, vědomí Já jsem pochází. Jen vědomí může být opět zdrojem vědomí. Stejné pochází ze stejného. Osobní vědomí jedince, které si uvědomuje a jímž žije, to jest uvědomuje se, pochází z vědomí neosobního, absolutního. Je jen jedno vědomí, ale je rozlišené z pohledu svých účinků. Vědomí jedinců je tímto rozlišeným absolutním vědomím, které dává vědomý život lidským i jiným bytostem. Nestačí proto si uvědomit pomocí dotazování „kdo jsem?“ své osobní Já, ale je nezbytné pomocí otázky „odkud mé Já pochází?“, si uvědomit vědomí absolutní, jehož částí všechna osobní vědomí jsou.

Mountain Path, Sádhu Óm

22. díl, viz přehled všech dílů

... Proto, i když začneme provádět pradakšinu kolem Arunačály z jakéhokoli důvodu jiného, než je naprosté vyhlazení našeho ega, Arunačála pozvolna očistí naši mysl a tím nám dá schopnost porozumět, že vymýcení našeho ega je jediným cílem, který je smysluplný. Arunačála nikdy neopustí jakéhokoli z jejích uctívatelů, především ty, kteří pradakšinu provádí, protože nakonec obrácením naší pozornosti do nitra přiměje každého z nás spatřit to, co je třeba...

Jiří Vacek

... Z duchovní literatury je pro mne nejcennější ta, která je ryze praktická, což znamená, že obsahuje jasné návody „jak na to“. To platí zejména tam, kde rady a poučení, které dostáváme, jsou úspěšně ověřené praxí mnoha hledajících. Čtením duchovní literatury, které má být jejím studiem, to jest domýšlením a přemýšlením, nedostáváme pouze praktické rady pro naši praxi, ale současně přijímáme i duchovní energii a sílu pro jejich provádění v našem životě. To je zejména pro méně pokročilé, kteří nemají vedení někým pokročilejším, velmi důležité. Je velkou pomocí a přínosem...

Jiří Vacek

Základ Boha i člověka je společný. Je jím sebe si vědomá existence, vědomí Já jsem. Uvědoměním si tohoto základu, vědomí Já jsem, člověk nejen poznává sama sebe, své pravé Já, svou podstatu, ale podílí se i na božím základu, vědomí Já jsem, s nímž je soupodstatný. Soustředěním až do ztotožnění svého vědomí na neomezené vědomí Já jsem, člověk poznává nejvyšší Pravdu, jíž je nestvořené a neomezené vědomí Já jsem. Nestává se Bohem, ale poznává boží podstatu a žije jí a v ní.

Mountain Path, Sádhu Óm

23. díl, viz přehled všech dílů

... Abychom se naučili tomu, čemu nás ticho neustále učí, musíme obrátit veškerou naši pozornost do nitra a k tomu je nezbytná hluboká láska a touha směřující k našemu cíli, která převáží nad vším ostatním. Bez lásky (bhakti) není možné následovat stezku sebepoznání (džňána), jež je praxí věnování pozornosti pouze nám samým, a bez usilovného a vytrvalého věnování pozornosti sobě samým se není možné naučit tomu, čemu nás ticho neustále učí v našem srdci, což jest, abychom pouze byli. Stezka lásky (priya či ánanda) proto přechází v obracení pozornosti na naše Já, což je stezkou vědomí (čit), a věnování pozornosti našemu Já pak přechází v pouhé tiché bytí, což je stezkou bytí (sat)...

Jiří Vacek

... Popsaný stav se týká života s poznáním Já ještě za života ve světě. Neříkám, že je stavem nejvyšším. Na druhé straně představovat si existenci mudrců jako úplné, to jest kévala nirvikalpa samádhi, není správné. Je to navíc i negací projevu, který je nedílnou součástí Nejvyšší Skutečnosti. Stav života ve světě s poznáním Já je spíše trvalé savikalpa samádhi, které slučuje jak prožívání neprojevu tak projevu, aniž by jedno rušilo druhé. Není proto třeba hledat nepřirozené vysvětlení něčeho, co je plně přirozené...

Jiří Vacek

Bůh je všude a ve všem. Ve stvoření není místo, kde by nebyl, protože vše stvořené se nachází v něm a víc: je jeho činností. Proto se nachází i v nás. Jako vědomí Já jsem proniká a vyplňuje celý prostor našeho těla a současně celý prostor stvoření. I když je v našem těle, není na ně omezen a také není rozdělen. Vědomí Já jsem nás, prostor našeho těla překračuje a jako je přítomné v našem těle, je přítomné v celém stvoření, v předmětech i bytostech.