Jiří Vacek - duchovní učitel

Sára Hromádková

... Je zvláštní dívat se do očí, ze kterých se na vás nedívá ego, lidská bytost, ale samo vědomí, které nemá tvar ani hranice a vysílá k vám život a vaše bytí, vás samé. Poděkovala jsem a obejmuly jsme se. Marci se jenom smála. Pomalu jsem se vrátila na své místo a zjistila, že s tělem nelze téměř hnout. Myšlenky se občas objevily, vnímala jsem i okolí, ale vědomí vyvstávalo tak silně, že se mi nechtělo věnovat pozornost ničemu jinému. Navíc pohled na onu nádhernou horskou krajinu a rozlehlý prostor, který doslova vibroval vědomím, celý stav ještě umocňoval...

Jiří Vacek

... Zdůvodnění „bylo to po válce“, má vyvolat dojem, že se ve válce vlastně nic zločinného nestalo a že uzavření příměří za průběhem války je tlustou čarou, za kterou se vše počítá znovu a od nuly. Proto je stále nezbytné jasně říkat: Němci i ti naši si zcela svobodně zvolili Hitlera za svého diktátora. Souhlasili s tím, že začal nevyprovokovanou útočnou válku, ve které bylo jedním z cílů vyvraždění našeho národa a trvalé osídlení Čech a Moravy Němci. Za tento zločin a další v jeho souvislostech spáchané, jsou zodpovědní všichni Němci, protože nejen se proti tomu nikdo z nich až na bezvýznamné výjimky účinně nepostavil, ale všichni bojovali za Hitlera a jeho cíle až do poslední hodiny války a mnozí ještě i pak. To, co se událo po válce, je nezbytné chápat v této souvislosti. Vytrhovat jednotlivé případy násilí – a často velmi sporné, je nepřípustné úmyslné zatajování a zkreslování dějin, ve kterém se nerozlišují viníci od jejich obětí...

Jiří Vacek

Nevědomost hledajících je nešťastná, protože jim účinně brání v rychlém pokroku na stezce. Ještě mnohem horší je, když je spojena s naprostým odmítáním jakéhokoliv poučení včetně nutnosti práce na své očistě z moci sil zlých a odstředivých.

Pak plně platí: komu není rady, tomu není pomoci.

Jiří Vacek

... Pokud máme tu obrovskou milost, že máme možnost pobývat v přítomnosti mistra, který spočívá ve vědomí Já jsem, máme v prvé řadě za tuto vzácnou příležitost být nesmírně vděční a děkovat za ni. Hlavně ji však máme správně využívat. To zahrnuje správný postoj k osobě mistra a hlavně zaměření se na záři vědomí Já, která z osoby mistra vychází. Tomu se máme výhradně věnovat a s co největší láskou, úctou, pokorou a odevzdaností. Věnovat se místo toho něčemu jinému je jen velká nevědomost a promarnění vzácné a nedocenitelné příležitosti a milosti...

Jiří Vacek

Hledání Sebe pomocí Já jsem TO

... Přímá átmavičára míří rovnou na samotné ryzí vědomí Já jsem. Děje se tak například obracením pozornosti na vědomí, které pozoruje veškerý projev. Na naší stezce tak činíme meditací na pozorovatele, který je vědomím. Chápeme se v ní ihned přímo samotného pozorujícího vědomí. Jiný přímý způsob átmavičáry je zaměření pozornosti vědomí na vědomí vlastního, ryzího bytí.

V nepřímé átmavičáře neznáme vědomí ani v jeho pozorující činnosti a neobracíme pozornost přímo na ně, ale pátráme po vědomí pomocí vztahu příčiny a následku mezi vědomím Já jsem a jeho projevem, například pránou. Sledujeme následek – například životní sílu a pátráme po jejím zdroji. Jelikož jím je vědomí, tak si je nakonec i uvědomujeme...

Jiří Vacek

... Děti mohou být zdrojem radosti a potěšení, ale jedině tehdy, když jsou splněny určité předpoklady. Silné existenční starosti i nepěkné vztahy mohou zabránit užívání si dětské přítomnosti. Proto „mít děti“ samo o sobě nic neřeší ani nevyřeší, nejsou-li splněny podmínky k tomu, abychom se jim mohli správně věnovat a užívat si pohody, ve které žijí.

Jiří Vacek, hledající

... Je opravdu vzácné, když nějaký hledající na mé upozornění, které vždy směřuje k jeho prospěchu, mně dá za pravdu. Většina je hned odmítne: „Nemáte pravdu“ a odpovídají proudem nepřátelských citů, které na mne vychrlí. Ego přece vždy musí mít pravdu. Menšina souhlasí, ale následuje ono příslovečné ale: v jeho případě se mýlím. Jen vzácně „mám pravdu“. Proto jen nerad a málokdy někomu něco říkám i když chyby, kterých se dopouští, jsou zřejmé. Raději mlčím. Škoda námahy a proč si dělat nepřátele...

... I nejchytřejší zlo je naprosto nesmyslné, protože může přinést vždy jen samo sebe: utrpení a nesvobodu. Kde by se v něm vzalo něco dobrého, když je zlé?

Hromádkovi

... Moc děkujeme za podnětné články na internetu. Jsou projevem opravdové lásky k nám všem. Děkujeme za velké světlo, které jste v naší zemi rozšířil. Vaše knihy a videa jsou pro nás zdrojem síly. Zvyšují touhu a popohání Ducha k Bohu...

Jiří Vacek

... Bůh si přeje, aby vše bylo božské, žilo v Bohu a také tak působí. Je hlavní dostředivou silou. Některé stvořené bytosti v rámci své svobodné, od Boha jim dané vůle, Boha odmítají. Tímto svým rozhodnutím se z boží lásky a života v ní vylučují. Pak žijí pouze pod božím zákonem, který je pro ně platnou boží vůlí, která je vesmírnou spravedlností. Přesně tuto dvojí vůli mají na mysli evangelia, když mluví o dvojím životě:

1) Život pod božím zákonem.

2) Život pod boží milostí.