Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Když jsem se na květnové Morávce dozvěděl o Marcelce, měl jsem a stále mám velkou radost z její existence a působení. Její uvědomění vědomí Já jsem je zřejmé.

Současně s tím se projevila mezi některými hledajícími i houževnatě se udržující nevědomost, kterou se ego a jeho odstředivé síly brání svému přemožení.

8. 7. přišla následující SMS:

Vážení Vackovi,

zdravím ze Slezska a omlouvám se z dnešní meditace. Ještě chci pro zajímavost a informaci napsat, že na poslední meditaci u Vás jsem spontánně poprosil Marcelku z hor o pomoc a pak vědomí Marcelky mě asi na 15 min. „vygumovalo“. Vnímal jsem zde velkou duchovní spřízněnost a překvapilo mě to.

S pozdravem...

V čem spočívá tato nevědomost? Mistrovo tělo ani osobnost určitě nejsou vědomím Já jsem, jsou však jeho zdrojem a poskytovatelem pro ty, kteří se snaží o jeho uvědomění.

Když říkáme, že mistrova osobnost není mistrem, ale nástrojem vědomí Já jsem, nesmíme si myslet, že jsou něčím jako nevědomou trubkou, která přivádí vodu k pití. Mistr v těle je tímto nástrojem vědomí vědomě, má svou inteligenci a zkušenosti s vedením žáků.

Mistrova osobnost jedná v souladu s vědomím, které si uvědomuje. Ač nejsou totožní, ale rozlišení, přece nejsou oddělení, ale tvoří činnou jednotu. Nejsou dvě vědomí Já jsem, ale pouze jedno jediné vědomí, které praví mistři žijí. V tomto vědomí tvoří nerozlišenou jednotu. Jejich osobnosti jsou mezi sebou rozlišeny, ale jejich vědomí Já jsem je sjednocuje. To, co je sjednocuje, je jediný skutečný pravý mistr, vědomí Já jsem, sám Bůh.

Proto v tomto smyslu plně platí: existuje jen jeden mistr, vědomí Já jsem, které je i Bohem. Sedět v přítomnosti mistra, který vyzařuje vědomí Já jsem na ty, kteří s ním sedí, ale zaměřovat se na jiného, nepřítomného mistra v těle, je projevem velké nevědomosti, která zaměňuje jediné vědomí Já jsem za rozdílné osobnosti.

Současně je i vyjádřením neúcty a nedůvěry mistrovi, v jehož osobní přítomnosti se nachází. Tím se i vlivem své nevědomosti uzavírá proudu jeho pomoci vědomím Já jsem a také se odcizuje osobě mistra, která mu pomáhá. Od takových žáků se mistr odtahuje, protože jeho snaha jim pomoci je velmi nesnadná až marná právě pro překážku žákovy nevědomosti a nedůvěru k mistrovi.

Jedním ze základních předpokladů přijetí pomoci mistra a jejího účinného využití, je právě plná důvěra žáka v mistra. Kdo mistrovi takto nedůvěřuje, nemůže od něho také nic přijmout. Takové chování je vlastně druhem duchovní pýchy a vlivu odstředivých sil, které jsou velkou škodou, kterou žák působí sám sobě.

Je známkou silného ega a vlády odstředivých sil v mysli, které se snaží tímto způsobem hledající držet ve své moci. Někteří hledající jsou tak pod vlivem tohoto zla, že místo práce na sobě se věnují „honbě za guruem“. Dokonce cestují do cizích zemí pod vlivem zla: „Nikdo není doma prorokem“ a snaží se získat mistra a poznání tímto způsobem. Nechtějí pracovat na sobě, měnit se, ale chtějí poznání jako něco zevního, například auto. Vždy jsou zákonitě zklamáni, protože očekávají, že je mistr „zadarmo“, bez jakéhokoliv vlastního úsilí zachrání. Dokud nepochopí, že prvým předpokladem toho, aby se nás mistr v těle ujal, je naše vlastní úsilí a také přátelství, úcta a důvěra v jeho pomoc, nemají naději. Zlé síly, které je drží v nevědomosti, je ze své moci nepustí.

Jestliže pisatel SMS dosáhl nějakého prožitku, nebyla jeho příčinou zaměření na osobnost Marcelky, ale vyzařování Já jsem jeho mistra, v jehož blízkosti meditoval.

Marcelka, Vacek, Maháriši, jsou rozdílné osobnosti, ve kterých působí jediný Duch vědomí Já jsem. K tomu se máme vždy obracet se správným pochopením pravdy. Marcelka, Vacek, Maháriši nemají své vědomí, ale žijí jediné vědomí Já jsem. Toto vědomí, které nikomu nepatří, se projevilo, aby tuto pravdu vyjádřilo. Neodpověděla Marcelka, ale vědomí Já jsem.

Pokud si žák myslí, že mu jeho mistr v těle nemůže pomoci k uvědomění božského vědomí Já jsem, tak mu opravdu nemůže pomoci právě pro tuto žákovu nedůvěru. Ta žáka doslova uzavírá přijetí mistrova vlivu. Dokud usilovnou prací na sobě uvedenou nevědomost nerozpustí, nemá na skutečný pokrok naději.

Takže po sté a do omrzení. Kdo má možnost pobývat s mistrem v těle, ať za tuto obrovskou milost děkuje znovu a znovu Bohu a také ji správně využívá. Když je s mistrem, ať usilovně provádí átmavičáru nebo ať se v klidu mysli otevírá vyzařování vědomí Já jsem z mistra a to s velkou pokorou a vděčností. Vše ostatní je jen nevědomost a maření příležitosti, která je nedocenitelná a může nám být kdykoliv odňata, zejména tehdy, když ji přijímáme nehodně.

Pokud máme tu obrovskou milost, že máme možnost pobývat v přítomnosti mistra, který spočívá ve vědomí Já jsem, máme v prvé řadě za tuto vzácnou příležitost být nesmírně vděční a děkovat za ni.

Hlavně ji však máme správně využívat. To zahrnuje správný postoj k osobě mistra a hlavně zaměření se na záři vědomí Já, která z osoby mistra vychází.

Tomu se máme výhradně věnovat a s co největší láskou, úctou, pokorou a odevzdaností. Věnovat se místo toho něčemu jinému je jen velká nevědomost a promarnění vzácné a nedocenitelné příležitosti a milosti.

Jarka Kočí byl obrovský a bohužel ve své době naprosto nedoceněný mistr. Byl přístupný každému, kdo měl zájem a také tak přátelský a neokázalý, že jej skutečně nikdo nedokázal docenit a hlavně využít jeho pomoci k poznání Sebe. V Ostravě měli možnost jeho pomoci a takřka denního styku s ním mnozí hledající, ale nikdo nedokázal jeho pomoci využít. Velmi si na tuto skutečnost ke konci svého života stěžoval. Vím, že jen jeden z Ostraváků jeho pomoc přijal a to podle mého soudu ještě jen částečně. Nikdo jiný tuto obrovskou příležitost a milost nevyužil. To je jasný poukaz na vlastnosti hledajících, kteří k Jarkovi chodili a dokonce s ním „kamarádili“. Jejich zlé sklony jim nedovolily jeho pomoci využít.

Mnoho Pražáků také mělo tuto možnost, ale oni ani nedokázali tuto pomoc docenit a přijmout. To je až příliš názorný příklad moci sil zla a nevědomosti v nás. Drží nás tak pevně ve své zlé moci, že nám nedovolí přijmout ani osvobozující pomoc.

Proto také tyto síly si nemohou přát nic lepšího, než když je někteří učitelé prohlašují za neexistující. Když neexistují, není se proto nutné namáhat s jejich rozlišováním ani rozpouštěním. Zlo, nic zlého přece neexistuje. Ti, kteří taková poučení přijímají za pravdu, ani netuší, jaké zlo je ovládá. Tím méně se mohou proti němu bránit. Jsou odsouzeni k jedinému přínosu, který zlo může dát. Tím je nekončící utrpení.

Je mně zcela jasné, co si o mých slovech ti hledající, kteří jsou namyšlení sami na sebe, pomyslí. Jim má slova nejsou určena.

Já jen děkuji Bohu, že jsem neposlechl varování neomylných znalců mystiků a jogínů, kteří meditovali celý život a odrazovali mě od Jarky: „Je to mediumita“ a dokonce: „Je to záchodový mystik“. Opět názorná ukázka, jakých výsledků lze dosáhnout, když celý život meditujeme, ale zanedbáváme očistu a pěstujeme pýchu vlastní nebetyčné duchovní výše.

Stejně nesprávné jako je přebíhání od jednoho mistra k druhému, je fanatické uctívání vlastního mistra a skupiny, kterou vede. Je běžné, že se v takových případech objevuje i nesmírné zlo, jímž je nekritické vyzdvihování vlastního mistra nad druhými mistry. Z toho pak pramení obrovské zlo pýchy vlastní vyvolenosti od Boha. Tato nevědomost a její plody – pronásledování těch druhých, věznění, mučení, vraždění a války zachvacuje miliony lidí. Ti, kteří jsou v jejich čele, ji využívají pro své zlé cíle. Je jasnou známkou nepřítomnosti lásky a boží moudrosti.

* * *

SMS od těch, co chápou.

SMS, 29. 6. 15

Milý pane Vacku, děkuji za všechnu laskavou podporu... Když se po Morávce zdálo, že to nejde dál, touha ochabla, přišly články a nahrávky s Marcelkou z hor. Vaše průzračné oči na fotografii znovu ožily. Děkuji z celého srdce.

Tereza K.

SMS, 7. 7. 15

Milovaný pane Vacku,

poslední dobou vnímám jakési zjemnění... a je jako by možné vnímat to, co je trvalé... něžné... a jemné. Děkuji z celého srdce. Děkuji.

Moc Vás s paní Miluškou pozdravuji.

Vaše Tereza K.

SMS z Itálie, 9. 7. 15

Dobrý deň. Posielame vám všetkým mnoho pozdravov do Prahy.

Včera som šla po ulici a zrazu som pocítila silný meditačný vplyv a hned mi napadlo, že je u Vás doma ve stredu meditace. Keď som neskor zistila, kolko je hodin, tak to bolo presne vtedy.

Dnes som mala s vami sen, že som bola u Vás doma na meditaci.

Zuzana

SMS, 9. 7. 15

Pane inženýre, paní Miluško, moc na vás myslím v Mexiku. Daří se mi praktikovat intenzivněji, než když jsem utahán pracovním procesem. Modlím se za maximální milost pro vás a vypnutí jističů v okruhu bolesti vašich těl.

Pavel Erdös

SMS, 10. 7. 15

Děkuji za včerejší intenzivní daršan. I v té bance to krásně svítilo.

Zdravím z vlaku do Třebové.

Nahledanou ve středu.

Martin