Jiří Vacek - duchovní učitel

hledající

... Má mysl, vše se zastavilo. Pak se díky Vám či skrze Vás stalo něco úžasného. Rouška mé nevědomosti na okamžik zmizela a já To uviděl. Byl zde Bůh. Živé, inteligentní, sebe si vědomé, láskou žhnoucí, blažené Jsoucno. Věděl jsem, že je to On, Stvořitel, nejvyšší absolutno. Byl opravdu živý a inteligentní. Bylo to neskutečně krásné. Já i On jsme byli jedno a přesto On byl mnohem více než já. V tu chvíli jsem pochopil…

Jiří Vacek, hledající

... U autora dopisu je dobré, že se tak dlouho drží na naší stezce. Jeho dotazy však prozrazují, že jeho studium nauky a hlavně její domýšlení není tak hluboké, jak by mělo být. O tom, co chce vysvětlit, píši neustále, takže odpovědi by měl již znát sám...

... Největšího ochránce máme všichni v sobě. Je jím naše pravé Já, vědomí Já jsem, Kristus, átman v nás. Nejlépe je proto obracet se přímo na ně...

hledající

... Vracíme se ze semináře v Jizerkách. Mluvil jsem po skončení s některými účastníky, kteří ho velmi oceňovali. Určitě to bylo i tím, že „jsi tu byl“ na dálku s námi. Tak moc za sebe i ostatní děkuji. Snad se uvidíme tuto sobotu ve Stodůlkách na veřejné meditaci...

Zuzana Koubová

... Doležité je, aby sme telo predýchali celé, všetky jeho časti, nevynechali žiadnu. Tie, ktoré budeme predýchavať ďalej, budeme k tým, ktoré sme už predýchali, postupne pridávať, nepúšťame ich späť z vedomia. Energie, ktoré sa nám budú pri tom vyplavovať, všetky duševné útvary, budeme nezaujate pozorovať vo vedomí, až kým sa nerozplynú, alebo ak sú príliš silné a strhávajú nás, vytiahneme ich čo najvyššej nad hlavu a necháme ich tam rozpustiť sa vo svetle...

Petr Kouba

... Ramana Maháriši říká, že buď děláme átmavičáru, neboli obracíme pozornost na sebe a k Bohu se blížíme, nebo děláme lókavičáru, čili my vědomí se necháme strhnout světem, tělem, myslí až do úplného zapomnění sebe a Bohu se vzdalujeme. Je jen na nás, co v běžném životě i mimo formální meditace převáží. Jestli átmavičára, nebo lókavičára. I mimo formální meditace se jakýmkoli způsobem držíme v átmavičáře. Pokud ještě nedokážeme spočívat v pozorovateli i při činnostech, alespoň částí pozornosti spočíváme v duchovním srdci nebo v centru nad hlavou. Kdykoli z toho vypadneme, vracíme se do toho zpět. A takto pořád dokola. Ti, kdo uspěli, vděčí za to své vytrvalosti...

Jiří Vacek

... Ve stavu, kdy přímo prožíváme rozdíl tělo a jeho pozorovatel, zažíváme, uvědomujeme si tělo i rozdíl mezi námi, vědomím a tělem. Tím, kdo si uvědomuje „nejsem tělem“ a pozoruje tělo jako předmět, kterým není, jsme my sami, vědomí, které si toto vše uvědomuje. Toto vše pozorující vědomí jsme my, naše pravé Já. Je zde, jsme jím stále a ono je To, co si uvědomuje tělo i to, že pozorovaným tělem není...

hledající

... Seminář v Desné byl velice intenzívní a během jeho konání jsem si zapisoval poznámky, o které bych se s Vámi rád podělil. Chtěl bych konstatovat, že mi následující poznámky pomáhaly pochopit duchovní prožitky, které jsem tam měl...

Jiří Vacek

Cílem všech vnitřních, duchovních náboženství je přímo dosažení Ducha. Je-li jejich nauka správně pochopena a hlavně prováděna, prospívá všem hledajícím smyslu života i zevně. Umožní jim správně pochopit stav, ve kterém se nacházejí i prostředky k jeho řešení. Správný postup na stezce nejen usnadňuje život v zevním světě, ale jedinci, kteří poctivě plní pravidla stezky poznání Sebe i Boha, prospívají svým zlepšením i svému okolí a často i velkým oblastem světa a jejich obyvatelům.

hledající

... Jen vám chci moc poděkovat za vedení na cestě k sobě. Medituji podle vašeho učení a instrukcí asi již 10 let a už od počátku vím, že vaše nauka je ta pravá. Dáváte nám pevné základy, takže se v ostatních naukách dokážeme jednoduše zorientovat a poznat, co je pravda a co jen výmysl mysli...