Jiří Vacek - duchovní učitel

hledající

Vážený a milý pane Vacku,

seminář v Desné byl velice intenzívní a během jeho konání jsem si zapisoval poznámky, o které bych se s Vámi rád podělil. Chtěl bych konstatovat, že mi následující poznámky pomáhaly pochopit duchovní prožitky, které jsem tam měl.

1. 10. sobota, začátek semináře: Sedím ve vlaku a najednou shledávám, že vše je v Jednotě. I teď, jak píši poznámku před vlakovým nádražím v Tanvaldu. No, to je mazec.

První podvečerní meditace byla docela fajn. Sušumna občas protestovala, takže se střídaly chvíle Jednoty nebo skoro Jednoty s chvílemi, kdy v sušumně bolelo a kladla odpor.

2. 10. neděle: Sen nad ránem: Vzali mi kolo, ale dostal jsem investiční angličáky (kovové modely aut) s mnohem větší cenou.

Hurá, během vnitřní pránajámy savikalpa. Sice šaktičtější, ale to snad půjde časem projasnit. Ale na začátku meditace velká tíha a ospalost, i když jsem měl kávu. Ke konci se to naštěstí zlepšilo.

Na konci 1. odpolední meditace se to savikalpa již blížilo, ale většinu meditace zápas s odporem a bolestmi v sušumně. Sice pomáhalo otočení na nekonečné Vědomí, ale výsledek byl jen tak tak.

Ve 2. odpolední meditaci to bylo naopak velmi dobré. Po počátečním odporu sušumny po většinu meditace savikalpa, pěkně v jasném Vědomí, možná se dá říci, že bylo takové až civilní. Pěkné. Moc děkuji pane Vacku!

Savikalpa se drží i po meditaci, během večeře a večerní meditace. Ale je pravda, že mě při soustředění do Duchovního srdce až bolí. Zajímavé.

3. 10. pondělí: Sen nad ránem: Objímal jsem se starou moudrou želvou. Cítil jsem, že mě má ráda.

Dopoledne: Moc to zatím nejde. Jednotu se nedaří uzavřít, samskáry v sušumně až řežou. Na malou chvíli se to třeba podaří, ale pak sušumna a její tlaky zase vylezou.

1. odpolední meditace: Poslouchali jsme přednášku "Charakter je osud, osud je charakter". Krásná, duchovně čistá a myšlenkově brilantní přednáška. Moc mě těšilo ji po čase opět poslouchat.

Ke konci se povedlo savikalpa. Nejdříve jsem si naplno uvědomil Vědomí v Duchovním srdci. Pak se mi nějak povedlo, že tělo, šakti, se zcela oddalo Vědomí a byla z toho do konce meditace Jednota. Děkuji! Opět jsem zde vyciťoval vnitřní pomoc.

Dobré meditace pak pokračovaly ve 2. odpolední meditaci a v podvečerní. Myslím, že to obojí bylo v savikalpa drženém vlastním úsilím a s pomocí přátel. Děkuji za to všem.

4. 10. úterý: 2. Dopolední meditace: Zkoušel jsem opět se maximálně uvědomit ve Vědomí v Duchovním srdci a tělo v aktivní pasivitě Vědomí zcela odevzdat, zpřístupnit jej pro něj, aby bylo zcela vědomé a plně Jeho. Na chvíli se pak tělo stalo takřka průsvitné a téměř celé zmizelo ve Vědomí. Na chvíli to byl prožitek blízký Mystické svatbě (MS), ale vyvolaný vlastním úsilím a vhodnými meditačními podmínkami.

1. i 2. odpolední meditace: Zprůsvitnění těla, opět jsem se o to pokoušel, ale jde to, dře to.

Zatím se dá dnešek shrnout, že se daří celkem fajn být v savikalpa, ale chybí naplnění aspektu MS. Ale na stranu druhou se začalo aspoň částečně dařit občas si jej uvědomovat.

Pořád je ještě hodně práce.

Večerní meditace: Savikalpa takové plnější, silnější, myšlenky mizely. Děkuji Vám, pane Vacku, a společné meditaci s kamarády za pomoc!

5. 10. středa: Sen/vize nad ránem: Ke snídani jsem dostal 20 USD.

Ranní meditace: Vracení se do savikalpa, není to sice samovolné, ale pak již savikalpa drženo.

1. dopolední meditace: Krásné, prohloubené savikalpa s MS. Tělo se stalo vyplněné Vědomím, téměř pro Vědomí nepředstavovalo žádnou překážku, Vědomí zářilo z Duchovního srdce do všech směrů. Hurá, jde to! Krásné, děkuji!

2. dopolední meditace: Snaha o MS. Tělo, šakti, se má stát manželkou, milenkou Šivy - Vědomí Já jsem. Naprosto vědomě oddané, naplněné, prostoupené, sjednocené s Velkým manželem - Šivou. Asi ne nadarmo se tomu říká mystická svatba.

Zbytek dne: Již žádné savikalpa. Pravděpodobně zpětný náraz světla. Samskáry v sušumně a v Duchovním srdci více nebo méně trápí.

6. 10. čtvrtek: Ranní meditace: Cvičil jsem, jak nás Petr vedl, nic jsem již nečekal, ale ke konci meditace se savikalpa povedlo vybojovat. Moc děkuji! Předcházela tomu mžitková vize zlata.

1. dopolední meditace: Savikalpa, tělo je pohlceno Vědomím, které je prožívané jako nekonečné. Nic moc z něho nevystupuje, nevyčnívá. Je pravda, že moc nezáří. Začal jsem ale opět cvičit MS. Vlastně je to jakýsi druh pránajámy. Odevzdávaní těla Vědomí a do Vědomí a sycení jej Vědomím. Když jsem to začal dělat, Vědomí se více rozzářilo.

Odpolední meditace: V obou drženo savikalpa, během první ale dost rušila mysl, druhá meditace byla výrazně lepší a hlubší. Prosil jsem do nitra pana Vacka - Vědomí, ať mi pomůže s MS. Zase mi to nešlo a nevěděl jsem, jak na to.

Večerní meditace: Bylo to velmi zajímavé a nečekané. Jakoby povolila pomyslná hranice Duchovního srdce a z něj se do těla vylilo Vědomí a spolu s mým řízením pozornosti jej zcela naplnilo. A byla z toho Mystická svatba nebo něco tomu blízkého. I když to nebylo tak intenzivní, jako včera. Tělo bylo vyplněno Vědomím a toto vědomí bylo v Jednotě s Vědomím vně těla. Byl to zcela opačný proces navození MS než včera.

Včera jsem se snažil odevzdávat, sjednocovat a nechat proniknout tělo jakoby Vědomím, které je vně. Výsledkem bylo, že tělo zprůhlednělo a sjednotilo se s oním "vnějším" Vědomím, až zůstalo jen Duchovní srdce, ze kterého Vědomí zářilo do nekonečna.

Je tedy pravda, že napodobit jak první, tak druhý postup jen vlastními silami považuji nyní za velmi těžké.

Pane Vacku, opět a rád moc děkuji za Vaši vnitřní pomoc a umožnění prožití a pochopení výše uvedeného.

7. 10. pátek: Sny: Jel jsem v silném autě, ale také na Hi-Tech kole. Klíč jsem neztratil (tj. MS snad ještě bude možné zažít).

Nad ránem při probuzení, cca ve 4 hod, jsem měl meditaci, kdy šlo na chvíli navodit stav MS, tu ze Srdce.

Ranní meditace: Značná krize, ospalost, bolestivá sušumna, pocit iracionálního strachu, celkově nic moc. Ke konci meditace, zásluhou síly společenství, se to ale trochu zlepšilo.

1. dopolední meditace: Káva zabrala, po chvíli se povedlo i celkem slušné savikalpa. A ke konci dokonce i na chvíli MS. Skrze propojení, z hlediska těla, vnějšího Vědomí s vnitřním Vědomím a s Duchovním srdcem. Není to ale mechanický proces. Je potřeba zde navodit onu aktivní, láskyplnou touhu a odevzdanost těla, šakti, vlastně celé bytosti vůbec, vůči Vědomí. A to je na tom to nejtěžší.

Skrze tuto řízenou odevzdanost Šakti vůči Šivovi a plné uvědomování Šivy se vše pronikající Šiva-Vědomí stává s tělem, s člověkem, jednotou Šivy a Šakti.

2. dopolední meditace: Savikalpa. Zaplať Bůh za to!

1. odpolední meditace: Po její většinu savikalpa, chvíli dokonce s MS. Pak ke konci bolela sušumna, respektive tlačily nerozpuštěné samskáry.

8. 10. sobota: Sny: Našel jsem asi 3-4 velké mince, ale shořely mi na prach.

Poslední dvě dopolední meditace: Savikalpa, děkuji velmi za to a za celý seminář!

Rád bych tímto moc poděkoval přítomným přátelům, tj. manželům Koubovým a Pavlovi, že byli ochotni se ujmout vedení meditací na semináři, organizátorům, tj. Martinovi, Pepovi a dalším, že jsme se mohli vůbec takto sejít a Vám, pane Vacku, za velkou duchovní pomoc během celého semináře!

Se srdečným pozdravem Vám a paní Milušce

M.  15. října 2016