Archiv
Nalezené příspěvky
Jak se nám dobře žilo ve zlatém Rakousku
30. 11. 2015
Jiří Vacek
... A toto vše někteří čeští politici líčí, jak nám bylo dobře a jaká je škoda, že jsme Rakousko rozbili. Jeden z nich, rakouský kníže se chtěl dokonce nechat zvolit prezidentem a dokonce se jím málem stal. Naštěstí se podřekl a začal hájit sudetské Němce...
Pozorujme pozorovatele
30. 11. 2015
Jiří Vacek
Je z mnoha důvodů pro nás dobré být pozorovatelem světa a to zásadně sebe si vědomým pozorujícím vědomím, které není ničím z tohoto světa, který si sebou, svým vědomím, uvědomuje. Ještě lépe je být pozorovatelem, přesně uvědomovatelem nekonečného prostoru vědomí Já jsem a uvědomovat si jednotu soupodstatnosti našeho pravého Já, vědomí Já jsem a téhož všezahrnujícího a všepronikajícího vědomí Já jsem absolutního.
Potíže s německou snahou o hegemonii
30. 11. 2015
Jiří Vacek
Dějiny Německa od dob pruských králů a Bismarcka jsou dějinami snahy Němců o dosažení nadvlády nad ostatními zeměmi Evropy. Ta vedla k celé sérii válek s ostatními státy Evropy. Tak zmizelo samostatné Sasko, Bavorsko, od Dánska bylo k Německu připojeno Šlesvicko–Holštýnsko. Bylo napadeno Rakousko-Uhersko, to dokonce ve dvou válkách, ve kterých Němci uloupili na Českém království téměř celé Slezsko. Poražena byla i v roce 1870 Francie. Tak Německo postupně získávalo stále větší moc a územní rozlohu. Rozhodný pokus o vládu v Evropě podniklo Německo ve spolku s Rakouskem v prvé a druhé světové válce. Po tomto nezdaru se Němci svých plánů na hegemonii nevzdali, ale pokračují v nich místo válkou politickými prostředky.
Já jsem Já jsem
30. 11. 2015
Jiří Vacek
Každý člověk ví, neboli uvědomuje si, že existuje a ještě ví, že je to on, kdo existuje, že není někým jiným. Uvědomuje si svou existenci sám sebou. Je svým vlastním bytím, existencí a současně i vědomím, kterým se uvědomuje. Jinými slovy, každý člověk je jednotou Já jsem, existuje jako vědomí, kterým si uvědomuje sám sebe, své bytí. Je sebe si vědomým bytím. Jeho bytí je vědomí sama sebe, neboli je Já jsem. Já je v těchto slovech vědomí, kterým si své bytí uvědomuje, jsem je vědomím uvědomovaná existence. Je jeho bytí, které si uvědomuje sám sebou, vědomím, kterým je. Tímto vědomím si uvědomuje i svou stvořenou část bytosti neboli osobnost včetně své mysli i svět, ve kterém tělem a myslí žije.