Jiří Vacek - duchovní učitel

Budhismus Diamantové Cesty

Přetiskujeme krátký článek z Facebooku Budhistů Diamantové Cesty, neb se domníváme, že je velmi inspirativní. Pokud si odmyslíme jména vázaná na danou duchovní školu, tak se tato slova povzbuzení zcela jistě vztahují na jakoukoliv duchovní sanghu.

Mountain Path, Sádhu Óm

11. díl, viz přehled všech dílů

... Ten, jehož mysl lpí na jakémkoli jméně či tvaru, nemůže být schopen ani rozumově pochopit, co praxe věnování pozornosti Já ve skutečnosti znamená. I kdyby se těšil společnosti jména a tvaru jeho milovaného Boha, jak by mu to mohlo pomoci? Rámakrišna jednou řekl, že i kdyby nás Bůh chtěl přivést k sobě, nemůže tak učinit, pokud my sami nechceme. Pouze skrze naši lásku a naši vlastní snahu provádět praxi věnování pozornosti Já můžeme dosáhnout stavu pravého sebepoznání...

Přátelé Jiřího Vacka

... Prvá meditace se koná v sobotu 16. září. Další následují 14. října, 11. listopadu a 16. prosince. Meditace budou pokračovat v následujícím roce.

Meditací nebo jejich části se v závislosti na aktuálním zdravotním stavu zúčastní i Jiří Vacek...

Jiří Vacek, Petr Kouba

... Musíte se na to dívat hlediskem působení sil. Stvořený svět není nic jiného než působení tvořivých sil. Rámec našeho světa dává božská šakti a my vyplňujeme jeho jednotlivá místa podle našeho zařazení. To se řídí naší karmou, na to dále nezapomínejme, a také současnou úrovní našeho vědomí. Takže jsme trvale tvůrci našeho osudu, minulého a budoucího, a minulý osud, který jsme si my sami vytvořili, je naší karmou, kterou dnes sklízíme...

... Žádná svobodná vůle ve smyslu všemocnosti – v jednání, které nenese následky, neexistuje. Máme svobodu rozhodnutí, i když ne naprostou – svoboda rozhodnutí je dána naším stupněm poznání, a proto je nauka, poznání tak důležité, protože nám pomáhá se správně rozhodovat. Takže máme svobodu rozhodnutí, ale nemáme už, jakmile se rozhodneme, svobodu nesklízet následky našeho rozhodnutí...

Jiří Vacek, Petr Kouba

... Někteří jogíni si myslí, když ty světské záležitosti jsou nějak závažné a důležité, že je dobré se věnovat jejich vyřešení a opustit stezku, což je ovšem postup naprosto nesprávný a opačný. Tím se staneme otroky těchto událostí a budeme jim sloužit, místo abychom zůstali nad nimi jako sebe si vědomí pozorovatelé a právě tím pozorovatelem, pozorností vědomí záležitosti ovlivňovali tak, aby nám přinášely co největší prospěch duchovní i zevní. Bůh není jen tak něco, co nemá sílu, ale naopak je to největší Síla, jaká existuje, a my se máme učit s Ním spolupracovat – nikoliv Ho ovládat, dělat si z Něho nějakou zlatou rybku, která nám plní přání, ale jednat tak, abychom co nejvíce byli v Jeho vůli. Už máme dávno vědět, že jóga nebo mystika a jakákoliv cesta k Bohu není soustavou nějakých cvičení, i když je děláme, ale že je to způsobem života, ve kterém je celý náš život namířen k Bohu...

Mountain Path, Sádhu Óm

12. díl, viz přehled všech dílů

... Věnování pozornosti Já není meditací v běžném slova smyslu, jelikož není duševní činností. Může se zdát, že snaha o zaměření pozornosti na Já je činností, ve skutečnosti se však jednoduše jedná o úsilí vedoucí k utišení mysli. Věnujeme-li pozornost čemukoli jinému než Já, mysl vyvstává a nabývá na činnosti, snažíme-li se však věnovat pozornost pouze Já, mysl se utiší a její činnost ustává. Vždy známe „Já jsem“ (ve smyslu, že víme, uvědomujeme si, že jsme, že existujeme a že jsme to my a nikdo jiný, pozn. překl.), takže jsme si jej neustále vědomi, a proto mu i věnujeme svou pozornost. Jeho uvědomění je však obvykle smíšeno s vědomím dalších věcí. Bhagavan nás proto nabádá, abychom se snažili věnovat pozornost pouze Já, poněvadž toto je jediným prostředkem, jak utišit mysl...

Jiří Vacek

Ono nakonec nezáleží na slovech modlitby, se kterými se na Boha obracíme, ale na našem soustředění na něho a na důvěře, lásce a touze, s jakou tak činíme. Bůh ví lépe a také dříve než my sami, co potřebujeme, ale může nám pomoci pouze skrze naše obracení se na něho a naše spoléhání na něho.

Mountain Path, Sádhu Óm

13. díl, viz přehled všech dílů

Lidé si stěžují, že je praxe sebedotazování obtížná. O odevzdání se Já či uctívání mistra (guru-púdža) by však řekli totéž, kdyby znali skutečný význam těchto výrazů. Přišli jsme snad na tuto stezku, abychom dosáhli něčeho snadného? Úsilí, jež lidé vynakládají k dosažení světských cílů, není ničím v porovnání s úsilím, jež musí žák vynaložit, aby dosáhl sebepoznání. Celý náš život jako žáka je válkou, bojem popsaném v eposu Mahábhárata, neboť musíme být neustále ostražití a mít se bděle na pozoru, aby naše ego nevyvstávalo.

Jiří Vacek

Každé tvoření, ať se děje myslí, slovem nebo zevním skutkem je vždy práce s nestvořenou energií, jejíž síle dáváme určitý tvar a zaměření. Tvoření se vždy děje na základě vědomí s přivrácením jeho pozornosti, které vede sílu a její energii tam, kam ji posíláme svým přáním nebo vůlí. Aby naše přání a potřeby se naplňovaly, musíme je směřovat k vědomí Já jsem, aby je svou mocí naplňovalo a uskutečňovalo. Zaměření našich modliteb na vědomí Já jsem je prvotní příčinou, která přináší vyslyšení našich přání a potřeb. Vše ostatní je až druhotné.

Mountain Path, Sádhu Óm

14. díl, viz přehled všech dílů

... Zanikne-li myslící, zanikají též jeho myšlenky a naopak. Myšlenky vyživují a udržují myslícího. Takže myslící (první osoba, myšlenka nazývaná „já“) nikdy nezanikne, věnuje-li myšlenkám (druhým a třetím osobám) pozornost. Zaměří-li však myslící svou pozornost na sebe sama, ostatní myšlenky tak nebudou uvědomovány a přestanou proto i existovat. Spolu s nimi zanikne též myslící, poněvadž v nepřítomnosti myšlenek ztrácí myslící svou povahu myslícího a zůstává tak pouze jako „Já jsem“, jež není ani myslitelem ani myšlenkou...

Jiří Vacek

... Tento přezíravý pohled německé nadřazenosti k Čechům, Polákům a dalším národům se projevuje dodnes v chování německých velkých firem. Dodávají na náš trh pod stejným označením potraviny s horší kvalitou, než kterou mají stejně označené výrobky, určené pro německý trh. Zřejmě si myslí, že jsou pro nás dostatečně dobré. Dnes mají Němci zakázáno zpívat svou oblíbenou hymnu „Německo, Německo, nade všecko ve světě“, ale mnozí se stále v jejím duchu chovají. Svou rasovou nadřazenost skrývají za údajnou nadřazenost kulturní.