Jiří Vacek - duchovní učitel

Martin Č.

... Na meditaci u Vás, na Velikonoční pondělí 28. 3., Čapek zmizel, byla to krásná, celkem klidná Jednota vedle Vás sedícího v křesle. Vědomí zastínilo ego a jeho neklid, to aspoň dočasně zmizelo. Pak jste šel do kuchyně a ego se, bohužel, opět vylouplo. Ale byl to šťastný zážitek, blažený nepřítomností ega. Bylo to duchovní naplnění nalezení penízku – desetikoruny. DĚKUJI!...

hledající

... Když čtu, co Vám napsali praktikující, kterým se dostává možnosti být ve Vaší blízkosti, ještě více si uvědomuji , jak velké požehnání to je. Ale nepíši proto, abych si stěžovala, myslím, že mám "co na práci" i tak, stačí si upřímně přiznat, jak opravdová má denní praxe je. Když jsme spolu, už je to pěkných pár měsíců, mluvili, ptal jste se mě, co přátelé, kteří od nás Vaše meditace navštívili, popř. seminář na Morávce, a řekl jste mi, abychom se scházeli a společně meditovali. Nějak to "nešlo", nebyli "lidi", kteří by chtěli, nebyla místnost. A ode dneška máme pronajatou učebnu v jazykové škole a domluvili jsme se na společných meditacích, dokonce přibyl "nový" člověk...

Zuzana Koubová

... Duchovní cesta je záležitost silová. Kdyby to bylo na našem rozhodnutí, tak každý by si v okamžiku uvědomil pravdu, ale všichni z vlastní zkušenosti víme, že to tak není a že nám v tom brání překážky, které jsme si sami dlouhou dobu vytvářeli. Proto se musíme naučit správně s těmito silami pracovat. Ty, které nám na cestě pomáhají, ty musíme posilovat a ty, které nás odvádějí zpět do nesvobody a překážejí nám v uvědomění si Pravdy takové, jaká je, tak ty musíme zaprvé se naučit rozpoznat, což je dost těžké, obzvlášť u těch, které se už staly našimi zvyky...

Petr Kouba

... Naše stezka je stezkou átmavičáry, tak jak ji učil Ramana Maháriši, mudrc z Arunáčaly. Její podstata spočívá v odvrácení pozornosti od věcí pozorovaných, včetně našeho těla a mysli, a přivrácení k tomu, co si v nás všechny tyto pozorované jevy uvědomuje. To je naše pravá božská podstata, vědomí Já jsem...

... Jiří Vacek rozvinul átmavičáru do meditační řady na pozorovatele, kde právě pozornost našeho vědomí stahujeme postupně z pozorovaného světa, těla, mysli a obracíme ji na sebe, na naši pravou podstatu...

hledající

... "Věřit v Boha znamená věřit v jeho zcela konkrétní působení v našem životě, a to případ od případu, vteřinu za vteřinou, s naprostou důvěrou v jeho dobrotu, sílu, moudrost i ochranu ve všem, co konáme a co nás potkává" a co mě tolik před časem zaujalo, tehdy to byla inspirující slova (a pravda - cosi velmi živého a naléhavého za nimi), a dnes mohu říci, že mám i prožitek tohoto stavu. Krátký, letmý, ale nesmírně plný. Ve Stodůlkách jsem celou dobu cítila velký klid, svobodu, uvnitřnění, bylo to tak přirozené, bylo mi tam dobře a úplně. Byl jste mým průvodcem, cestou, branou. Kéž to tak zůstane...