Jiří Vacek - duchovní učitel

Zuzana Koubová

Stodůlky, 23. 4. 2016, vnitřní pránájáma

Vedl: Zuzka Koubová

Tak vás všechny vítáme na dnešní společné meditaci. Hned na úvod vyřizuji pozdrav od pana Vacka, který se uzdravuje, ale ještě je slabý na to, aby se zúčastnil osobně dnešní meditace. Tak opět bude s námi meditovat na dálku. Jako vždy začneme první hodinu vnitřní pránájámou a druhou hodinu se budeme věnovat praxi sebe si vědomého pozorovatele. Vnitřní pránájáma – pro ty, kteří jste tu noví a ještě jste se s tím nesetkali – je očistná technika, která nás zbavuje všech překážek, které nám brání v uvědomění se a v životu v naší pravé Podstatě a v naší cestě zpět k Bohu, k Absolutnu nebo k Pravdě, ať si to nazýváte každý, jak chcete. Aby vnitřní pránájáma správně účinkovala, musíme dodržovat pár základních pravidel. Prvním pravidlem je, že ji musíme dělat ve správném postoji, v postoji sebe si vědomého pozorovatele. K tomu, abychom se od těch sil – od těch překážek, které nám brání v poznání sama sebe, očistili, je musíme nejprve vyplavit do vědomí – jinak to nejde – a rozpustit je tam, a to buď nezaujatým pozorováním, anebo tím, že je vytáhneme nad hlavu do oblasti Světla, kde je to Světlo samo rozpustí. Takže musíme být během celé pránájámy velmi bdělí, okamžik za okamžikem se rozlišovat od všeho, co si uvědomíme, co se nám vyplaví, co budeme pozorovat – od všech duševních výtvorů mysli: od myšlenek, představ, citů, a za žádnou cenu je nepřijímat za své a neztotožňovat se s nimi, ale naopak je nezaujatě pozorovat a nechat je rozpouštět se ve vědomí, nebo je vytáhnout nad hlavu. Druhou podmínkou, aby byla pránájáma účinná, je správný postoj k božské Síle, kterou se čistíme. Musíme se otevírat jejímu působení v nás a nechat ji tam působit a nepřekážet jí v tom a nalaďovat se na ni během celé pránájámy s tím postojem, že je to božská tvořivá síla, která nás čistí a sama ví nejlépe, jak to dělat a co je pro nás dobré, čili jí v tom nepřekážet. Postupně budeme prodýchávat celé tělo, všechny jeho pránické průchody a všechna energetická centra. Dáme si pozor, abychom žádnou část nevynechali. Budeme nadechovat z nekonečna a vydechovat do nekonečna v rytmu zevního dechu. Prodýchávání můžeme pro zvýšení účinku spojit s mantrou. Udržujeme se stále v přítomném okamžiku, abychom nenechali rozběhnout mysl a nenechali se jí unést. Vše vyplavené do vědomí rozpouštíme. A podle toho, kdo to jak dokáže, tak prodýcháváme buď pránou, nebo vědomím Já jsem, nebo Světlem. Takže začneme nejdůležitějším centrem z hlediska těla, a to je duchovní Srdce, a prodýcháme nejprve duchovní Srdce.

* * *

Prodýcháme centrum nad hlavou, celou oblast Světla a po dobu celé pránájámy se potom můžeme držet částí pozornosti jednoho z těchto dvou center a čerpat odtud sílu.

Prodýcháme centrum pod nohama.

Chodidla.

Prodýcháme kotníky. Ještě dodám, že ty části těla nebo ta centra, které jsme už prodýchali, nepouštíme z vědomí, ale držíme je v tom očištěném a nabitém stavu a přidáváme postupně k nim další.

Prodýcháme lýtka a holeně.

Kolena.

Stehna.

První čakra.

Ty nejhrubší nečistoty padají dolů a usazují se v nohách a v centru pod nohama. Proto při prodýchávání nohou musíme být obzvlášť důslední a pořádně se rozlišovat od všeho, co se nám tam vyplavuje. A nyní, když jsme je prodýchali celé, tak si je prodýcháme celé naráz, a to tak, že budeme nadechovat v centru pod nohama, nádech vedeme do první čakry a vydechujeme buď nazpět pod nohy, anebo kdo se na to cítí, tak do centra nad hlavou. Takže celé nohy.

Vnitřní pránájáma působí jako takový urychlovač pokroku na duchovní cestě. Tím, že se vědomě a pravidelně čistíme, tak se blížíme rychleji k našemu cíli, než kdybychom se nečistili a nechali si tam všechny ty překážky, které nám brání v uvědomění. Můžeme si takto rozpustit a očistit se a ušetřit si tím i několik dalších vtělení, kde bychom trpěli – tím, že bychom si to všechno museli odžít. Takže takto si velmi účinně můžeme polepšit. A tak či tak, oni by se nám ty překážky při vhodných podmínkách vyplavili a začali by být činné, ale tímto způsobem na to nemusíme čekat, ale můžeme je rozpustit hned. Důležité je umět správně s nimi pracovat a dělat to pravidelně a velmi bděle, abychom si ty překážky sice do vědomí nevyvolali, ale nenechali je tam a naopak je ještě neposilovali – čili za žádnou cenu nepřijímat nic z toho, co se nám vyplavuje do vědomí, za své, ale držet toho pozorovatele a bděle se od všeho rozlišovat. Teď půjdeme na jednotlivé čakry, energetická centra. Když jsme si prodýchali celé nohy, tak je udržíme v tom očištěném stavu, nepustíme to nazpět a budeme přidávat další části těla. Prodýcháme vždy nejen tu samotnou čakru, to centrum, ale zároveň i celou příslušnou oblast těla. Takže budeme pokračovat druhou čakrou.

Třetí čakra.

Solar a pas.

Čtvrtá čakra, celá hruď.

Pátá čakra, celý krk.

Prodýcháme ruce v žehnacím gestu. Nadechujeme špičkami prstů, celýma rukama, do páté čakry a vydechujeme opačným směrem.

Prodýcháme pečetě a celou dolní polovinu hlavy.

Šestá čakra.

Prodýcháme mozek a všechna jeho centra.

Prodýcháme centrum nad hlavou, celou nekonečnou oblast Světla.

Teď prodýcháme průchod vysvobození – dýcháme ze Srdce nad hlavu a vydechujeme zpět do Srdce.

Nadechujeme v centru pod nohama, nádech vedeme celým tělem, sušumnou nad hlavu a vydechujeme do duchovního Srdce.

Na závěr prodýcháme celé tělo naráz. Středem dechu bude duchovní Srdce.

* * *

Duchovní cesta je záležitost silová. Kdyby to bylo na našem rozhodnutí, tak každý by si v okamžiku uvědomil pravdu, ale všichni z vlastní zkušenosti víme, že to tak není a že nám v tom brání překážky, které jsme si sami dlouhou dobu vytvářeli. Proto se musíme naučit správně s těmito silami pracovat. Ty, které nám na cestě pomáhají, ty musíme posilovat a ty, které nás odvádějí zpět do nesvobody a překážejí nám v uvědomění si Pravdy takové, jaká je, tak ty musíme zaprvé se naučit rozpoznat, což je dost těžké, obzvlášť u těch, které se už staly našimi zvyky. A když je rozpoznáme, rozlišíme se od nich, tak je musíme právě takto rozpouštět, dokud úplně neztratí svou moc nad námi. Takže jedna hodina vnitřní pránájámy a jedna hodina meditace na pozorovatele spojeného s átmavičárou denne je to minimum, pokud chceme na cestě skutečně postupovat. Pro ty, kteří meditují sami, jsou v tomto výbornou pomůckou cédéčka – CD č. 5 a 6, na kterých jsou nahrané právě tyto meditace, které tu děláme. Máte tam vystavené knihy. Nikdy nevíme, zda ještě budeme mít tu příležitost se k nim dostat, tak ji nepromeškejte, a pokud si něco chcete obstarat, tak tak učiňte co nejdříve. Je tam vystavené celé dílo pana Vacka, všechny jeho překlady Ramany Mahárišiho, podle jehož učení vlastně postupujeme. Z novinek je tam třetí díl Marcelky z hor. Co se týká dalších meditací a seminářů, tak sledujte web Přátelé Jiřího Vacka, kde všechny tyto informace budou včas uveřejněné. Nejbližší meditace je opět zde ve Spolkovém domě Stodůlky 14. května. Potom následuje ta letní pauza a další meditace budou rozplánované opět na podzim. Takže teď si dáme 15 minut přestávku.