Jiří Vacek - duchovní učitel

Martin Tomeš

...Pokaždé, když se jednou za čas vynoří takovýto výkřik ze tmy, si kladu otázku, co může člověka vůbec přimět, aby něco takového, co jste napsal Vy, vůbec dokázal zplodit. Po logické úvaze docházím k závěru, že jediné vysvětlení (ale zcela jistě ne dobré řešení) je, že se daný jedinec cítí sám v sobě tak špatně, že si potřebuje ulevit oním příslovečným odplivnutím...

Martin Tomeš

Meditace mi šla tak nějak průměrně, nic extra, ale šlo to. Asi po hodině jsem náhle ucítil....Vás , přesně řečeno Váš pohled. Měl jsem oči upřené před sebe na zem a najednou mne obrovská síla přiměla ty oči zvednout a podívat se na toho, kdo seděl naproti mně. Váš žehnající pohled bych poznal i ve snu, ale tentokráte jsem ho neviděl nikde venku, ale cítil jsem ho ve svých očích. Prostě jste se Vy koukal skrze mne...

Jiří Vacek

Často dostávám dopisy se žádostí o pomoc, na které neodpovídám, protože ve svém stáří a pro pracovní zatížení toho nejsem schopen. Navíc často píší lidé, které ani neznám. Nejsem léčitel ani neumím zázraky. Obecná a také jediná skutečně účinná rada pro všechny tyto případy je stejná. Karma nám přesně vždy vrací to, co jsme sami zaseli. Nespravedlnost v tomto smyslu neexistuje. Kdo chce změnit svůj osud, musí proto vždy nejprve změnit sám sebe, svůj charakter a vydat se zpět na cestu k Bohu.

Jiří Vacek

Náš život a celá duchovní stezka není nic jiného než střet dvou druhů sil. Jedny míří k Bohu, druhé nás Bohu a tím i našemu původnímu šťastnému a blaženému božskému životu a stavu vzdalují a udržují naše utrpení a nesvobodu. Tyto síly jsou vnitřně stejně skutečné jako síly zevní, fyzikální. Jelikož rozhodují o našem osudu zejména po opuštění tohoto těla a jeho světa, jsou z tohoto pohledu pro náš život rozhodující, a proto i důležitější.

Jiří Vacek

Není koan jako koan. Jen jeden je královský. Jak zní? „Kdo jsem, co je mé Já?“ Proč je královský? Protože kdo jej opravdu vyřeší, našel řešení úplně všeho včetně všech koanů a již je nemusí řešit. Kdo jej nevyřeší, nezná nic. I kdyby znal řešení všech ostatních koanů, stále nezná to nejdůležitější – Sebe, svou buddhovskou podstatu.

Jiří Vacek

Právě v této době mě takto překvapila jedna bývalá hledající. Roky jsem jí ochotně poskytoval duchovní sílu a svůj čas. Měla dokonce tu obrovskou výsadu, že chodila každý týden meditovat k nám do bytu. Pak najednou ukázala svou povrchnost. Vše, co dostala jako duchovní dar, tím pohrdla a dala přednost lókavičáře. Samozřejmě jsem ji odmítl dále přijímat u nás doma. Lít sílu ducha do nejen děravých věder, ale do těch, která dokonce nemají ani dno, nemá smysl. Škoda námahy. Velmi se divila, proč, a byla uražená. Chodit na naše veřejné meditace a semináře mohla dál, ale touto možností pohrdla.

Jiří Vacek

Podle mne je mistrovskou osobou hledající, který dosáhl umění uvědomovat si své vědomí Já jsem ze své vůle. Mluvím o schopnosti v něm spočívat i když toto spočívání je přerušované vinou ztráty pozornosti. Schopnost neboli mistrovství uvědomit si Já však trvá dál a po jeho ztrátě se rozpomenutím okamžitě vědomí Já znovu obnovuje. Ten, kdo této schopnosti dosáhl, dosáhl v tom mistrovství a navíc je schopen tímto svým uměním pomáhat druhým dosáhnout totéž co on. Ten, kdo toto sám neumí, není ani schopen bez této schopnosti pomáhat druhým.