Jiří Vacek - duchovní učitel

tyden.cz

...Psychedelické látky nejrůznějšího druhu jsou lidmi užívány tisíce let. Hlavní přírodní zdroje jsou psilocybinové houby, ayahuasca či peyotl. Při požití většího množství umožňují, zjednodušeně řečeno, hlubší přístup do nevědomí a dosažení transcendentální zkušenosti. Důsledkem je zpravidla získání větší empatie, vyrovnanosti a moudrosti...

Jiří Vacek

Neodsunuli. Stačí se podívat do tzv. Benešových dekretů a tato lež je zřejmá. Tyto zákony schválené prozatímním parlamentem ČR vysloveně na antifašisty pamatují a vyjímají je z odsunu. V souladu s nimi něco přes 200 tisíc Němců v republice také zůstalo. Mimochodem. Benešovy dekrety byly zákony, vydávané československým parlamentem a prezident Beneš je podepisoval v souladu s ústavou, jako dodnes činí každý president republiky.

Jiří Vacek

Duchovní společenství je svým významem pro hledající jedním ze tří duchovních klenotů. Poslání tohoto klenotu je jediné: poskytovat pomoc hledajícím na stezce. Aby plnilo toto poslání, vyžaduje správné chování všech svých členů. Požadavky na členy takového společenství uvádí například Ježíš v evangeliích. Obsahuje je rovněž duchovní skriptum „O duchovním společenství“.

Zuzana Koubová

V pondelok v noci som mala veľmi silný zážitok. Po meditácii u nás doma večer všetko silno vibrovalo vedomím, nedalo sa pri tom vôbec spať, a až do rána ma to s ohromnou silou držalo a nepustilo. Zo všetkých síl som sa sústredila bez nejakého vedľajšieho úmyslu na čistého Boha,  Stvoriteľa všetkého živého aj neživého, všetkých svetov a bytostí včetne mňa samotnej,  skrz moje vlastné vedomie Ja som, skrz ktoré to je aj jedine možné. Zároveň bolo nutné strážiť myseľ s najvyššou bdelosťou a silou, lebo tie sily, ktoré sa snažia odlákať našu pozornosť sú veľmi záludné a ľstivé a majú veľkú moc. Presne, ako v tej rozprávke o Smolíčkovi, že keď vystrčíme len  jeden prstíček, už nás majú celých.

Jiří Vacek

Někteří naši umělci, kteří jsou štědře podporování penězi od sudetoněmeckých organizací, tvoří jedno dílo za druhým. Snaží se nám v nich dokázat, jak ti Němci za války byli hodní a Češi zlí a špatní. Natočit film o vyvraždění například Českého Malína je ani nenapadne. Za ten by od sudeťáků peníze nedostali. Nedávno vzbudil velkou pozornost film o esesákovi Schindlerovi, tuším s názvem „Schindlerův seznam“, jak tento esesák ušlechtile zachraňoval před smrtí vězně z koncentráku...

Jiří Vacek

Jednoznačně proto, že zúčastnění nezvládli útok odstředivých sil na naše společenství, nehlídají svou mysl a také si klubovny mnozí nevážili a nepodporovali ji. Spouštěcím popudem bylo Hynkovo rozhodnutí nemeditovat s Jirkou, což ve skutečnosti znamenalo, že Hynek nechce meditovat se mnou. Dění kolem jarního semináře na Morávce 2013 popisuji ve skriptech „Vanutí Ducha svatého“.

Jiří Vacek

Pan Mužík nám na naší knihu „Odhalená tvář Němců“ zaslal odmítavou recenzi. Způsob jeho myšlení, který předvádí, je ryze nacistický a henleinovský. Jednu ukázku takového tehdejšího a u mnohých Němců i dnešního způsobu myšlení uvádím. Dění kolem 17. listopadu odbyl jednou větou: „Byla to odpověď na protesty studentů“ a dost. Nic víc v tom nevidí. Částečně má pravdu. Byla to odpověď na zcela pokojné demonstrace na oslavu státního svátku republiky 28. října 1939. Ale jaká odpověď!...

Jiří Vacek

Kdo napsal tato slova? Ivan Herben, viz Lidové noviny ze dne 20. září 2013, článek Petra Zídka „Ivan Herben: syn slavného otce“. Přesně ke stejným závěrům jsme dospěli i my za okupace. Ti „lepší“ Němci byli v Říši, ti „horší“ sudeťáci. Jejich nenávist ke všemu českému neznala hranic. Jak ke svému názoru Ivan Herben dospěl? Od prosince 1939 byl vězněn až do konce války v koncentračních táborech. Navíc byl svědkem řádění brněnských Němců, které popisuje v knize „Ďábel mluví německy“.

Jiří Vacek

To tvrdí „naši“ Němci, když říkají, že se ocitli ve státě, který nechtěli. Samozřejmě, že Němci nechtěli stát, ve kterém by si jeho obyvatelé – Češi, přáli řídit své vlastní záležitosti a rozhodovat o nich, jak činí všechny národy a jak je i jejich samozřejmým právem.