Jedna z proněmeckých lží: Odsunuli jste antifašisty!
Jiří Vacek
Neodsunuli. Stačí se podívat do tzv. Benešových dekretů a tato lež je zřejmá. Tyto zákony schválené prozatímním parlamentem ČR vysloveně na antifašisty pamatují a vyjímají je z odsunu. V souladu s nimi něco přes 200 tisíc Němců v republice také zůstalo. Mimochodem. Benešovy dekrety byly zákony, vydávané československým parlamentem a prezident Beneš je podepisoval v souladu s ústavou, jako dodnes činí každý president republiky.
Oprávněně se však ptáme, kolik jich opravdu bylo, když v posledních svobodných obecných volbách Němci, usedlí v republice, volili z 99% Heinleinovu nacistickou stranu? A kde byli za války, jak se proti Hitlerovi postavili?
A kdo vlastně tito antifašisté byli? Buď komunisté nebo sociální demokraté.
Co byli komunisté zač, dobře víme. Rozhodně nebyli demokraté. Navíc podle předválečné komunistické doktríny měli Němci z ČR právo na osamostatnění.
O sociálních demokratech platí obdobné. Byli proti Hitlerovi, ale také usilovali o odtržení pohraničí od republiky. Na začátku války němečtí sociální demokratičtí poslanci utekli také do Anglie, jako prezident Beneš. Ten ve svých pamětech „Šest let exilu a druhá světová válka“ píše, jaké s nimi měl obtíže při úsilí o obnovu republiky. Takový Wenzel Jaksch měl největší starost uprostřed války vyjednat na Benešovi souhlas s odtržením pohraničí od republiky a o nic jiného.
Proto s těmito Němci československý exil přerušil spolupráci. Nebyla možná. Právě chování těchto antifašistů, sociálně demokratických německých poslanců přispělo značně k tomu, že se řešení odsunu ukazovalo jako jediné možné. Ani za velkého válečného ohrožení Evropy nacisty nedokázali opravdu státotvorně spolupracovat.
Jak se tito němečtí antifašisté v koncentrácích, kde byli vězněni spolu s Čechy, k Čechům chovali? Mnoho českých vězňů líčí, že je stejně týrali, jako němečtí dozorci. Zastávali funkce „kápů“, což byli neoficielní vedoucí vězňů z jejich vlastních řad.
Zneužívali svého postavení k pronásledování a týrání nejen Čechů, ale i všech ostatních. Všichni věřili, že jsou nadřazeni Židům a všem Slovanům a chovali se s tím v souladu.
Taková je pravda o německých antifašistech. Nebyli většinou ani přátelé Čechů ani dobrými občany naší republiky. Prostě měli jiné, například komunistické názory. Všichni věřili, že jsou rasa Čechům, Židům, Polákům a dalším nadřazená, a že mají proto právo jim vládnout.