Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

(k článku na www.kauza-vacek.blogspot.cz)

... Tato pravda je naprosto objektivně ověřitelná. Patrně právě proto studentka Šťastná „nemá o čem psát“.  Je snad slepá – duchovně – nebo tak nepřátelská ve vztahu k opravdové praxi átmavičáry? Ať tak či onak, kdo tím trpí, je na prvém místě ona sama. Navíc se dopouští těžkého duchovního hříchu, před kterým tolik varuje Ježíš: pohoršuje, odrazuje od přímé stezky, maličké. Není dobře brát takové počínání lehkomyslně. Nevědomost v tomto případě naprosto neomlouvá. Když nevím, tak mlčím a nešířím svou nevědomost...

Jiří Vacek

Opravdu doporučuji číst KV. Vezměte si k ruce uvedený článek, stáhněte se do pozorovatele a pečlivě myslete a rozlišujte. Dozvíte se překvapující věci. KV v článku definuje, co bylo podporou komunistického režimu: členství v ROH, podané zlepšovací návrhy a účast ve volbách, které nikdy volbami nebyly a o ničem nerozhodovaly. Rozhodovala Moskva a její tanky, které ti „dobří“ komunisté na nás zavolali.

Jiří Vacek, Tomáš Hruška

Do sporu o zlu zasáhla sama šakti; takto se často v našich životech projevuje. Někdo zcela neznámý nám zaslal názory velkého mystika E. Swedenborga na zlo, aniž bychom o něco takového žádali. Názory, které E. Swedenborg na zlo vyjadřuje, plně souhlasí s mými. Jeho pojednání také vyvrací lež, že velcí duchové se zlem nikdy příliš nezabývali. Stačí si například přečíst zjevení svatého Jana, aby tato účelová lež, která má usnadnit působení zla, byla odhalena. Swedenbergův článek přebírám celý, jak byl poslán.

Jiří Vacek

... Ona ví přesně (zřejmě je jasnovidná), jak celá záležitost s Ramanašramem byla. Zapomněla (ach ta paměť!) na maličkost: v Ramanašramu nikdo neumí česky. Takže to byl někdo z Čech, kdo celou záležitost zařídil. Proč a v čí prospěch, je zřejmé. Ramanašram tuto pravdu vyjádřil zcela jasně. Pomluvy jej znejistily, a proto se rozhodl, jak se rozhodl...

Jiří Vacek

Zlo, ale i dobro je nedělitelné. Něco jako malé zlo neexistuje. Není možné se dopouštět menších zel, jde-li o náš okamžitý prospěch a myslet si, že se tak nic moc zlého nedopouštíme. Již samo toto přesvědčení je známkou, že nám zlo tak zastřelo rozum, že nevidíme: i malé zlo je opuštěním dobra a v důsledku toho i Boha, protože dobro je vždy projev Boha a zlo jeho opuštěním a zapřením. Proto i malé zlo je velké neštěstí.

Jiří Vacek

... Jakmile něčemu propůjčíme vědomí do té míry, že zapomeneme na sebe, na samo vědomí, tak se stáváme poddanými toho, čemu jsme moc vědomí propůjčili.  Zejména mysli.  Pak nás naše vlastní mysl dokáže doslova velmi a velmi týrat.  Protože tvořivým silám mysli, když jim propůjčíme vědomí, nedokážeme vzdorovat.  V tom případě jsme bezmocní.  My musíme být pány nad myslí.  To znamená všecko, doslova všecko, city, nálady, představy, musí být předmětem a neustále pozorováno jako ne-já, jako něco, co nejsme my, o čem my rozhodujeme, jestli to přijmeme nebo odmítneme.  Nesmíme si nechat myslí diktovat, protože nám pak diktuje ego...

Jiří Vacek

... Když se nad tím zamyslíte, tak je to vlastně duchovní vtip.  Protože přesně tak je to v tomto světě.  Pořád se nám  prezentuje  jako něco  nesmírně žádoucího.  Pořád se honíme  za jevy z tohoto světa, které se nám  zdají velmi a velmi krásné,  přitažlivé, jenom abychom nakonec zjistili  to samé, co zjistil nebožtík, který si zvolil peklo...

Jiří Vacek

... Pozoruju, že  vzrůstá počet těch,  kteří necvičí střídavou pránájámu.  A marně přemýšlím proč?  To si myslíte, že jste tak vyspělí, že už to nepotřebujete?  A i kdybyste to nepotřebovali,  tak, když se cvičí, tak mají cvičit všichni společně a stejně! Nevidím opravdu důvod,  proč byste to neměli cvičit...