Jedlové Kostolany 06/2009 - promluvy JV
Jiří Vacek
Promluva 22. 6. 2009
Tak už otevřeme oči. Vůbec si zvykejme část meditace probdít v plném vědomí při otevřených očích. Připravíme se na pohyb, to znamená musíme zbystřit spočívání v pozorovateli tak, aby nás nic z něho nevytáhlo. Ztráta pozorovatele je doslova skutečný pád. Jenom v pozorovateli, kde víme, že nejsme nic co pozorujeme, ale vědomí, které vše pozoruje, jsme v bezpečí. Jakmile něčemu propůjčíme vědomí do té míry, že zapomeneme na sebe, na samo vědomí, tak se stáváme poddanými toho, čemu jsme moc vědomí propůjčili. Zejména mysli. Pak nás naše vlastní mysl dokáže doslova velmi a velmi týrat. Protože tvořivým silám mysli, když jim propůjčíme vědomí, nedokážeme vzdorovat. V tom případě jsme bezmocní. My musíme být pány nad myslí. To znamená všecko, doslova všecko, city, nálady, představy, musí být předmětem a neustále pozorováno jako ne-já, jako něco, co nejsme my, o čem my rozhodujeme, jestli to přijmeme nebo odmítneme. Nesmíme si nechat myslí diktovat, protože nám pak diktuje ego.
Jako vždy, tady budete mít každý den novou várku literatury na prohlédnutí, takže si jí prohlížejte tady, nenoste jí nikam jinam. Pokud se někdo chce orientovat v naších knihách, tak tam je přehled naší nabídky literatury. Jejich přehled naleznete na konci každé knížky, nejaktuálněji je v té poslední. Jako vždy, tady budeme i literaturu prodávat. Dnes je první prodej, večer, hned po večeři na mém pokoji číslo 6, to je přes chodbu proti jídelně. Kdo má zájem přijďte hned po večeři, protože v 19hodin budeme s prodejem končit. Pokud má někdo něco už vyhlídnuto přímo, tak se může vždycky stavit, to platí pro celý seminář, buď hned po snídani nebo hned po večeři u nás na pokoji. Z novinek si všimněte, že tady je laciné vydání Bible, která je přeložená do dnešního jazyka, takže se jí dá snadno rozumět. Pak jsou tady nějaké xeroxy, které jsou nové. Máte tady také letáčky, kde jsou termíny meditací už na celý rok. Máte to do konce roku rozplánováno. Už je rozplánována Morávka dokonce i na příští rok 2010, to ještě na letáčku není. Jinak připomínám, že základem, ze kterého vychází naše meditace a semináře jsou "Základy jógy a mystiky", "Královská jóga" a "Učebnice átmavičáry". Tyto tři učebnice musíte mít důkladně prostudovány, nejenom přečteny, abyste měli pravý užitek z těchto seminářů. Takže teď jdeme na snídani. Vždycky 5 minut před začátkem meditace, to znamená za 5 minut 10 hodin, tady.
Promluva po ranní meditaci, 23. 6. 2009
Tak už otevřeme oči. Položíme důraz na sluchového pozorovatele. Ten je stejně důležitý jako pozorovatel optický, zrakový. Byla by velká chyba pozorovatele omezovat jenom na zrak, i když zrakem získáváme většinu informací. Musíme pozorovat vše, všechny informace smyslů a samozřejmě mysl samotnou.
Nedílnou součástí stezky je denní duchovní studium. To je důležité proto, aby duchovní pravdy, které jsou v duchovních správných knihách obsaženy, v nás skutečně zapustily kořeny a mohly růst, rozvíjet se. Jenom číst nestačí, musíme čtené neustále opakovat, domýšlet, přemýšlet o tom a hlavně žít s tím v souladu.
Goebels a propagandisté dobře věděli, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou, což teda mimochodem není pravda a skutečností je, že stokrát opakovaná lež je přijímána jako pravda, což je velký rozdíl. To samé platí o pravdě. Teprve stokrát opakovaná pravda je přijata v našem nitru, tak jak má být přijata. To znamená, že nám přejde z kůže do svalů a až do morku kostí. Naše znalost nauky musí být naprosto pevná a neochvějná. A hlavně jí musíme uvádět do praxe. Kdo není pevný v nauce, tak ani nemůže dělat následující kroky, například rozlišování. A proto také nemůže ovládat mysl, protože kdo nerozlišuje, tak neví, jak mysl má ovládat. Čili dobrá znalost nauky je naprosto nezbytná. Samozřejmě není to zdaleka celá cesta, ale je to její předpoklad. Tak zvané pokání, původně nebylo nic jiného než změna smýšlení. To znamená změna hodnot, které v životě vyznáváme, za kterými se honíme a snažíme se je dosáhnout. My musíme také vyměnit naše světské hodnoty za ty skutečné a pravé. Z tohoto hlediska byste měli kleknout, děkovat Pánu Bohu, jakou nádhernou literaturu vám dává možnost zde poznat. Takový výběr snad nikdo nikdy neměl a asi dlouho mít nebude. Jen když se dívám na to, co tady máte pro dnešek vyloženo, tak to je jeden poklad za druhým. Otčenáš. Mystický výklad Otčenáše. Smysl života, to je takový prakticko filozofický úvod do naší stezky, který má umožnit pochopení jejích principů. Hui-Hai, vynikající mistr Zenu, který je velmi blízký Mahárišimu, jinými slovy mluví také o důležitosti pozorovatele. Poutník vypráví o své cestě k Bohu, nádherné dílo o tom, jak v praxi vypadá bhakti jóga a křesťanská sanjása. Bộhme, obrovský středověký, křesťanský mistr. Nitjánanda a Spanda gíta, obrovský mistr, obrovská nauka kašmírského šivaismu. Ramdas, který realizoval, dostal poslední popud k realizaci od Mahárišiho, také velký mistr. Nádherný spis Jóga Vašišta, který indové považují za nejlepší dílo o józe vůbec. Advaita bodhi dípika, Kajvalja Navaníta, Tripura Rahasja, vynikající praktická díla o džňána józe, o advaitě, která doporučoval Ramana Maháriši. Máte tady Pravé mystické křesťanství, to je úvod k pochopení Bible a mystického křesťanství. Celá řada O Bibli a jejím učení je praktická mystika osvětlená v Bibli. Kdo toto nezná, tak nemůže Bibli rozumět. Máte tady Džňána jógu, kde je, co děláme, tresť toho všeho, je to tam sesumírováno tak, abyste to pochopili srozumitelným jazykem. Bez zbytečných cizokrajných termínů. Je to tam seřazeno metodicky, takže to můžete použít v praxi jako doslova kuchařky na to, co máte dělat. Ještě jsem zapomněl na Járu Kočího. Ten má poznání JÁ někdy od 30. let. Prostý člověk, ale naprosto realizovaný. Naprosto jasně vykládal nauku.
Takže nemáte si v tomto směru, na co stěžovat, jedině na sebe, že tyto poklady málo využíváte. Málo studujete a málo nastudované uplatňujete, ve svém denním životě, ve své denní praxi. Važte si toho, co tady máte, nemusí to tady za týden vůbec být. A už se s tím nikde a nikdy nesetkáte, vsadím se, že Tripuru nebo Advaitu nikdo tady už nevydá dlouhá léta a možná, že vůbec. Obdobně je to s dalšími spisy.
Teď máme snídani, začínáme v půl desáté, čili za 5 minut půl desáté tady. Kdo potřebuje nějakou knížku, tak se může stavit hned po snídani a nebo hned po večeři u mne na pokoji. Nemusíte se obávat, je to čas pro to vyhrazený. Nebo se s námi domluvte.
Úryvky z promluvy po poslechu části CD č. 14 „Vysvobození mysli“
Měli bychom nauku nejen znát, ale i uvádět do praxe. A protože to neděláme, tak proto nemáme úspěchy. Vždy se nacházíme na takové úrovni, kde je naše nejslabší místo. Zde platí to, co říkal Goebels: “Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ Ona se nestává pravdou, ale lidé tu lež za pravdu považují a proto platí i “Stokrát opakovaná pravda se stává pravdou“ ve smyslu, že je jako pravda přijímaná. Ta pravda se nám musí dostat až do morku kostí. Jak říkal Bedřich Hejhal „Cvik se stává zvykem a pak je to pro nás přirozené a pak podle toho automaticky jednáme“. Kam vede zanedbaná očista, rozlišování a ovládání mysli můžeme vidět na příkladu Romana a Hrušky. Na stezce souvisí všechno se vším a když něco z toho vypustíme, tak padáme nebo stezku opouštíme.
Máme si vážit společenství a nerozkládat ho. Nejsme sami dokonalí, sami chybujeme, a proto nemůžeme očekávat dokonalé, bezchybné jednání ani od druhých. Musíme si druhých vážit. Každý z nás je částí celku, neviditelného ducha církve. Také je potřeba odpouštět ostatním a nepěstovat si vůči ostatním členům společenství nevraživost a nenávist typu „on se na mě kdysi divně kouknul“. Kdo toto dělá, ten po smrti jde do pekla, kde ho žere jeho vlastní nenávist, kde je jen tma a pocit, že je to nikdy nekončící utrpení. V Bohu žádná nenávist není, nenávistí se z Boha sami vylučujeme.
Také nemáme říkat „já patřím k tomu mistrovi a toho druhého já nemusím“, škodíme tím velmi sami sobě. Píše o tom i svatý Pavel v bibli, kde vytýká křesťanům, že se jedni hlásí k Petrovi, ale neuznávají Jakuba atd. Mistr je jen jeden a je jím vědomí Já Jsem. To neznamená, že bychom neměli být uctiví i k osobnosti, která je nositelem božství, ale Boha nikdo nikdy neviděl, platí i o mistrovi, toho také nikdo nikdy neviděl. Brunton o Mahárišim napsal, že nikde neviděl někoho, kdo by dal tolik svou osobnost stranou, aby nebránil průchodu Boha.
Vezměme si z toho příklad. Nejvyšší mistři dělají právě toto. Nechávají ze sebe plně zářit Boha, vědomí Já jsem.