Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

... Nejvýraznějším projevem jednoty je jednotná zákonitost, která platí pro celé stvoření a jeho bytosti. Stvoření nejsou od svého božského základu a svého stvořitele oddělena, ale pouze ve stvoření rozlišena. Není to nejednota v jednotě, ale rozlišení v projevu jediné neprojevené Skutečnosti, která vchází svou částí – nikdy celá – do projevu...

Jiří Vacek

Jedna věc je něco vědět, chápat rozumem a opět něco jiného je chápané zakoušet, umět žít a prožívat a dokonce být tím. Nebýt činitelem není pouhou nečinností, ale vnitřním postojem, ve kterém necháváme Boha konat jeho božskou vůli a moc. Té se s plnou důvěrou otevíráme a necháváme ji konat s vědomím, že nám přináší nejvyšší dobro. Vzdáváme se vlastní vůle, protože i naše nejlepší vůle není nikdy božskou vůlí, ale naopak jí často v jejím působení překáží.

Jiří Vacek

... Nikdo není nikdy úplně oddělen od Boha, ale již jeho samotná existence není ničím jiným, než spojením mezi Bohem a člověkem. Skrze toto spojení je Bůh v nás vždy přítomen, ať jsme si toho vědomi nebo nikoliv. Je v nás nejen přítomen, ale i činný a to více způsoby. On je opravdu vinný kmen a my jeho ratolesti. Oživuje nás svým vědomím Já jsem, proudí do nás jeho energie, moc a síla a také jeho láska. Je jen na nás, na našem rozhodnutí toto spojení plně využívat a tak se podílet na jeho božském životě...

Jiří Vacek

... Hranice našeho těla nejsou neprostupným obalem naší bytosti, ale propustnou blanou, skrze níž proudí dech z nás do světa a zpět do nás. Tak se neustále spojujeme s celým stvořením a vyměňujeme si s ním energii potřebnou pro náš život. Spolu se zevním dechem proudí do nás i životní síla, prána, která dává sílu tělu k životu ve světě...

Jiří Vacek

... To, že máme v každém vidět Boha, je na prvém místě nezbytné chápat vnitřně a duchovně a nikoliv zevně. Již proto, že Boha nikdo neviděl, protože je neviditelným Duchem. Máme si však v každé bytosti uvědomovat všudypřítomnost božího ducha, který je jejím základem. Rozhodně nemáme lidi, jejich zevní těla a osobnosti považovat za Boha – oni jím nejsou, pouze je v nich přítomen. To však neznamená, že je jimi uvědomován a poznáván a proto se jako Bůh projevuje. Tak tomu není...

Jiří Vacek

... Touto láskou, kterou všichni opěvují, není samozřejmě pouhá zamilovanost a pocity štěstí, které dává. Je mnohem víc: je opravdu Bohem a životem v Bohu, který řeší vše – všechny naše obtíže, utrpení, celý náš život.