O jednotě
Jiří Vacek
Existuje pouze jedna jediná Skutečnost. Kromě ní nic jiného neexistuje.
Tato Skutečnost, Bůh je však rozlišená a její části nejsou s Bohem ve stvoření totožné, ani božské. Jsou s ním pouze ve své podstatě soupodstatné. Tato soupodstatnost a jednota se ve stvoření projevuje v různé míře od světů pekelných až do světů božských včetně jejich obyvatel.
Tak jako gram zlata není totéž jako tuna zla, tak stvořená bytost a její svět nejsou s Bohem totožní ve své velikosti, ale ani ve svém stavu a tvaru. Socha ďábla ze zlata, je ve svém stavu a tvaru něco zcela jiného než socha Boha. Zdravá potrava je také z pohledu stvoření něco zcela jiného než smrtelný jed.
Ve stvoření je proto zlo zlem a dobro dobrem, láska láskou a nenávist nenávistí a nejsou jedno ve výsledcích svého působení.
Nejvýraznějším projevem jednoty je jednotná zákonitost, která platí pro celé stvoření a jeho bytosti. Stvoření nejsou od svého božského základu a svého stvořitele oddělena, ale pouze ve stvoření rozlišena. Není to nejednota v jednotě, ale rozlišení v projevu jediné neprojevené Skutečnosti, která vchází svou částí – nikdy celá – do projevu.
Proto platí, že vše stvořené je božím dílem, ale nikoliv vždy se nachází v prvotním božském stavu. Svět a jeho bytosti nejsou samovolně božské a v božském stavu. Nelze je proto nazírat jako Boha. Je však možné uvědomovat si jeho božský základ, vědomí Já jsem, které jej v sobě obsahuje, proniká i oživuje a udržuje v jeho existenci.