Archiv
Nalezené příspěvky
Já jsem světlo světa, Jan 8, 12
16. 4. 2015
Jiří Vacek
... Jak vidíme svět? Jen když je osvětlen zevním světlem. I když je všude světlo, stejně svět nevidíme, pokud naše vědomí není svou pozorností k němu přivráceno. Právě v tomto smyslu je vědomí světlem, které umožňuje nejen vidění, ale všechno vnímání světa včetně samotného světla. Bez vědomí si svět neuvědomujeme a proto pro nás ani neexistuje, protože vědomí, ve kterém svět jedině existuje, není přítomno, to jest přivráceno svou pozorností k němu. Veškerá činnost ve světě a samo jeho vnímání jsou možné pouze ve světle vědomí. Proto je světlem světa a nejen světa, ale i naší existence. Svět i my sami existujeme jen světlem vědomí...
Já jsem vzkříšení, Jan 11, 25
16. 4. 2015
Jiří Vacek
... Taková je moc vědomí, která je v tomto případě používána v nevědomosti o něm a o jeho moci. Není jiné cesty z této nesvobody a utrpení, než uvědomění si: „Já jsem toto vědomí Já jsem“ a následný vědomý život v něm v naprostém vědomém rozlišení od všeho, co nejsme. To je vzkříšení Boha v nás. Bez něho není možná spása ani věčný, božský život. Ten existuje pouze v plném ztotožnění ve vědomí Já jsem.
Já jsem kmen vinný, vy jste ratolesti, Jan 15, 5
16. 4. 2015
Jiří Vacek
Jak nádherné a při tom prosté podobenství o jednotě v rozlišení. Ratolesti mají svůj život a sílu z kmene, ze kterého vyrůstají a se kterým jsou nerozličně spojeny. Prospívají, dokud toto spojení trvá. Je-li přerušeno, usychají.
Píší nám Krutinovi
16. 4. 2015
přátelé Jiřího Vacka
Pro informaci: tento článek zveřejňujeme až po uveřejnění „Prohlášení“ Krutinových. To vyšlo na jejich webu 14.4.2015 večer, neboli dříve než tento náš článek, aniž by Krutinovi vyčkali na naši odpověď na jejich níže uvedený e-mail.