Já jsem vzkříšení, Jan 11, 25
Jiří Vacek
Vědomí Já jsem, jeho dosažení je duchovní vzkříšení Boha v nás, jak vyplývá z celého výroku: „Já jsem, vědomí Já jsem je vzkříšení a život v Duchu“.
Vědomí Já jsem je naše božství, které je soupodstatné s vědomím absolutním, neprojeveným božstvím. Bůh nás stvořil s jasným vědomím naší božské podstaty, s vědomím Já jsem. Ve svém pádu od Boha jsme toto vědomí neztratili, ale pouze jsme si je přestali uvědomovat, protože mu nevěnujeme pozornost, což působí v našem životě stejně, jako bychom je neměli. Nejen si je neuvědomujeme, ale co je ještě horší, pod mocí své zlé nevědomosti je – Sebe – ztotožňujeme s tím, co nejsme – s tělem a s naší myslí neboli s naší zevní, stvořenou osobností.
Je to vědomí, které dává sebe si vědomý život našemu tělu a mysli, ale my ve své nevědomosti je připisujeme svému tělu a mysli a pak se s nimi ztotožňujeme. Tím se znesvobodňujeme, protože, ač jsme nestvořeným, neomezeným a nehmotným Duchem, žijeme jako tělo a naše mysl a co prožívají ony, prožíváme s nimi, jako bychom byli jimi.
Taková je moc vědomí, která je v tomto případě používána v nevědomosti o něm a o jeho moci. Není jiné cesty z této nesvobody a utrpení, než uvědomění si: „Já jsem toto vědomí Já jsem“ a následný vědomý život v něm v naprostém vědomém rozlišení od všeho, co nejsme. To je vzkříšení Boha v nás. Bez něho není možná spása ani věčný, božský život. Ten existuje pouze v plném ztotožnění ve vědomí Já jsem.