Já jsem kmen vinný, vy jste ratolesti, Jan 15, 5
Jiří Vacek
Já jsem, vědomí Já jsem, je vinný kmen, my jsme ratolesti. Jak nádherné a při tom prosté podobenství o jednotě v rozlišení. Ratolesti mají svůj život a sílu z kmene, ze kterého vyrůstají a se kterým jsou nerozličně spojeny. Prospívají, dokud toto spojení trvá. Je-li přerušeno, usychají.
Příměr má více vrstev. Vše stvořené je takovou ratolestí, která má svou existenci a život ve vědomí Já jsem. Totéž platí i pro jedince, pro jednotlivé bytosti. Pokud jsou vědomě spojeny s vědomím Já jsem, mají z něho vše potřebné ke svému životu. Nesvoboda a utrpení přicházejí tehdy, je-li toto vědomé spojení omezeno nebo dokonce přerušeno. Pak přestáváme žít božím dobrem.
Pro duchovní život je vědomé spojení s vědomím Já jsem alfa i omega, začátek i konec. Je na něm plně závislý. S uvědoměním vědomí Já jsem začínáme duchovně žít, se ztrátou jeho vědomí duchovně umíráme. Se ztrátou jeho vědomí ztrácíme i svůj božský život. V důsledku toho se rodíme v nebožském světě s jeho zly: nevědomostí, nesvobodou a utrpením.