Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Neznáme-li pravidla a zákonitosti duchovního života a neřídíme-li se jimi, nutně uvažujeme i jednáme nesprávně. Zejména zevní lidé bez potřebných znalostí vedení pouhým slepým citem jsou svými snad ušlechtilými, ale rozhodně pošetilými úmysly zaváděni na scestí. Jsouce zevní, vidí jediné hodnoty v zevním světě, rmoutí je jeho stav a chtěli by jej zachraňovat včetně svých bližních; neumí však pomoci ani sobě, natož pak druhým. Nic neznají, ale domýšlí se, že vědí, jak svět napravit. Postačilo by však, aby dobře promysleli zákon akce a reakce a fakt, že tomuto světu skutečně vládne Bůh, a rázem by pochopili, že z hlediska božské spravedlnosti je vše přesně tak, jak má být, a že oni i druzí žijí v takovém světě, jaký si zaslouží a jaký jim patří. Pokud s ním nejsou spokojeni, pak jediný způsob, který je v souladu s božskou zákonitostí, je změnit sama sebe k lepšímu a dosáhnout Boha. Pak se samočinně změní i jejich svět. Vše ostatní je jen marnost a nevědomost, která tropí výhradně škodu, protože působí proti řádu všeho dění.

Jiří Vacek

Východní filosofie nás učí, že všemu dění vládne zákon karmické odezvy, který určuje i osud lidí. Ten není ve své podstatě nic jiného než z fyziky známy zákon akce a reakce, západní filosofie tomu říkají příčinnost neboli zákon příčiny a následku. Zákon karmické odezvy, stručně řečeno karma, je obecným vztažením výše uvedené zákonitosti na veškerou činnost člověka. Platí jak v jeho zevních skutcích, tak i v jeho myšlení. Myšlenka, cit či představa jsou stejně platným a působivým činem jako skutek zevní a jsou zevním skutkům nadřazeny.

Jiří Vacek

Vědomí Já jsem je nerozlišené, nestvořené absolutní Jsoucno, Jednota mimo čas a prostor. V tomto smyslu nemá jakýkoliv střed. Toto vědomí tryská i do projevu, který v sobě obsahuje i proniká. Pokud si toto vědomí – Sebe – uvědomíme v jakémkoliv bodu vědomí, pak se tam i nacházíme a v tomto smyslu, ve vztahu k jedinci se jedná o střed vědomí. To platí zejména tehdy, když je toto místo i středem pozorovatele neboli když pozorující vědomí z tohoto bodu pomocí smyslů pozoruje svět. Z hlediska těla a mysli neboli osobnosti jedince je možné mluvit o duchovním srdci na pravé straně hrudi jako o středu vědomí Já jsem.