Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

... Co je átmavičára? Neustálé a nepřerušované obracení pozornosti vědomí právě na toto vědomí, kterým jsme a kterým si uvědomujeme svět, tělo mysl i sebe. Je soustředěním na vše pozorující vědomí neboli pozorovatele nebo přímo na ryzí vědomí Já jsem, kterým jsme. Lokavičára je obracení pozornosti vědomí, pozorovatele, téhož vědomí, kterým jsme do světa, těla a naší mysli. V souladu s oživující mocí vědomí posilujeme svou pozorností buď naše úsilí, které směřuje k poznání božství v nás nebo naše ego a nesvobodu, která vede k dalším zrodům v nebožském světě. Máme jen dvě možnosti: buď děláme átmavičáru a směřujeme k poznání Sebe nebo lokavičáru a posilujeme svou nevědomost, nesvobodu a ego. Třetí možnost není...

Jiří Vacek

Základem duchovního života je očista nejen od všeho zlého, ale i nebožského, což je vše, co nesměřuje k Bohu. Pokud nejsme očištěni, nečisté síly nejen neumožňují Bohu v nás působit, ale zatemňují náš rozum a nutí nás se od Boha odvracet a sloužit egu a jeho světu. Očistit se od těchto sil znamená je rozpustit nebo přeměnit v síly vyšší, duchovní. Zdůrazněme, že nestačí pouze pěstovat dobré a k Bohu směřující sklony mysli, ale je skutečně potřebné doslova rozpouštět sklony – myšlenky, city, touhy opačné. Jinak zůstanou nedotčeny a budou nás stále ovlivňovat. Účinná očista vyžaduje objevení pozorovatele a její provádění v jeho vědomí.

Jiří Vacek

S pojmem neskutečný nebo dokonce neexistující jsou v advaitě velké potíže s jejich správným pochopením. Pro advaitu je skutečné pouze to, co nevzniká ani nezaniká, co je stálé a neměnné, co není ve své existenci ničím podmíněno a není na ničem závislé a existuje mimo čas a prostor. Co nevyhovuje tomuto hledisku, je označováno za neskutečné, iluzi, klam a dokonce je tomu i upírána sama existence. Advaita připisuje skutečnost a existenci pouze absolutnu. To mnohé hledající velmi mate, protože oni žijí jedině a právě to, co advaita popírá a označuje jako klam a neexistenci: tělo a jeho svět. Pro ně v jejich současném stavu svět a tělo, ve kterých žijí, je jedinou skutečností. Tělo, svět a ego nejen pro ně existují, ale co je mnohem podstatnější, také je plně ovládají svou silou a vymanit se z moci této „iluze“ je nemožné. Tvrdit, že tělo a svět jsou iluzí a současně plné žít v jejich moci a být jimi ovládán a plně se jim podřizovat, je naprosto nesmyslné a ani advaita něco takového neříká.