Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Pokud chceme správně pochopit to, co se nám předkládá jako Ježíšovo učení, musíme jej, jeho osobu a učení chápat duchovně, vnitřně a nikoliv historicky a zevně. Z hlediska dnešní historické vědy je existence Ježíšovy osoby sporná. Není vědecky doložena. Jeho význam však nespočívá v oblasti vědy, ale Ducha. Bible je souborem duchovních, náboženských poučení, která jsou určena upřímným hledajícím Boha v sobě. Platí sama o sobě, protože jsou pravdivá a nikoliv proto, že je hlásají autority, pro které je jiný názor než jejich zločinem. Její pravdy má každý na prvém místě uskutečnit v sobě, ve svém nitru. Není proto určena pro davy, jako skupinové náboženství, ale pro ty, kteří hledají pravdu o sobě a Bohu ve svém nitru.

Jiří Vacek

... Svět, do kterého jsme se zařadili svým myšlením a jednáním, je přesně zákonitě náš vlastní. Svět není sám o sobě zlý ani dobrý, ale my se do něho zařazujeme v souladu s tím, zda žijeme buď boží vůlí nebo pod Mojžíšovým zákonem „krev za krev“. Svět proto nelze zevní činností libovolně měnit, ale právě naopak. Zařazujeme se do takového světa, do jakého svým myšlením a jednáním patříme. Změnou svého myšlení a jednání můžeme docílit změnu svého zařazení ve světě, ale nikoliv svět sám. Tvrzení, že my máme moc změnit svět k lepšímu zevními prostředky, je zásadně chybné. Pokud se nezměníme v souladu s božími zákony my sami, pak svět nejen nemůžeme zachránit, ale dokonce mu zákonitě škodíme, byť by naše úmysly byly dobré, protože jsme ovládáni nepravdou zla...

Jiří Vacek

Pokud neodpustíme druhým bez výjimek vše, Bůh ani nám nemůže odpustit, protože ti, kterým neodpouštíme, jsou součástí jediného Boha, ke kterému patříme i my. Kde není odpuštění, není ani nemůže být ani Bůh, protože je láska. Aby láska mohla nastoupit, musí nejprve přijít naprosté odpuštění. Kde není plné odpuštění, vládne neláska, která nás uzavírá Bohu – lásce, protože láska neumí neodpouštět. Kde vládne neláska, nevládne Bůh. Chceme-li Boha, který je láska, musíme i my být jako on – stát se láskou. Chceme-li Boha – lásku, nestačí nechovat nelásku, ale musíme začít milovat a víc být sami láskou.

Jiří Vacek

Jóga nebo mystika není soubor duchovních cvičení, ale způsob života, který má obnovit náš původní božský stav. Kdo bere stezku vážně, nedělí svůj život na cvičení jógy či mystiky a na život ve světě. Dokonce jej nedělí na zevní, ve světě a na vnitřní, v duchu. Žije jen jeden život, kterým se ze všech sil vrací tam, odkud jsme odešli, což je Bůh. A opět nemáme patřit Bohu jako třeba zevní lidé patří nějaké své skupině, jako je rodina, církev, národ a podobně. Máme se – a to doslova – stát dítětem božím, členem jeho božské rodiny a to nikoliv pouze zevně, ale – a to hlavně – v duchu a vědomí Já jsem.

Jiří Vacek

... Vysvětlení je skryto v poučce: „Neodejdeš odsud, dokud nezaplatíš do posledního haléře.“ Výrok se týká vysvobození ze zrodů v nebožském světě, dokud není splacena i poslední malá část karmy – její haléře. Konec stezky s sebou přináší i ukončení znovuzrozování. To je ovšem podle karmického zákona možné pouze tehdy, když plně vyrovnáme své karmické dluhy. Jinak nás nepříznivá karma, její odstředivé síly, stáhnou opět zpět do nového zrodu v nebožském světě. I světci a mudrci mají svou karmu z mnoha dřívějších vtělení, ve kterých ne vždy byli na stezce k Bohu, ale často dokonce se dopouštěli karmických přečinů. Tento zbytek karmy, onen poslední haléř, jim brání odejít do božského světa. Pokud trvalé vysvobození chtějí, musí jejich karma být do „posledního haléře“ rozpuštěna...