Jiří Vacek - duchovní učitel

Mountain Path, Sádhu Óm

8. díl, viz přehled všech dílů

... Udržujte myšlenku nedvojnosti (advaita), avšak nejednejte podle ní. Postoj nedvojnosti lze uplatňovat ke třem světům, avšak nikoliv ve vztahu k mistrovi.

Když se mě lidé táží, proč provádím pradakšinu a klaním se až k zemi Arunačále, odpovídám: „Považujete-li mne za ego, pak je pravdou, že tak činím. Považujete-li mne za Já, pak nikoliv Já, nýbrž pouze toto tělo tak činí.“ Nedvojnost (advaitu) nelze spojovat s činností, jelikož ona je stavem prostým jakékoli činnosti, neboť činnost, ať už je jakákoli, v sobě zahrnuje vždy i dvojnost. Činnost tedy nemůže změnit nic na skutečnosti, že nedvojnost je nejvyšší pravdou...

Jiří Vacek

Konečně byl přijat zákon, který částečně chrání kuřáky i nekuřáky včetně malých dětí proti jedu, kterým nikotin je a proti dalším škodlivým zplodinám, které kouř z cigaret obsahuje. Vlna odporu, která má jeho platnost omezit až zrušit, jasně dokazuje, co kouření je. Cigareta, její kouření není ničím jiným než silně jedovatou, návykovou drogou. Kouření vyvolává návyk nutkavé potřeby se neustále opakovat a tím i přijímat stále novou dávku tohoto jedu. Každý kuřák je proto drogově závislý. Výsledkem je podstatné oslabení vůle kuřáků. Kouření navíc ničí jejich schopnost rozpoznat škodlivost kouření a jeho zhoubné následky.

Mountain Path, Sádhu Óm

9. díl, viz přehled všech dílů

... Pocítíte-li kdykoli v bdělém stavu nedostatek lásky k Já, abyste mu věnovali pozornost, pak vám nezbývá nic jiného než věnovat vaši pozornost druhé a třetí osobě [předmětům, které jsou různé od Já, první osoby]. V těchto chvílích je nejlépe provádět studium Bhagavanova učení (sravana) a rozjímat o něm (manana). Pokoušet se o přerušované, opakované obracení pozornosti na Já je nejúčinnějším způsobem, jak postupovat. Je neužitečné s pozorností neustále bojovat a snažit se ji obrátit na Já. Bylo by to jako stát hluboko v bahně a snažit se zvednout nějakou z částí těla a tak se dostat ven: čím více byste se o to snažili, tím více byste se zabořili. Je nezbytné mít pevnou oporu tvořenou nepřipoutaností (vajragja), jež spočívá v oproštění se od touhy věnovat pozornost druhé či třetí osobě, neboli jakémukoli předmětu, a láskou k obracení pozornosti pouze na první osobu (bhakti). Tato opora je zprostředkována studiem (sravana) a rozjímáním (manana)...

Jiří Vacek

I když máme svobodu rozhodování, není svobodou neohraničenou. Všichni mistři všech náboženství se shodují, že možnost nástupu stezky k Bohu je obrovskou milostí. Není to tak, že můžeme tuto stezku nitrem nastoupit, kdykoliv se rozhodneme. I když ji dokonce sami hledáme, může trvat dlouho, než ji nalezneme. Také ji někdy nemusíme nalézt nikdy...

... Již vůbec se dozvědět, že tato možnost existuje, je zákonité a současně projevem milosti, která nám ukazuje možnost vyprostit se z utrpení nebožského světa. Objevení se této milosti je zákonité. Získáváme ji tehdy, když je naše karma vyrovnaná, to jest, když dobré a zlé síly, které jsme v minulých vtěleních vytvořili, jsou si rovny. Nabídku stezky je správné přijmout a stezku nastoupit z mnoha důvodů...

... Nabídka stezky není časově neomezená. Kdo se jí nechopí, tomu je tato milost nakonec vzata. Často nejen na toto vtělení, ale i na více dalších...

hledající

... Mnohokrát děkuji za včerejší den, který jsem mohl celý strávit ve Vaší přítomnosti. Bylo to jedno velké samádhi. Takovéto okamžiky jsou pro mne opravdu vzácné a velmi si jich vážím...

hledající

... Když sen dostatečně zesílil, abych si mohl prohlédnout jeho děj a já už v něm byl i jako snová postava, objevil jste se tam najednou vedle mne i Vy. Stáli jsme spolu před zrcadlem a Vy jste mi vysvětloval, že proces sebeuvědomění je vlastně stejný, jako když koukáme na svůj odraz do zrcadla a najednou si uvědomíme, že nejsme tím obrazem v něm, ale že my jsme ten, kdo do toho zrcadla kouká. Zkusil jsem to přímo v tom snu a opravdu to fungovalo dobře. Od té chvíle to do jisté míry mohu aplikovat i na cokoliv pozorovatelného v denním světě...

Jiří Vacek

Nejsme pochybovateli o Já, ale vědomí Já jsem, které si pochybnosti uvědomuje. Dokud věnujeme pozornost pochybování, dotud si Já, Sebe nemůžeme uvědomit, protože mu nevěnujeme pozornost, ale uvědomovaným pochybnostem.