Protikuřácký zákon
Jiří Vacek
Konečně byl přijat zákon, který částečně chrání kuřáky i nekuřáky včetně malých dětí proti jedu, kterým nikotin je a proti dalším škodlivým zplodinám, které kouř z cigaret obsahuje.
Vlna odporu, která má jeho platnost omezit až zrušit, jasně dokazuje, co kouření je.
Cigareta, její kouření není ničím jiným než silně jedovatou, návykovou drogou. Kouření vyvolává návyk nutkavé potřeby se neustále opakovat a tím i přijímat stále novou dávku tohoto jedu. Každý kuřák je proto drogově závislý.
Výsledkem je podstatné oslabení vůle kuřáků. Kouření navíc ničí jejich schopnost rozpoznat škodlivost kouření a jeho zhoubné následky. Ty nejsou kuřáci schopni vidět přes vědecké ověření jejich škodlivosti. Zrádnost kouření je, že smrtelná onemocnění způsobená kouřením, propukají až po mnoha letech ve stáří. Kouření nejen vyvolává rakovinu plic a strašlivé postupné umírání udušením, ale i infarkt srdce.
Sám jsem obojí v naší rodině prožil. Otec celý život kouřil a zemřel na infarkt ve stáří pouhých 62 let. Má matka, která s ním pasivně 40 let kouřila, umírala v bolestech, které nezmírnily ani silné opiáty, na rakovinu plic celý rok. Postupně slábla a dusila se až do smrti.
Typickým projevem závislosti kuřáků na jejich droze je nesnášenlivost a špatné chování k nekuřákům. Osobují si právo kouřit i v jejich přítomnosti například na pracovištích a na jejich námitky a protesty jsou hluší. Droga má přednost.
Této neslušnosti a bezohlednosti podléhají i jinak slušní lidé. I to ukazuje, jak kouření ničí, v tomto případě charakter a mysl.
I kdyby – což není pravda – kouření neškodilo, nekuřákům je dýchání kouře z cigaret nepříjemné. Již toto je dostatečný důvod k ohleduplnosti k nekuřákům, ale kuřáci pod vlivem své drogové závislosti tuto jednoduchou pravdu nejsou schopni pochopit a svou vážnou chorobnou závislost na droze ovládnout.
Právě proto, že se jedná o těžkou drogovou závislost, je nemožné kuřáky přesvědčit o zhoubnosti jejich drogy nejen pro ně, ale i pro jejich okolí včetně právě narozených a malých dětí. Ty doslova kouř z cigaret dusí, ale vášnivý kuřák ani toto není schopen pochopit, což se týká i matek dětí. Milují své děti, ale ničí jejich zdraví kouřením nad jejich postýlkou.
Kuřáci jdou dokonce tak daleko, že právo obtěžovat a opravdu poškozovat zdraví nekuřáků považují za své základní lidské právo a svobodu. Zvrácenost takových požadavků je zřejmá, jim však nikoliv.
Z duchovního hlediska je drogová závislost, kterou kouření je, vážnou překážkou. Bez jejího ovládnutí je každá „duchovnost“ vážně omezena.
To samé s menší obměnou platí i o drogové závislosti na alkoholu.
Ač je škodlivost kouření i alkoholu zřejmá i obrovské škody, které působí na zdraví i ekonomické, je zcela nepochopitelné, že se obě závislosti těší velké oblibě a stát z nich úspěšně čerpá velké daně.
Na druhé straně stejně nepochopitelně se stát a lidé staví odmítavě ke konopí, jehož škodlivost, pokud vůbec nějaká je, je velmi malá až zanedbatelná. Navíc konopí má vědecky ověřené léčivé účinky tělesné i zlepšuje psychický stav. Kriminalizace konopí je proto zcela nesmyslná. Právo na cigaretu a alkohol je zřejmě základním lidským právem, ale pro marihuanu je nezbytné lidi policejně pronásledovat, odsuzovat a věznit.
Proč se tak děje? Protože někomu tento stav vyhovuje. Komu? Zde jako vždy platí: za vším hledej nikoliv ženu, ale peníze. Na alkoholu a cigaretách je možné vydělat miliony.
Legalizace marihuany by tyto zisky odbourala, protože si ji každý může snadno vypěstovat na své zahrádce nebo dokonce doma v květináči. Na ní se, pokud není právně kriminalizována, vydělat nedá.
Proto, aby zisky těch chamtivců, kteří drogy – alkohol a nikotin vyrábějí a rozšiřují vydělávaly miliardy na lidském neštěstí, které způsobují, musí být marihuana kriminalizována. Základním lidským právem je přece si ubližovat drogovou závislostí na nich a my všichni nekuřáci jsme povinni platit škody, které alkohol a kouření působí. Tyto škody, pokud jsou správně vyčísleny, jsou mnohem větší, než stát za ně v daních vybere.
Názor, že by legalizace marihuany přivodila celospolečenskou katastrofu, je jen cílený vymyšlený strašák. Na celém světe existovaly a existují společnosti i státy, kde není kriminalizována a k ničemu takovému nedošlo. Navíc stovky policistů, státních zástupců a soudců by se mohly věnovat skutečné kriminalitě.
Aby bylo jasno. Sám marihuanu ani jiné drogy neberu a nikomu to neradím. Zejména nikomu nedoporučuji porušovat zákony, které na ně platí.
Na druhé straně je správné říci pravdu, která byla řečena. Nedělám si iluzi, že bude zaslechnuta. Ti, co na cigaretách a alkoholu vydělávají miliony, snadno dokážou pravdu o nich překroutit i úplně potlačit.
Za peníze se dá koupit vše. I neštěstí druhých. Peníze přece nesmrdí. Nebo přece?