Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek, Mirka

Smích je koření života. Proto mám rád humor a vtipy vůbec. Přátelé mou zálibu znají a hojně mě zásobují. Zvláště Mirka. Na každý seminář denně posílá SMS se vtipem. Když před meditací začnu: „Tak nám psala Mirka“, již se všichni smějí. Na ukázku pár vtipů uvádím...

Jiří Vacek

Ne my vládneme zlu, ale zlo vládne nám. Zatemňuje nám rozum tak, že přestáváme správně rozlišovat. Pod jeho vlivem vidíme vše obráceně: dobro a Boha jako zlo, a zlo a existenci nezávislou na Bohu jako dobro. Tam, kde nám zlo slibuje náš prospěch, vede nás do záhuby tělesné, duševní i duchovní.

Jiří Vacek

Marcel se k naší skupině připojil nejméně před sedmi lety, spíše ještě dříve. Často jezdil na naše meditace i semináře, což svědčí o značném zájmu. V roce 2000 mě velmi překvapil. Sám od sebe a aniž by se se mnou dříve radil, zřídil web satguru s možností objednávek našich knih. I název webu – satguru – vybral bez mého vědomí a souhlasu. Tento postoj – web je můj a nikdo nemá mně do toho co mluvit, udržuje dodnes. Vždy odmítal jakékoliv i vcelku bezvýznamné připomínky k němu...

Jiří Vacek

... Samsára se stává nirvánou, svět Bohem, když si jej uvědomíme jako vědomí a jeho moc. Bůh, nejvyšší Skutečnost, je vědomí a jeho moc, a to v projevu i v neprojevu. Vše co existuje, je jen Bůh, on jako vědomí a on jako moc. Jen ten, kdo si uvědomuje tělo a jeho svět jako výtvor vědomí a jeho moci, se dívá na svět jako na Boha...

Jiří Vacek

Ega hledají tak usilovně chyby na mistrovi, aby měla výmluvu, proč se nepodřizují jeho vedení na stezce k Bohu: má chyby, není mistr, proto se nemusím řídit jeho pokyny.

Ego, které ví vše lépe, mistra nepotřebuje a přece se o něj tolik stará, protože v hloubi duše zná pravdu o své nedostatečnosti.

Jiří Vacek, Pavel Kubeš

Často pozoruji, že samovolně, nucen nebo veden z nitra, řeknu a udělám něco, co si neumím rozumově zdůvodnit, ale vím, že je to tak a správně. Naposled se mně to stalo na zářijové Morávce. Ač se Pavel zevně velmi snažil, cítil jsem, že něco s ním není v pořádku. Nakonec jsem na něj vyhrkl: „Špatně medituješ“, ale víc – v čem chyba spočívá, jsem nevěděl. Jen jsem cítil, že nějak moc zdůrazňuje své já – ego. Byl nějak příliš spokojen sám se sebou. To je vždy velmi nebezpečné, protože se tak oddělujeme od milosti, která v důsledku toho přestává k nám proudit. A hle, co se stalo. Poslední den semináře v pátek, mně předal Pavel následující dopis. Měl jsem pravdu; nikoliv já, ale Já.

Jiří Vacek

... Předpokládáme, že na meditace s námi jezdí lidé, kteří se chtějí opravdu duchovně prohloubit. O jiné účastníky nestojíme. Nemáme zájem o pouhé zvědavce  ani o ty, kteří by nás rádi zkoušeli, pomlouvali nebo využívali ve svůj prospěch. To vše se skutečně děje. Na meditace jezdí dokonce někteří lidé, kteří nás nemají rádi. Co však rádi využívají, je naše duchovní pomoc. Načerpají ji a současně pomluví, jak jsme špatní. Škodí sobě, protože se duchovně proviňují a stihne je za to trest. Škodí i poctivým účastníkům hned dvojím způsobem: vyvolávají u nich pochybnosti a svými negacemi snižují úroveň  společné meditace. Škodí i těm, kteří meditace vedou, protože musí jejich negativní vlivy rozpouštět, což stojí mnoho síly...

Jiří Vacek

... Tak jsem začal dělat na Morávce prašad. Nevím již přesně kdy – snad před dvěma lety. Od té doby se stal nedílnou součástí seminářů jak na Morávce, tak i jinde na přání účastníků. Prašad  děláme tak, že nakoupíme mísu sušenek. Při meditaci nad ní držím ruce v žehnacím gestu. Hlavní působení, které sušenky duchovně proměňuje, se děje vnitřně. Soustředím se s velkou silou na několik minut – asi 3 až 5 – na vědomí Já jsem v nich a tím dochází k jejich přeměně. Pak je zpravidla děti, na semináři přítomné, rozdají všem meditujícím. Z mnoha svědectví jasně vysvítá, že takto proměněné sušenky obsahují skutečně duchovní sílu, která těm, kteří ji náležitě přijmou, přináší vnitřní prospěch a posilu...

Jiří Vacek

Na Jitřní zemi se dějí divy, jak dokládají dva příspěvky, které celé a bez úprav uvádím. Posuďte sami...

Jiří Vacek

... Takový způsob myšlení je zcela běžný mým kritikům, a to i tehdy, když učím totéž, co všichni velcí mistři. Oni se dokonce ani nesnaží vyvrátit věcně má tvrzení nebo počin a ihned pod mocí své negace na mne chrlí své soudy, jako naposled Michaela Urbanová 14.10. Ta se také ani neobtěžuje napsat, co jí na satguru tak popudilo a hned na mne spustí, cituji...