Archiv
Nalezené příspěvky
Na návštěvě u Marcelky a Romka z hor
1. 7. 2015
Sára Hromádková
... Je zvláštní dívat se do očí, ze kterých se na vás nedívá ego, lidská bytost, ale samo vědomí, které nemá tvar ani hranice a vysílá k vám život a vaše bytí, vás samé. Poděkovala jsem a obejmuly jsme se. Marci se jenom smála. Pomalu jsem se vrátila na své místo a zjistila, že s tělem nelze téměř hnout. Myšlenky se občas objevily, vnímala jsem i okolí, ale vědomí vyvstávalo tak silně, že se mi nechtělo věnovat pozornost ničemu jinému. Navíc pohled na onu nádhernou horskou krajinu a rozlehlý prostor, který doslova vibroval vědomím, celý stav ještě umocňoval...
A bylo po válce!
1. 7. 2015
Jiří Vacek
... Zdůvodnění „bylo to po válce“, má vyvolat dojem, že se ve válce vlastně nic zločinného nestalo a že uzavření příměří za průběhem války je tlustou čarou, za kterou se vše počítá znovu a od nuly. Proto je stále nezbytné jasně říkat: Němci i ti naši si zcela svobodně zvolili Hitlera za svého diktátora. Souhlasili s tím, že začal nevyprovokovanou útočnou válku, ve které bylo jedním z cílů vyvraždění našeho národa a trvalé osídlení Čech a Moravy Němci. Za tento zločin a další v jeho souvislostech spáchané, jsou zodpovědní všichni Němci, protože nejen se proti tomu nikdo z nich až na bezvýznamné výjimky účinně nepostavil, ale všichni bojovali za Hitlera a jeho cíle až do poslední hodiny války a mnozí ještě i pak. To, co se událo po válce, je nezbytné chápat v této souvislosti. Vytrhovat jednotlivé případy násilí – a často velmi sporné, je nepřípustné úmyslné zatajování a zkreslování dějin, ve kterém se nerozlišují viníci od jejich obětí...