Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek, Josef Šťastný

... Když chceme o něčem podat objektivní názor, musíme vycházet z nejpůvodnějších zdrojů. Pokud chtěl pan Vojtíšek podat objektivní pohled na naše snažení, měl by vyjít v prvé řadě z mých prací a překladů a z toho, jakou provádíme praxi. On ani slečna Duchková ani při návštěvě u nás neprojevili o něco takového ani nejmenší zájem. Místo toho si chodili pro informace o nás do nakladatelství Avatar a výhradně se zajímali jen o náš spor jako by byl něčím zásadním. Zásadní je naopak denní osobní duchovní praxe každého žáka. To ví dobře i pan Štampach, viz jeho článek „Jóga, přípřah k absolutnu“ na www.sekty.cz. Jen pana Vojtíška něco takového nezajímá...

Jiří Vacek

... Vztahu mistr – žák je věnována celá stejnojmenná knížka Šri Chinmoye. Tam hledající nalezne také vše potřebné o tom, jak správně chápat mistra a jak se k němu chovat, abychom získali co největší duchovní prospěch. Není v ní nic, co by neučili jiní mistři ani já...

Jiří Vacek

... Začneme prosbou o milost. To je nesmírně důležité. Nesmíme si myslet, že to zvládneme sami. Takže prosme a velmi pokorně. Uvědomme si, že sami jsme nic, že vůbec nic nezmůžeme. Jakmile začneme spoléhat jenom sami na sebe, tak je to velká nevýhoda pro nás samé, protože se ukáže, že naše síly jsou víc než omezené. To je právě důležitost  pokory, že se vidíme takový jací jsme a protože se vidíme, jací jsme tak jsme ochotni přijímat pomoc zhůry. Kdo tuhle ochotu a otevřenost nemá, tak toho moc pěkných věcí na stezce nečeká. Bude se mu tak dlouho ukazovat v podobě různých nezdarů a utrpení, že nic není, že nic neumí, že nic nezná, dokud nepochopí. A to jsou drahé lekce, můžu vám to říct z vlastní zkušenosti...

Jiří Vacek

Za chvíli se rozejdeme, což vůbec není důvod k tomu, abychom přerušili soustředění na své pravé Já, ale právě naopak, abychom zbystřili svou pozornost  a uvědomili si, že v tom obracení pozornosti na sama sebe budeme pokračovat dál, že se nebudeme ztotožňovat ani s tělem, ani s myslí, ale budeme všechno nahlížet z pozorovatele, který není ničím, co pozoruje, ale vědomím, které pozoruje.