Toto skriptum patří mezi jedno ze základních autorových děl. Zabývá se problematikou buddhistického bdělého pozorování ve světle stezky poznání sama sebe. Autor zde podává přesný výklad této buddhistické praxe, vysvětluje její výhody a nevýhody a podává důkaz, že základem Buddhova učení musela být átmavičára.
Některé duchovní směry učí bdělému pozorování. Neustále věnují pozornost tomu, co je přítomné, co se odehrává. Nezabývají se minulostí, ani budoucností, ale výhradně přítomností. Když jdou, veškerou pozornost věnují právě probíhající chůzi. Když něco cítí, jasně si uvědomují, co právě cítí. Když jí, tak si jasně uvědomují jezení.
Toto skriptum nás však vede ještě mnohem dále. Vede nás k poznání toho, co bdí, co vše pozoruje, co si toto vše uvědomuje. Jedině tak může být rozpuštěno naše ego a poznána naše buddhovská podstata: „Poznání Buddhova nestvořeného, naší buddhovské podstaty je možné pouze za splnění základní podmínky a tou je obrácení pozornosti na samu pozornost. Jakkoliv bdělým a pozorným pozorováním všeho, co je možné pozorovat, nikdy To jediné, co pozoruje – vědomí – si nikdy neuvědomíme a ani nemůžeme uvědomit, pokud tomu nevěnujeme přímo pozornost.“
Více podrobností naleznete v přehledu díla
e-formát pdf
Formát: A4
Počet stran: 27
Datum vydání: 2011