Podle řeči poznáte je
Jiří Vacek
(k článkům na www.jitrnizeme.cz)
Typickým znakem pana Paříka je, že si myslí, že je neomylný a naprosto se vůbec nenamáhá zjišťováním důkazů pro svá tvrzení. Je jako papež: co řekne, je pravda, protože to říká on. Míla Tomášová může několikrát napsat, a dokonce nahrát na kazetu, že Ramana Maháriši je její mistr a ona se považuje za jeho žákyni, ale pan Pařík neomylně ví, že se Míla mýlí. Kdykoliv chce, je černé bílé a naopak, nebo si, co potřebuje, vymyslí.
Mně se například posmíval, jestli jsem chodil za Drtikolem, že vím, co dělal v únorovém puči v roce 1948. Kdyby mu šlo o pravdu, postačilo by, aby si přečetl Drtikolův vlastní rukou psaný životopis. Nějaká omluva za své hloupé posměšky, když jsem dokázal, že mám pravdu, jej ani nenapadla. Nad takové věci je člověk jeho duchovní výše povznesen.
Také si myslí, že je povolán a oprávněn mě soudit například v záležitosti voleb za komunistů. Nevím odkud čerpá tu domýšlivost, že právě on je k tomu oprávněn. Neváhá dokonce šířit komunistickou propagandu, že v nich nestraníci volili komunisty. Nevolili ani podle komunistického výkladu. Volili se kandidáti národní fronty, kde byli například i lidovci. Ve skutečnosti jsme nevolili nikoho, protože nešlo o skutečné volby, ale jen o další projev komunistického násilí. Na moci komunistů by ani 100 % hlasů proti nic nezměnilo, jak ukázaly například sovětské tanky v roce 1968. Celý národ byl proti, ale marně. Teď zase pan Pařík autoritativně lže, ať prý zveřejním, jak jsem bojoval na barikádách ve svých patnácti letech v pražském povstání.
Pane Pařík, vaše drzost je bezmezná a lhaní bez hranic. Za prvé mně tehdy nebylo patnáct, ale necelých čtrnáct let. Nikde neříkám, že jsem bojoval na barikádách, to je vaše lež, ale že jsem je stavěl. Za třetí jsem průběh pražského povstání již popsal ve svých pamětech „Jak jsem hledal Boha“, v 1. díle, strana 91 a dále. Kdybyste nechtěl jen pomlouvat, tak byste si toto líčení přečetl. Nevím, proč bych je měl pro vás zvlášť ještě znovu opakovat a zveřejňovat. Slušný člověk než začne něco posuzovat, si nejprve ověří fakta. Vás však pravda nezajímá ani v nejmenším.
Nesmyslně opakujete spolu se svými přáteli komunistické lži o tom, jak jsme je volili a jim podobné, a těžiště mého působení proti komunistům, vydávání samizdatů, které prolamovalo komunistickou cenzuru a zákaz veškeré duchovní literatury, pomíjíte nebo dokonce lživě popíráte. Kdykoliv byla byť i nejistá naděje na úspěch odporu proti komunistům, jako bylo pražské jaro nebo sametová revoluce, vždy jsem se zapojil a také na to doplatil. Vše jsem popsal ve svém životopise „Jak jsem hledal Boha“. Postačí číst. Vy si raději vymýšlíte lži. Vytvářet dojem, že statisíce lidí pronásledovaných komunisty byly zbabělci jen proto, že se nenechaly pozavírat a chovaly se tak, aby se nevystavovaly zbytečnému pronásledování, je nestoudné. Používat k tomu ještě komunistické lži na straně jedné a mluvit o dobrých a vznešených úmyslech komunistů a o jejich nevině jedním dechem – Klement Gottwald by z vás měl opravdu radost. Pan Grebeníček a spol ji určitě dnes má. Lepší propagandu, aby jeho strana ve volbách zvítězila a opět mohla uplatňovat své vznešené ideály, si nemůže přát.
Jestliže tyto „vznešené ideály“ přinesly obrovské utrpení a ztráty celému národu a umožnily tak obrovský rozsah zločinů, pak nebyly vůbec ušlechtilé ani dobré, ale zlé. Strom poznáte podle ovoce, lidi podle výsledků jejich činů a nikoliv podle řečí, platí vždy. Jediným cílem komunistů byla totalitní moc nad celým státem a likvidace všech, co byli proti. Tuto pravdu samozřejmě většinou z pochopitelných důvodů tajili a zakrývali ji vznešenými ideály. Bohužel se jim podařilo oklamat mnoho význačných osob veřejného života. Vydaly tím o sobě jasné svědectví o vlastní mravní a rozumové nedostatečnosti. Opravdu dobrý natož duchovní člověk rozpozná zlo, i když je převlečeno za dobro. Nevědomost nejen neomlouvá, ale je již sama o sobě zlem, a proto i zlo plodí. Opravdu vznešené myšlenky a úmysly plodí dobro a nikoliv zlo. Dobrý úmysl nutně není dobrý sám o sobě, pokud není správný nebo je spojen se zlem. Když někomu v dobrém úmyslu léčím zápal slepého střeva teplými obklady, tak jej svým dobrým úmyslem zabiji. Omlouvá smrt takové oběti dobrý úmysl? Kdo chce zachraňovat svět, musí nejprve vědět, co je správné a skutečnou pomocí. Pokud buddhista usoudí, že to jsou plné žaludky a nikoliv odstranění nevědomosti a ještě se za tímto účelem spojí s vrahy jako je Stalin, Gottwald a spol, tak to o žádných vznešených a dobrých úmyslech vůbec nesvědčí. Pouze o nevědomosti, která vždy plodí jen a jen zlo. Toto pravý buddhista musí znát a jednat s tím v souladu. Jinak není buddhista, ale materialista a komunista. Taková je pravda. Dobře si ji ve vlastním zájmu pamatujme. Pokud na ní i vinu lidí, kteří obdivují hodné komunisty a na jejich oběti házejí špínu, zapomeneme, hodní a vznešení komunisté nám pohotově a rádi únorový puč 1948 a vše co následovalo, zopakují. Neměl jsem nikdy zájem nechat se manifestačně zavřít. Navíc mým cílem byl a je duchovní život a nikoliv život ve světě. Nešlo mně o pouhé svržení komunistů, ale v prvé řadě o nastolení příznivých podmínek ve společnosti pro rozvoj duchovního života jako je možnost vydávání duchovní literatury, veřejné přednášky a meditace, meditační semináře a podobně.
Počínání pana Paříka je úděsné a nemravné. Dělá z obětí komunistického útlaku viníky a komunisty, pravé viníky chválí za vznešené úmysly a jako dobré lidi. Proč to dělá? Je mu každá špína, kterou po nás může hodit dost dobrá nebo má skutečně tak rád komunisty? V každém případě jim svou agitací v jejich prospěch vydatně pomáhá. Komunisté byli přece hodní a vznešení, jejich oběti zbabělci, protože komunistům neusnadňovali, aby je mohli lépe pronásledovat.