Jiří Vacek - duchovní učitel

Martin Čapek

Vážený pane Tomáši,

pojďme si společně probrat Váš poslední příspěvek na Kauza-Vacek „Styl Jiřího Vacka.“

Již v první větě příspěvku zásadně chybujete a uváděním nepravdivé skutečnosti pomlouváte. Jiří Vacek nenapsal, že zneužíváte svou matku. On napsal, že svou mámu znevažujete! Což je rozdíl. Napsal toto s ohledem na publikované informace ve Vašem článku „Nové lži pana Vacka.“ Čili napsal čistě logický závěr na základě toho, co vy jste nám všem dal k dispozici.

Co je pomluva? Dle slovníku pojmů je to „trestný čin, jehož se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.“ Vzhledem k šíření nepravdivých údajů je pomluv na Kauza-Vacek skutečně plno! Jsem si jist, že pro dobrého právníka by nebyl problém jeho autory dovést k soudu a vysoudit na nich značný finanční obnos.

Naproti tomu Jiří Vacek poukazuje ve svých pracích na chyby druhých, které mohou člověka zdržet či být překážkou na duchovní cestě. Toto se nazývá konstruktivní kritika. Jejím cílem není ublížit, ale ve skutečnosti pomoci. Onen „alespoň trochu myslící čtenář“ toto dobře vidí a dokonce srdcem jako intuitivně správné cítí!

Podsouváte panu Vackovi nějakou chorobu. Jste snad lékař, abyste byl schopen něco takového posoudit? Nejste! Nemáte nejmenší kompetenci se vyjadřovat o chorobách kohokoliv. Nehledě na to, že spekulativní a účelové naznačování o chorobách druhých (čili pomluva) je rovněž právně postižitelné!

Píšete o ješitnosti, zpupnosti, žárlivosti, vzteku, atd. pana Vacka. Každý má právo se oprávněně rozzlobit (např. na články degradující duchovní stezku a Mahárišiho učení, kterých je na Kauza-Vacek plno) a tedy i pan Vacek. Jezdím na semináře a meditace pana Vacka již asi 13 let a mohu Vás ujistit, že ješitný, zpupný, žárlivý na cokoli „nevackovsky“ duchovního, vzteklý, neslušný, nepravdivý není. Právě naopak! Tečka. A z Vaší strany je to další neslušná pomluva.

Lidé, kteří se nacházejí kolem Jiřího Vacka, stojí o kvalitní a dostupná duchovní díla – např. o Mahárišim. Proč se divíte těm peticím do Ramanašramu? Z nějakého důvodu, nehodlám zde o něm spekulovat, i když svůj názor jsem si vytvořil, Ramanašram neobnovil autorská práva Jiřímu Vackovi a tudíž ztížil dostupnost těchto děl v češtině. Prozradím Vám, že se mi to také velmi nelíbí a nesouhlasím s tím!

Několikrát zmiňujete, že Jiří Vacek zcizil autorská práva. Prosím Vás, přečtěte si článek „O autorských právech.“ Tam je to napsané zcela jasně. K žádnému zcizení nedošlo. Pokud jste onen článek již četl a dále píšete o zcizování práv, musím konstatovat, že účelově lžete a tudíž pomlouváte!

Vám se nelíbilo pojednání Jiřího Vacka o milosti? Já se domnívám, že to napsal velmi výstižně: Milost = Bůh = Vědomí Já jsem. Lépe to snad napsat nelze. Kdo věnuje pozornost vědomí Já jsem skrze modlitbu, meditaci, skrze celobytostnou touhu po Bohu, dostává milost = Boha. Bože můj, to je krása!

Ironicky se ptáte, zdali by se pan Vacek obětoval za své žáky. Za sebe mohu s čistým srdcem prohlásit, že ano! Pan Vacek se za nás obětuje svým Duchem, svým Vědomím Já jsem, kterým nám (naprosto bez nadsázky) neskutečně moc a nezištně pomáhá v našem duchovním životě. Pane Vacku, ze srdce děkuji! A Vy to prostě vemte jako fakt.

Kdyby to však zůstalo „jen“ u obětování se Duchem. Ale pan Vacek se za nás obětuje celým svým životem – svou účastí na nespočtu meditací a seminářů během každého roku. Obětuje se za nás svou z hluboké inspirace psanou literární činností a v neposlední řadě i reakcemi na neustálé napadání ze strany Kauza-Vacek. Pane Tomáši, prosím, pozor, nelezu tímto prohlášením nikomu nikam, je to moje hluboké a léty potvrzené osobní přesvědčení!

A všímáte si dobře? Tím jak naznačujete, že pan Vacek by se za žádného svého žáka neobětoval, opět pomlouváte. A nehezky.

Posmíváte se mu, že meditace je pro něj dřina… Něco takového považuji za posměšek člověka v duchovní praxi naprosto neznalého. Napadá mě na to jediné: „Meditoval jste pořádně vůbec někdy?“

No, řeknu Vám, když Jiří Vacek popisoval, jak si s Mílou vyhrabali pár brambor na oběd, bylo mi to sympatické. Paní Míla byla velkou duchovní osobností, ale naprosto lidská, a mně toto přišlo jako milý, trochu rošťácký rys její osobnosti. Proč by ne?!

Co vy můžete vědět o tom, co Maháriši, Ježíš a ostatní mistři jedli? Pouze spekulujete! Ale máte částečně pravdu – uherák to ve většině případů z nich nebyl, protože salámy jsou moderními výrobky. Ale bůček či tlačenku mít mohli. Já si zde dovolím také zaspekulovat: Moc bych se divil, kdyby všichni tito mistři byli celoživotně vegetariány! Vy jste?

Takže, vážený pane Tomáši, svým příspěvkem „Styl Jiřího Vacka“ jste nám všem názorně (a už po několikáté) demonstroval Váš styl. Jak se Vám líbí?

Martin Čapek