Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dopis anonymu J. L.

14. 4. 2010

Jindřich Mládek

(Související článek: Politické harašení? ) 

Vážená paní J. L.,

V první části svého mailu vyjadřujete jistou nespokojenost se stavem naší duchovní a politické scény a dále kladete otázku, zda někomu prospěje odhalování zla.

K tomu bych uvedl následující:

Nahlédneme-li do literárního odkazu manželů Tomášových a učení J. Vacka, shledáme, že učili a učí v podstatě to samé, co všichni skuteční duchovní učitelé všech dob. Učí, že tento svět není božský, ale nebožský, a proto v něm často trpíme a jsme nešťastní. Pokud chceme žít něco lepšího musíme se „přestěhovat“ do světa jiného, do Království nebeského. Podávají nám i návod, jak toho dosáhnout: duchovní stezku, kterou i učí. Tudíž mezi pravými následovníky odkazu manželů Tomášových a přáteli J. Vacka není žádných rozporů. V tomto smyslu žádná „válka“ neexistuje. Existují ovšem síly nepřátelské Bohu, které napadají nositele světla a snaží se je zlikvidovat, protože právě světlo tyto síly ničí, a to se jim pochopitelně nelíbí. Bohužel okruh osob okolo nakladatelství Avatar se těmto silám propůjčil. V honbě za ziskem se snaží zamezit vydávání původních prací a překladů J. Vacka a zlikvidovat ho jako konkurenci. Tím by české hledající připravili o dostupný zdroj vysoce kvalitní duchovní literatury. K tomu používají prostředky, které mají i k obyčejné světské slušnosti velmi daleko. Tím i matou začátečníky na duchovní stezce a snaží se je odvést od zdroje účinné pomoci. Je pochopitelné, že se pan Vacek a jeho přátelé brání. Nebrání tím ani tak sebe, ale nauku a možnost jejího šíření. To není spor dvou duchovních skupin, to je boj světla se silami zla a nevědomosti, který probíhá v naší úrovni od nepaměti, a mnoho nositelů světla v něm přišlo o život.

Prostě tento náš svět je úroveň, kde se neustále střetává dobro se zlem, světlo s tmou. Tomu odpovídá i politická scéna. Měli bychom si ovšem vážit toho, že nyní žijeme v demokratické společnosti, která má jistě značné nedostatky, ale duchovní život není násilím potlačován jako za komunistů, a to je pro nás hledající to podstatné. Naším zájmem je, aby demokracie vydržela co nejdéle. Proto bychom měli v tomto duchu jednat i ve světě a nepodceňovat možnost návratu komunistů k moci.

Stezka k Bohu vede z velké části očistou naší mysli od všeho zlého a nebožského. Zlo a nebožské sklony nám velmi účinně zastírají Pravdu (Boha) a zatemňují rozum, proto je nezbytné v sobě tyto síly rozpoznat, a potom rozpustit. Tyto síly se často velmi rafinovaně přetvařují a maskují a mnozí žáci je nejsou schopni sami odhalit. Jedním z úkolů duchovního učitele je tyto síly odhalovat a poukazovat na jejich škodlivost. Proto se duchovní učitelé zabývají vnitřním i zevním zlem a kritizují chování nebo výroky některých osob. Nedělají to proto, že by se snad chtěli  povyšovat nebo někoho odsuzovat. Dělají to pro nás hledající, aby nám usnadnili cestu a ušetřili nás zbytečného utrpení a těžkostí na cestě. Vděku za to příliš nesklízejí. Ježíšovo nabádání o té tříšce v oku je určeno spíše žákům, kteří mají v průběhu očisty sklon promítat své vnitřní nedostatky zevně do svého okolí, než těm, kteří je vedou.

Ve druhé části mailu zdůvodňujete, proč se na přednáškách pana Tomáše relativně málo meditovalo.

K tomu bych stručně napsal:

Správně vedená meditace za přítomnosti mistra nás vnitřně čistí od všeho, co je v rozporu s Bohem, a probouzí naše vnitřní božství. Z takové meditace odcházíme se skutečným duchovním ziskem. Z přednášky odcházíme s jistými znalostmi a myšlenkovým pochopením, což je na začátku cesty jistě dobré a nutné, ale naše vnitřní nečistoty zůstávají nedotčeny a působí nerušeně dál. Odcházíme z ní vnitřně stejní, jací jsme tam přišli. Proto se přikláním  k názoru, že těch kapek meditace mohlo být v Lucerně více a že když už se sejde tolik zájemců o duchovní život, je škoda toho více nevyužít i ke skutečnému vnitřnímu prohloubení všech zúčastněných. Tím ovšem nechci nijak snižovat dobový význam těchto setkání. Jen si myslím, že kdyby se tam nechalo více prostoru přímo Duchu Božímu, měli by z toho všichni ještě větší užitek a i mluvené slovo by bylo některými možná lépe pochopeno a některé dotazy by nebyly položeny.

Přeji Vám též vše dobré.        

J. Mládek, 14. 3. 2010