Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Snad každý zná průpovídku: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“. Jak málo lidí si však uvědomuje, že platí i „Teprve stokrát opakovaná pravda se stává pravdou“.

Myslet si, že pravda zvítězí nad lží, když se řekne jednou, je naprosto bláhové. Tam, kde se ne stokrát, ale trvale lže, neopakovaná pravda je udušena lží.

Nerozhoduje sama pravda či lež, ale energie, která tato tvrzení obsahují a představují. Toho si jsou dobře vědomi totalitní systémy moci světské i církevní, a proto jak mohou, potlačují svobodu vyjadřování, kritiku. Buď ji prohlašují za nepřípustnou nebo je prostě mocí potlačí. Vědí velmi dobře, co činí, protože tam, kde platí svoboda přesvědčení, vyjadřování, a proto i kritiky, dříve či později zvítězí pravda – je-li dostatečně silně a dlouho hlásaná, a to se všemi důsledky: ztrátou nebo zmenšenou mocí totalitních organizací.

Když totalitní organizace nemohou jinak, alespoň vyzdvihují slepou poslušnost jako ctnost nebo stranickou či církevní kázeň a z tohoto postoje odmítají veškerou kritiku. Jejich snahy jsou velmi průhledné: brání tak své výsadní postavení a neomylnost.

K těmto způsobům patří i odmítání kritiky z hlediska snášenlivosti, samozřejmě falešné. Snášenlivost ke zlu není ctností, ale napomáhání šíření zla a oslabuje šíření pravdy.

Tam, kde organizované skupiny hlásají otevřeně, že se hodlají zmocnit totalitní moci a veškerou opozici vyhladit, je i zdůvodňování obhajobou lidských práv zpozdilé. Jaká lidská práva poskytli fašisti, nacisté, komunisté, ale i církevní dogmatici tam, kde se moc plně dostala do jejich rukou?

Dávat ideologickým vrahům plná lidská práva je sebevražda pro všechny opravdové demokratické systémy. Zde musí plně stačit podezření sympatií k takovým názorům, aby demokratický stát použil všech prostředků k zamezení nástupu k moci těchto lidí a jejich násilí, které sahá až k vraždám nevinných. Zde platí nikoliv  mírové, ale válečné právo a lidé jsou buď spojenci a přátelé nebo nepřátelé, kteří musí být zneškodněni. Tam, kde nepřítel nedodržuje žádná práva, jejich šetření vede k vlastní porážce. Lidská práva jsou určena k tomu, aby chránila lidské životy a nikoliv životy vrahů bez citu a morálky.

Pokud se teroristé zmocní atomové bomby, což není nepravděpodobné, klidně zabijí 100.000 lidí, jako zabili 3.000 lidí naráz v New Yorku. Nač nám pak budou lidská práva?

Nikoliv obhajoba lidských práv, která umožňuje beztrestně vraždit, ale represe, které vraždy předjímá a brání jejich provedení předem. Pro případné přehmaty má demokracie dost kontrolních prostředků k jejich nápravě. Tam, kde se plánují vraždy, je nutný tvrdý zásah ihned a nikoliv až jsou nalezeny pádné důkazy, jejichž nalezení právě důraz na lidská práva neumožňuje. Životy nevinných obětí nikdo nevrátí. Nikdo nemá právo je obětovat, jen proto, aby nebyla porušena práva vrahů, jejichž hlavním cílem je jejich zrušení.

Udržení demokracie s jejím důrazem na lidská práva, je důležité i pro hledající. I v „Lampě k hatha józe“ nalezneme doporučení, „abychom jógu prováděli v zemi dobrého krále“. Všechny totalitní režimy včetně náboženských opravdové hledající Boha pronásledují a brání jim svobodně duchovně žít. Je proto životním zájmem hledajících využít všech prostředků, které brání svobodu duchovního života.

Jedním z těchto prostředků jsou i svobodné volby. Není proto správné je nevyužívat pod nepravým důvodem: „Stejně si není z čeho vybrat“. Je možné si vybrat alespoň ty strany, které nejsou totalitní, materialistické a uznávají hodnotu lidských práv. Kdo se nemíní takto „angažovat“, ať si neztěžuje, že se dožije časů, že vše duchovní bude opět potlačováno.

Co platí v úrovni zevní, platí i v úrovni duchovní. Ne vše, co se tváří duchovně je duchovní opravdu, ale je často pravým opakem.

Proto je i v této oblasti kritika dobrá. Samozřejmě, že svoboda vyjadřovat své přesvědčení nese i povinnost kritizovat správně a poctivě. Zásady takové kritiky bez rozdílů jejího předmětu jsou:

1) Je věcná, objektivní,  svá tvrzení dokládá důkazy.

2) Není nesena nepřátelskými city, je neosobní. Neútočí na osoby, ale na jejich nesprávné názory.

3) Nepoužívá všeobecných soudů a tvrzení, která nelze právě pro jejich nekonkrétnost vyvrátit, ale pouze popřít.

4) Nepoužívá demagogické triky.

Právě z výše uvedených důvodů je kritika obecně prospěšná a tam, kde se považuje za projev nepřátelství a z principu se odmítá, je vždy něco zlého, nedobrého.

Proto je také nutné neustále opakovat pravdu, aby nebyla přehlušena velkým množstvím lží. Proto také kritizujeme a současně zachováváme uvedené zásady kritiky.

Přesto se několika lidem naše kritika nelíbí. Následující dopis se vyjadřuje odmítavě ke kritice jako takové a buď z nepoctivých úmyslů nebo z neznalosti prohlašuje náš spor s tomášovci za spor dvou skupin. Nikoliv, jde o spor o nauku a o dobro a zlo, jak ukazuje následující srovnávací tabulka tvrzení tomášovců a našich.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Dopis J.L. – tedy opět anonym – zveřejňuji celý. Ať jeho obsah zhodnotí každý sám v souladu s tím, co uvádím.

Politické hašteření

Posláno od: hledejsam@seznam.cz

Dlouho jsem váhala s napsáním těchto řádků . Nelíbí se mi válka v duchovních kruzích, neboť vždy svědčí o úpadku od duchovních ideálů. Tomášovci a Vackovci - to mám na mysli. Stejně tak jako politické prosazování vlastních názorů mezi duchovně hledajícími. Myslím, že na této planetě se dosud neobjevil spravedlivý řád. Lidstvo dosud nebylo schopno žít v politicky harmonickém státním zřízení, zajišťujícím rozkvět ducha i těla. Vládu komunismu není možné obhajovat jako správnou. Nedostáváme však vždy přesně to, co potřebujeme k našemu duchovnímu prozření, ať je to pro nás jakkoli bolestivé? On kapitalismus na tom není o mnoho lépe. Ano, může se psát o duchovních věcech, máme svobodu - to je jistě plus. Nátlak na lidské slabosti a tužby, tlak peněz a zotročování všech, kdo neobstojí - to už plusem rozhodně není. Nepíšu však , abych hájila nějaký politický systém. Právě naopak. Jsme bohy v naší prapodstatě a jsme rovněž chybujícími bytostmi. Když budeme chtít najít zlo, jistě ho najdeme v každém z nás. Otázka je, jestli to někomu prospěje. Zda máme hledat třísku v oku bratra.... nebo raději čistit a prozařovat své srdce. Pokud mnoho z nás spočine ve Zdroji , pak jedině máme šanci uskutečnit lepší svět.

A ke kritice pana Tomáše, že se na jeho přednáškách meditovalo jen málo, bych dodala. Ano, což jistě někoho může mrzet. Je však opravdu vždy nejmoudřejší to, co považujeme za nejlepší pro sebe ? Po dlouhé době komunist. potlačování veškerého duchovna přicházely stovky a tisíce (hlavně mladých) na duchovní přednášky . Přiváděla je tam tíha palčivých otázek ohledně podstaty světa. Potřebovali vědět , kde hledat a co hledat, co je smyslem jejich života. Mnohým se otevřely oči. Je možné , že pokud by se na těchto přednáškách "jen meditovalo" odcházeli by stejně hladoví, jako přišli. Moudrá vyváženost mluveného slova s kapkami meditace - návody pro pokročilejší, byla řízena nikoliv manželi Tomášovými, ale silou vyšší, která je pro tuto práci zvolila . Pastýř nepřichází jen pro ty zralé, nepřichází pro probuzené, ale i pro ovce ztracené. Pastýřem pak nemyslím nikoho menšího, než Ducha Božího, který si volí nás, ne my jeho. Je snad pastýř přicházející pro ztracené na menší úrovni než ten, který vede "duchovně vyspělé"? Nemyslím si. Každý má svůj úkol. Děkuji Tomášovým za zázrak nastoupení cesty u mnohých. Že mystika není pro davy, to je jisté. Ale je potřeba dát odpověď všem, kdo ji hledají. Spor o velikost učitelů považuji za nesmysl, za spekulace ega. Máme přece Jediného učitele, ostatní jsou jen jeho pomocníci.

Dobro všem, J.L.,  4. 3. 2010

 * * *

Pár poznámek

„nelíbí se mi válka v duchovních kruzích“ – anonym nevidí názorový spor, což dokazuje naprostou nepoučenost věci. Neprosazuji „vlastní politické názory“, ale odhaluji zločiny komunistů a ukazuji, jaké zla vznikne pro veškerý duchovní život, když se budou komunisté podílet spolu se sociálními demokraty na vládě.

Kapitalismus, pokud zachovává demokracii, je mnohokrát lepší než komunismus, protože ponechává velkou až naprostou náboženskou svobodu, kterou komunismus vždy všude zničil a zničí. Zlo kapitalismu je v lidech, ne v systému. Komunismus  spojuje zlé, Bohu nepřátelské lidi a sám je jako systém Bohu nepřátelský.

Zlo je v každém a nepochybně ve všech, kteří mají ego. Poukazovat na tento „hřích, nevědomost“, je jediný možný začátek nápravy. Odhalovat zlo stejně zevní jako vnitřní je vždy prospěšné, jeho zamlčování nepomáhá šíření jeho moci.

Duchovní výroky je nutné chápat podle ducha a nikoliv litery. Je povinností mistrů a spasitelů odhalovat zlo ve všech jeho projevech. Je to jejich práce a poslání. Anonym vlastně tvrdí, že když Ježíš zlořečil farizejům, tak se měl raději čistit od břevna ve svém oku a nehledat smítko v oku farizeů. Tak dopadají „ušlechtilí a spravedliví soudci“, když místo, aby rozpouštěli ego a studovali pokorně nauku, tak se nafukují vlastní důležitostí, ušlechtilostí „my jsme ti praví, víme vše nejlépe a zasloužíme si za to váš obdiv“.

Tak jako se nejedná o spor dvou skupin, nejedná se ani o osoby učitelů, ale o to, co učí a jaký dopad jejich učení má na praxi žáků. Jak asi usilují o rozpuštění největšího zla, jímž je ego, ti, kterým se sugeruje, jak jsou krásní, že ego je božské, zlo a dobro neexistuje a podobně,

O Lucerně bylo již napsáno tolik, že se nebudu opakovat, viz také vyjádření O. Kose. Je příznačné, jak málo naši odpůrci berou v úvahu jasné vyjádření Mahárišiho o návštěvách duchovních přednášek: „Lidé z nich odcházejí takoví, jací na ně přišli“. Navíc, kdo nemá zájem o meditaci, je zbytečné se s ním zabývat, protože nemá opravdovou touhu po Bohu a poznání a pouze uspokojuje svou zvědavost. Anonym sám zastává opačné názory než Ramana Maháriši. Někde je to zřejmé jen ze souvislosti, jindy přímo. Zřejmě si myslí, že může více věřit sobě než tomuto mistrovi.

My naopak zastáváme stanovisko Ježíše, Ramany Mahárišiho a dalších pravých mistrů, kteří mluví naprosto jasně o nebožskosti ega, nutnosti jeho rozpuštění a úsilí, až do konce stezky atd.

Posouzení politických stran z jejich postoje k duchovnímu životu je nejen oprávněné, ale nezbytné. Komunisté jsou nejen popírači Boha, ale vše duchovní zakazují a pronásledují. Neodporovat jejich snahám po moci znamená nečinně přihlížet zkáze duchovního života, k jaké již jednou za komunistů došlo.

Lidovci jsou známí svou provázaností s katolickou církví, která neomylně učí: „Jóga je blud a škodí duši“. Také chtějí potlačit veškerou antikoncepci, zakázat rozvody atd. Proč by je jogíni měli volit? Aby, až se dostanou k moci, zakázali jógu? Oni jsou totiž plně přesvědčeni, že k těmto zákazům mají právo dané od Boha.

Sociální demokraté jsou známí jako pomahači komunistů. V jejich straně je dokonce několik bývalých komunistických poslanců a navíc zadlužují stát až k bankrotu.

Toto vše jsou určitě důvody k zamyšlení i duchovních lidí.

Anonym, ač nemá odvahu se k tomu přihlásit, straní komunistům nebo alespoň socialistům a je zřejmě nakažen myšlenkou prohnilosti kapitalismu. Tam, kde selhává, selhávají jednotlivci, ne systém. Naproti tomu systém vlády komunistů je zločinecký ze své podstaty a navíc je namířen proti Bohu. Kapitalismus naproti tomu, pokud je provozován   za podmínek demokracie, je nejlepší, co zatím známe. Zcela jasně dává každému zodpovědnost za jeho osud, což i anonym tvrdí. Proč v něm vidí zlo?

A opět to samé oblíbené. Jsem kárán: kritizovat se nesmí, ale mne je kritizovat dovoleno. Mne může kritizovat každý, i když nic neví. Síly zla nevynechají jedinou příležitost k zaútočení. Cílem není pravda, její vyjasnění, ale zaslepení těch, kteří jsou slabí v rozlišování. „Maličcí“ začátečníci a nikoliv mistr jsou skutečným cílem: oddělit je od zdroje pravdy a tak je udržet v bezpečné vzdálenosti od Boha.

A aby nebylo mýlky: neberu anonymovi právo na kritiku, ale vyvracím jeho důvody jako chybné a to zcela konkrétně a navíc v souladu s učením pravých mistrů.

Každý má právo na vyjádření svého názoru, ale s tímto právem bere na sebe i závazek a povinnost, činit tak na podkladě dostatku ověřených informací. Ty, jak prozrazuje anonym, zřejmě nezná. Neví co učíme, ani jak učíme; jinak by nemohla mluvit o sporu dvou skupin, ale ví, že pravdu má ona. Pouhé přesvědčení ega o vlastní spravedlivosti a nadřazenosti toto právo nikdo nezískává. Škodí sobě, místo aby pracoval na očištění očí od smetí, které mu zastiňuje pravdu. V duchovnu, ale i v každém umění i vědě „všichni jsme si rovni“ vůbec neplatí, ale platí přesný opak: Učitel učí, žáci se učí. Tam, kde žáci chtějí učit učitele, jdou vždy věci nesprávným směrem. Hlavně ke škodě žáků. Ne nadarmo všichni praví mistři zdůrazňují pokoru a nikoliv nafoukanost: já, ego, dovedu vše posoudit nejlépe a spravedlivě“. Anonym píše „je vždy opravdu nejmoudřejší, co považujeme za nejlepší pro sebe?“ Nepochybně má ve své pochybnosti pravdu. Hned dále jí spojuje naprosto neoprávněně s meditací. Jógická meditace je modlitbou k Bohu. Je tichou modlitbou neboli kontemplací křesťanů, soustředěním na Boha. Není nic lepšího než ona. Zpochybňovat ji, její cenu, ukazuje, co je pisatelka zač. Cení si více slov než učení tichem, které tak Maháriši vyzdvihuje a toto vydává za „řízení vyšší silou“.

Právě autoři, kteří míchají bez rozlišení pravdy, polopravdy a nepravdy dohromady, jsou nejvíce nebezpeční, protože jen mysl dobře vyškolená vivékou, dokáže jasně rozlišit pravdu od lži. Jinak vyvolávají jen zmatek právě v těch nezrálých myslích. Autorka také říká „mystika není pro davy“, ale současně její hlásání davům a její upřednostňování před meditací obhajuje.

Co tvořilo jádro křesťanů? Davy, které provolávaly slávu Ježíšovi jen aby za pár dnů volaly „ukřižuj?“. Nebo oněch 11 věrných apoštolů?

Poučení potřebné pro seznámení se stezkou může poskytnout jakákoliv hodnotnější knížka. Těch je dnes víc než dost. Co je vzácné a těžce dosažitelné je meditace s mistrem. Pro toho, kdo volí a oceňuje více řeči, plně platí: „Není mne hoden“. Věřit více duchovním řečem než síle mlčení Ducha, je jasnou známkou materialismu, ve kterém skutečně platí jen to zevní a nikoliv vnitřní. Jakou vyváženost spatřuje autorka v mnoha hodinovém řečnění s kapkami (asi 15 minut a nikoliv pokaždé) meditace, opravdu nevím. Co slovo, to faleš.

Máme opravdu jediného učitele, ale ten působí právě skrze své pomocníky a nikoliv přímo. Měli bychom jim proto naslouchat, pokorně se od nich učit a nestavět se jim na roveň.

I mezi těmito pomocníky mohou panovat neshody. Jeden takový známe i z Nového zákona mezi apoštolem Petrem a Pavlem. Správné řešení většinou nalezneme tak, že posoudíme shodu či neshodu s většinovým názorem mistrů – nikoliv většiny hledajících.

Psát takovéto obrany mě vůbec nebaví ani netěší. Jen mne zdržují od důležitějších činností. Co je to však platné, když jen 100x opakovaná pravda se stává pravdou. Maličcí potřebují ochranu a podporu, jinak v boji zla s dobrem neobstojí.

J.L. by nám také měla sdělit, zda obdobné vyjádření poslala také na KV a jak hodnotí například sprosté lži o údajné shovívavosti StB k mé osobě ve světle mého negativného lustračního osvědčení. Odpověď, prosím podepsat. Je to slušnost, když někomu píšeme. Z ní nejsou vyjmuti ani spravedliví soudci.

Shrňme: slušná, věcná a svobodná výměna duchovních názorů je vždy zdravá a oprávněná a vůbec nesvědčí o úpadku duchovních ideálů. Skutečný úpadek je tam, kde není možná nebo kde se proti ní nepravdivě bojuje. Tato země není „nebeské království“, ale bojiště, kde probíhá neustále boj sil dobra, směřujících k Bohu a boj sil zla, které jsou Bohu nepřátelské. Tak tomu vždy bylo a vždy bude. Kdo tuto pravdu nevidí, je již více či méně ovládán silami zla, které mu zatemňují rozum tak, že neví, oč jde ani kam patří. Není jen ohrožen pádem, to již pád je. Kdo má ego, největší zlo, jaké existuje, měl by se výhradně zabývat tímto svým neštěstím a zlem a nehrát si na dobrého, vznešeného a spravedlivého soudce. Ego není ani dobré ani vznešené ani spravedlivé, ale samotné zlo existence bez Boha. Jinak své zlo – ego jen obhajuje a posiluje a nic víc. Nutně se dopouštíme zla již  svou pouhou existencí v egu.

Dodatek

Jirka také poslal anonymovi J.L. své vyjádření. J.L. odpovídá ve stejném duchu, v jakém se nese její článek. Podle ní Ježíš nás učí, že se máme nechat ochotně znovu ovládnout komunisty, protože neusiloval o svržení Římanů. Co lepšího si komunisté mohou přát, než lidi s takovými názory. Navíc: ti Římané byli mnohem lepší než komunisté, protože alespoň židům nebránili v jejich náboženském životě.

Na závěr J.L. píše: „Doufám, že jste dost odvážný výměnou našich názorů zveřejnit na svých stránkách!“

To je opravdu vrchol pokrytectví. Ona neuvede ani své jméno a my máme zveřejňovat její názory. My jsme si její dopis také nevyžádali.

Náš web je určen jako pomoc upřímně hledajícím a nikoliv pro zveřejňování nesprávných názorů namyšlených lidí a ještě jim to financovat.

Pokud chce J.L. publikovat, ať si zřídí svůj web. Pokud takové články jako její výjimečně publikujeme, je to proto, abychom ukázali jejich nepravdivost.